Albert Camus – Cizinec

Literárně historický kontext
Literatura po druhé světové válce
Trvání: 1. září 1939 – 2. září 1945
Konference v Teheránu 1943, v Jaltě a Postupimi.
Norimberský proces – meznárodní soud s 24 nacistickými funkcionáři, zločiny proti míru a lidskosti.
Postupně dochází k rozdělení světa na Východní a Západní části.
Vývoj určily velmoci USA a Sovětský svaz.
-> Studená válka
-> rozdělili sfíru vlivu v Evropě
Symbolem rozdělení světa se stalo rozdělení Německa a vystavění Berlínské zdi.
-> Západní Německo – 3 spolkové republiky
-> Výchoní Německo – 1 spolková republika

Sféra vlivu USA: – země západní evropy
– varování před rozpánavostí komunistů (propaganda)
– Trumanova doktrína – politika zadržování komunismu.
– Marshallův plán – ekonomická pomoc do Evropy (východ odmítnul)
– Založení NATO
– od 50. let ekonomická integrace Evropy – Společenství uhlí a oceli
– Negativní jevy: extremismus, terorismus.
– svobodný projev, roztříštění stylů, různorodost pohledu

Sféra vlivu Sovětského svazu: – země východní a střední evropy
– vítězí komunistická ideologie + komunistické procesy
– založení Varšavské smlouvy – protiváha NATO
– založení RVHP – rada vzájemné hospodářské pomoci
– Uvolnění režimu po nástupu rus. prezidenta M. Gorbačova
– socialistický realismus
Existencialismus
Navazuje na pocity v počátku 20. století
Filosofický směr, rozvíjel se v době meziválečné a znovu ve 2. světové válce.
V literatuře rozvoj ve Francii ve 40. letech
Zabývá se otázkou existence člověka ve světě, osamělosti a opuštěnosti bohem.
Zachycuje pocit odcizení, krizi v mezilidských vztazích a zánik schopnosti komunikace.
Existenciální pocit se nejvíce projevuje v mezních/krizových životních situacích (spojeno s úzkostí, strachem, …), např. při odsouzení k smrti.
Existencialismus bojuje proti průměru, stereotypu, každodennosti.
Autoři: Camus, Sartre (odmítl Nobelovu cenu), Beckett, Beauvoirová, Kafka.

Albert Camus
1913-1960, autonehoda
– francouzský spisovatel, filosof, esejista, dramatik, novinář a nositel Nobelovy ceny za literaturu r. 1957.
– výrazně ovlivnil filozofické myšlení, čelní představitel existencialismu.
– Ve svých esejích se zabýval zejména nesmyslností života jedince v absurdním světě.
– vystudoval filozofii a klasické literatury
– 1940 vyhoštěn z Alžíru – odchod do Paříže (zapojení do protifašistického hnutí – odpor proti okupantům).
– během 2. světové války publikoval v časopise Combat.
– Jeho tvorba lze rozdělit do 2 období:
⦁ Období absurdní -> definováno ve fil. eseji Mýtus o Sisyfovi, přijetí bezvýchodnosti života a hledání cest, jak tento život (který nelze žít smysluplně) žít radostně.
⦁ Období revoltující -> romár Mor. Životní absurdita hrdinu neparalyzuje, ale nutí ho naopak s morem – symbolem zla – bojovat -> meze tohoto boje vymezil ve fil. eseji Člověk revoltující.

-Absurdní hrdina = člověk odcizený od pokrytecké společnosti. Minulost je pro něj mrtvá, přítomnost prožívá pouze pudově, budoucnost pro něj neexistuje.
-Díla: Cizinec, Mýtus o Sisyfovi, Caligula, Mor, Pád, Člověk revoltující.

Charakteristika uměleckého textu jako celku:
● literární druh
epika
● literární žánr
novela
● literární forma
próza
● dominantní slohový postup
vyprávěcí
● typ vypravěče
Ich-forma – Mersault
● určení místa a času textu
Děj se odehrává v Alžírsku v první polovině 20. století.
● stručné nastínění děje
Děj začíná smrtí Mersaultovy matky, která umírá ve starobinci. Mersault přijíždí do Alžíru a noc stráví u její rakve. Následující den se odehrává pohřeb, na kterém ze sebe Mersault nevydá ani trochu lítosti. Po pohřbu se Mersault vrací domů. Stále je v knize psáno o velikém panujícím horku. Po návratu domů se Mersault setkává s Marií, bývalou kamarádkou z práce. S Marií se sblíží a po společném plavání v zálivu a následného navštívení kina spolu začínají chodit. Jednoho dne, když Mersaulta požádá o laskavost jeho soused Raymond, který chce pomoct sepsat dopis své bývalé přítelkyni, se oba hoši spřátelí. O nějaký čas později přijede za Raymondem jeho bývalá přítelkyně, kterou zmlátí. Od té doby mají na Raymonda spadeno arabští přátelé této dívky, z nichž jeden je i její bratr. Následně Raymond pozve Mersaulta i s Marií na chatu svého přítele Massona. Cestou k autobusu zahlédnou dva Araby, kteří pravděpodobně jdou po Raymondovi. Araby poté znovu potkají při procházce. Strhne se rvačka, při ní je Raymond bodnut nožem jedním z Arabů. Vrátí se na chatu a Mersault se jde znovu projít. S sebou bere i pistoli. Na skalisku, kam dojde, se Mersault setká s jedním z Arabů. Chvíli se na sebe dívají, ale poté, co Arab vytáhne nůž, Mersault vystřelí. Poté do jeho těla vpálí ještě čtyři kulky.
Za tento čin je Mersault zatčen. Následuje plno výslechů. Několik měsíců čeká Mersault ve vazbě na soudní proces. Marie stále věří, že Mersaulta pustí z vězení, ale veřejnost touží po jeho smrti. U soudu není příliš řešena vražda, nýbrž pachatel jako celek. Obžalovaný není schopen projevit lítost. I jeho chování na pohřbu matky bylo vnímáno jako necitlivé. Je tedy vynesen trest smrti. Mersault se znovu ocitá v cele a stále věří v omilostnění. Také se setkává s farářem, který mu chce ulevit vírou. Mersault však není věřící a odmítá. Následně usíná a je se vším smířený.

● určení smyslu díla
Autor má za cíl upozornit na osoby, které jsou uzavřené a straní se společnosti.

Umělecké a kompoziční prostředky
Novela, první část dějová a druhá úvahová.
Chronologická kompozice (občas si vzpomene na minulost + pronáší věty jako “bylo dřív…”).
Název Cizinec je míněno jako cizinec ve společenském světě.

Jazyk
Spisovný jazyk.
Krátké věty – zhušťují děj, gradace.
Nerozvinuté věty – suchý, informační dojem.
Ich forma, přímá i nepřímá řeč.