Jan Neruda – Balady a romance

Druh:
lyricko-epická básnická sbírka

Výrazová forma:
poezie

Žánr:
– romance nebo balada (Neruda zde však smazává tradiční chápání romance a balady, balady mají ráz spíše rozmarné romance nebo legendy)
– (balada: lyrickoepická báseň ponurého děje a většinou tragického konce X romance: lyrickoepická báseň rozmanitého obsahu, nejčastěji milostná nebo romantická tematika, vyznívá optimisticky)
– sbírka velmi zapadá do české národní tradice

Formální podoba

kompozice:
– chronologická
– členění textu: 12 balad a 6 romancí
– častá er-forma

jazyk:
– psáno ve verších (trochej- charakteristický pro češtinu)
– několik typů rýmů
– vyskytuje se zde knižní mluva i básnické prostředky (ale ne přemíra, protože Neruda tvrdil, že spousta obrazů myšlenku až dusí!), ale i hovorový jazyk

motivy:
– náboženské
– historické
– biblické
– o smrti
– národu
– přírodě
– politické motivy
– motiv viny a trestu
– lidské vztahy…
– epičnost
– reflexivnost
– vtip
– humor
– sarkasmus
– sociální cítění
– sebeironie (znaky Nerudovy poezie všeobecně)
– využívání lidové poezie
– bájí
– obyčejů
– (apokryfy = převyprávění obecně známého tématu)
– skromný, chvílemi až drsný jazyk
– říká věci přímo
– ve svých básních vypráví krátké příběhy
– prvky dynamizace – elipsy sloves, zvolací věty, hromadění interpunkce

Básnické prostředky: 
– přirovnání
– metafory
– anafory
– anastrofy
– archaismy
– básnické přívlastky 

Tématická výstavba

Balada pašijová:
– náboženský motiv
– základem obecně lidské problémy
– názory prostého lidu
Děj:
Satan přináší Bohu svou žalobu.
Nestačí mu Ježíšova oběť za spasení celého lidstva, požaduje víc.
Andělé tedy Ježíšovi přidávají další utrpení (nevděk, zrada).
Nakonec Satan požaduje muka největší – aby Ježíš viděl, jak jeho matka lká pod křížem.

Balada horská:
náboženský motiv
zobrazení naivity dítěte
Děj:
Dítě se ptá babičky, jak vyléčit nemocného.
Poradí mu, že jitrocelem a jahodníkem.
Dítě byliny natrhá a snaží se vyléčit ukřižovaného Ježíše (na kříži v kostele).

Balada dětská:
naivní představa lidí o smrti
Děj:
Pro nemocné dítě, jehož matka usnula, si přišla smrtka.
Dítě nejprve nechtělo odejít, avšak nakonec matku přece opustilo.

Balada česká:
národní motivy
nadpřirozeno
Děj:
Rytíř Paleček potká lesní ženy.
Jedna z nich, Vesna, mu je ochotna splnit jedno přání.
Paleček si přeje, aby se mohl probudit každý rok na jaře, když je příroda nejkrásnější.
Vždy pouze na osm dní.

Romance o Černém jezeře:
přírodní a vlastenecké motivy
Děj:
Na dně temného jezera je pohřbena dávná sláva českého národa, na kterou se již zapomnělo.
Toto magické tajemství přitahuje autorovo pozornost a nemůže od hladiny odtrhnout oči.
Autor pod jeho hladinou tuší hrdiny, kteří zesnuli pro vlast.

Romance o Karlu IV.:
historické a národní motivy
Děj:
Králi nechutnalo české víno.
Kritizoval jej a přirovnával k českému národu.
Nakonec mu však zachutnalo a i český národ si oblíbil.

Romance o jaře 1848:
politický podtext
Děj:
Jediná báseň ve sbírce s politickým podtextem.
Autor popisuje změny v chování společnosti během uvolnění režimu v revolučním roce.

Romance italská:
náboženský motiv
Děj:
Ugo Bassi (mnich a republikán) je vydán do Říma během boje o sjednocení a má být popraven.
Mnich knězi, který se mu před smrtí vysmívá, říká, že jej Bůh pozná podle rudého praporu a přijme jako svého sluhu.

Romance Helgolandská:
motiv viny a trestu
je to spíše balada, než romance
Děj:
John navede loď na břeh, aby ztroskotala.
Když k ní přijde a chce ji vykrást, z jejích útrob se ozývají prosby o záchranu.
Trosečník nabízí půl jmění z lodě.
John ho nechává umřít, protože chce vše.
Ráno, když se k lodi vrátí, zjistí, že muž byl jeho budoucí zeť.

Balada zimní:
motiv nadpřirozena
viny a trestu
zlo je potrestáno
Děj:
Čaroděj osvobodil tři muže z šibenice.
Na oplátku pro něj mají sehnat polštář (ukraden chudě vdově), víno (ukradeno z kostela) a chléb (Hostie ukradená knězi, když ji nesl nemocnému).
Druhého dne jsou všichni čtyři nalezeni mrtví.

Balada stará – stará!:
o lidských vztazích
sociální tematika
Děj:
Žena se vrhne i s dítětem do řeky, aby ukázala mlynáři, co jí provedl.

Balada tříkrálová:
náboženský a sociální motiv
Děj:
Tři králové se chtěli po narození vnutit Ježíšovi.
Ten jim odvětil, že až ho budou popravovat, nepřijde žádný z nich.

Romance štědrovečerní:
náboženský motiv
vyznívá humorně
Děj:
Sv. Petrovi ze zdá, že je spolu s celou vesnicí u zrození Páně.
Nejhezčí dívka ze vsi líbá Ježíška a Petr se velmi zlobí, když Panna Maria nezakročí.

Balada májová:
náboženské motivy
humorné
spíše romance
Děj:
Mladá dívka prosí svatou Petronilu, aby jí našla chlapce.
Je jí jedno jakého, jen aby nebyl zrzavý.
Když panna najde právě zrzka, dívka jej ráda přijímá.

Balada rajská:
náboženské motivy
humorné
spíše romance
Děj:
Svatá Alžběta je patronkou věrných žen.
Je však smutná, protože za pět set let nenašla jedinou.

Balada o duši Karla Borovského:
národnostní námět
na konci modlitba za záchranu národa (jeho ostrý jazyk nám bude chybět)
Děj:
Dvě dobré duše jsou vpuštěny do ráje, ale třetí – Havlíčkova nejprve ne.
Svatý Petr ji přijímá teprve poté, co Borovský řekne jedinou modlitbu, kterou kdy napsal.

Balada o polce:
polka: představuje dívku
ve skutečnosti jde o tanec
spíše romance (veselé)
Děj:
Vypráví o tom, jak do vesnice přijela polka (v básni personifikována jako krásná a veselá dívka)a všichni se roztancovali.
Balada o svatbě v Kanaán:
biblický motiv (Ježíš proměnil vodu na víno)
Děj:
Na svatbě v městě Kanaán došlo víno.
Přítomen byl však Ježíš s matkou.
Když Ježíšovi přinesli vodu, přeměnil ji ve vynikající víno. 

Zasazení do kontextu české literatury

Neruda patří do tzv. Generace Májovců. (literatura 2. poloviny 19. stol.)

Generace májovců
– navazovala na odkaz K. H. Máchy (člověk, který neváhal bořit zažité představy o povaze a funkci českého básnictví)
– život byl svázán a limitován absolutistickou vládou Františka Josefa I., který r. 1848 nastoupil na rakouský trůn
– A. Bach byl ministrem vnitra, zavedl přísnou cenzuru, byla potlačena svobodná publicistika a svoboda projevu, omezení vydávání knih
– 1867- rakousko-uherské vyrovnání, české země pocítily zvýšený centralizační tlak z Vídně
– Neruda celou situaci pojmenoval jako „časy zaživa pohřbené“

Almanach Máj
– vystoupení básnické generace, nelíbila se jim situace nejen v literární oblasti
– hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a Jan Neruda
– chtěli svým dílem prolomit „mrtvé“ období
– chtěli dát najevo svou nespokojenost s politickým a kulturním životem, chtěli prosadit demokratické ideály
– chtěli vytvořit novou literaturu, jež by pravdivě zobrazovala svět (tíhnutí k realismu)
– požadavek světovosti literatury, překlady děl

Představitelé Almanachu Máj:
K. J. Erben
B. Němcová
Jan Neruda

Karolína Světlá
Vesnický román
Kříž u potoka

Vítězslav Hálek
Večerní písně
V přírodě
Pohádky z naší vesnice

Adolf Heyduk

Rudolf Mayer

Sofie Podlipská

Život autora a vliv na jeho tvorbu

Jan Neruda (1834-1891)

• český básník
• prozaik
• novinář
• fejetonista
• divadelník
• literární a výtvarný kritik
• hlavní představitel generace májovců
• Narodil se v Praze na Malé Straně v bývalých újezdských kasárnách; do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice se přistěhoval až jako čtyřletý se svými rodiči ze Zásmuk; v Ostruhové ulici bydleli v  domě U Dvou slunců.
• Studoval na gymnáziu, poté neúspěšně práva
• Novinářem deníku Čas, poté Hlas
• byl ale také redaktorem časopisů – např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír, psal fejetony
•  jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne, protože psal o „ošklivých“ věcech
• velmi nerad cestoval – všechna jeho díla se odehrávají v Praze
• problémy s alkoholem
• většinu života prožil v nouzi
  nikdy se neoženil
• jeho životními láskami byly Anna Holinová, Karolína Světlá, Terezka Macháčová, Anička Tichá

Znaky Nerudovy tvorby

1) Nerudova poezie
tíhne k realistickému pohledu na svět (odmítání idyličnosti, iluzí), nesmlouvavý a neskreslený obraz
epičnost
reflexivnost
vtip
humor
sarkasmus
sociální cítěni
sebeironie
skromný, chvílemi až drsný jazyk
využívání lidové poezie

2) Nerudova próza
realistické ztvárnění skutečnosti
drobnokresba – specifický záběr na jednotlivé postavy
umělecká stránka jazyka
výběr slov a větná stavba blízká spíše hovorové řeči
vše směřuje ke stručnosti a k úsečnosti
snaha o přesné zobrazení skutečnosti
pozorovací talent – uvědomoval si maličkosti, detaily

Dílo

1. novinář
   vtip a satirický humor
   dobrý postřeh
   napsal přes 2000 fejetonů! (fejetony signoval malým trojúhelníkem pod textem)
2. poezie
   a) Hřbitovní kvítí:
   odraz atmosféry ve společnosti
   pesimistické verše
   b) Knihy veršů:
   má tři oddíly
   známá je báseň Dědova mísa (sociální balada, nadpřirozeno)
   c) Písně kosmické:
   víra v pokrok lidstva
   optimismus v souvislosti se změněnými dobovými poměry
   motiv kosmu
   d) Balady a romance
   e) Prosté motivy:
   intimní zpověď stárnoucího básníka
   f) Zpěvy páteční:
   patetické
   vlastenecké verše
   vydané po jeho smrti
   chápány v souvislosti s Velkým pátkem (= smrt po které následuje vzkříšení)
   součástí je báseň Láska
3. próza
   a) Povídky malostranské:
   zpodobňuje malostranský život z dob svého mládí
   starosvětské prostředí
   svět maloměstských lidiček
   střídá tón vážný a humorný
   věrná charakterizace postav
   b) Arabesky:
   soubor povídek
   obrázky z pražského života