24. Příčiny a průběh 1. světové války, charakteristika, průběh a důsledky revoluce v Rusku 1917

Události vedoucí k 1. světové (zkráceně, viz otázka č. 23)

1) existence dvou mocenských bloků

            – 1879 * DVOJSPOLEK (N + Rak) → 1881/2 * TROJSPOLEK (N + Rak + It.)

            – 1904 – Srdečná dohoda (Fr. + VB) → 1907 TROJDOHODA (VB + Fr. + Rus.)

2) četné vojenské konflikty

            – EVR. – 19.st. – Krymská válka, Rusko-Turecká válka

                        –  20.st. – 1. a 2. Balkánská válka

            – Dálný V – 19.st. boje mezi Jap. o Čínou o Korejský pol., Jap. – boj o Mandžusko

                             – 20.st. Rusko – Japonská válka

– Americký kontinent – 19.st. Španělsko – americká válka

– Afrika – 1. a 2. Marocká krize

– Oblast Středního V

1. světová válka (1914 – 1918)

příčiny:  – několikaleté napětí, soupeření mocností, vlastní rivalita, kolonialismus,

               národnostní problematika

Sarajevský atentát

= atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda D´ Este (dále jen FFDE)

František Ferdinand D´Este

= synovec Františka Josefa I. (dále jen FJI.)

– r. 1878 korunní princ Rudolf spáchal s milenkou sebevraždu → následníkem trůnu se stává  FFDE

– vzal si Žofii Chodkovou (nižší šlechta českého původu) – sňatek si vynutil, ale

               – žádné z dětí nemělo nárok na Rak. trůn

– jedno z nejšťastnějších manželství Habsburků 

– jeho pol. vize:

               – uvědomuje si nutnost reformovat, zastánce slovanských národů, chtěl splnit

                 požadavek federalizace Rakouska, chtěl vytvořit federaci 3 rovných národů →

               → Němců, Maďarů, Slovanů

               – rozdíl od FJI., ten absolutismus, konzervatismus

– Sarajevo – inspekční návštěva, vyjednávání se srbskou vládou kvůli rostoucímu napětí

                    v Srbsku

proč?

 – r. 1908 anexe Bosny a Hercegoviny k R-U → roste napětí na Balkánském pol., z důvodu rostoucího vlivu R-U → * anarchistických skupin (př. Mladá Bosna, Černá ruka – * pod názvem Sjednocení nebo †)

průběh

– jeden z atentátníků hodí bombu na auto, kterým jel FFDE s chotí→ dochází ke zmatku → zpomalení automobilu → Princip střílí → oba † na následky zranění v nemocnici

– pachatelé zadrženi na místě

28.10.1914 soud – souzeno 15 lidí: 5 trestů †, 1 doživotí, 9 dalších rozsudků

Gavrilo Princip

– skupina Mladá Bosna, Černá ruka vyzbrojuje Principa i další členy Mladé Bosny

– odsouzen k 20[1] letům, protože byl nezletilý, seděl v Terezíně, † na sklonku války na TBC

důsledky atentátu

– rak. císař pod vlivem něm. císaře dal ultimáta, ta vyzněla v neprospěch Srbska

– Rak. chtěli kontrolu nad Srbskými úřady, to Srbové odmítli, v jediném bodě nevyhověli

– 23.7.1914 mobilizace Rakouska

– 28.7.1914 vyhlášena válka Srbsku za strany Rakouska i Německa

1. světová válka (28.7.1914 – 11.11.1918)

– 28.7.1914 vyhlášena válka Srbsku za strany Rakouska i Německa

– červenec/srpen – vstup do války Fr, VB, Rusko

– Itálie vyhlašuje neutralitu

– 1914 – OŘ se přidává k Rak. a Něm. (centrální mocnosti)

Charakteristika války:

1) světovost války – poprvé se zapojují téměř všechny kontinenty (34 států)

                              – vstupují do války i kolonie

                              – Afrika, Asie

                              – bojuje se na zemi, moři (voj. lodě, křižníky, ponorky), obloze

                                (vzducholodě, 1. voj. letadla, př. Rudý baron = německý letec)

2) totálnost války – zapojili se do ní všichni, už ne jen armáda, ale i civilní obyvatelstvo

                                (hlavně po ek. stránce), postiženy i privilegované vrstvy

                              – bombardování měst

                              – společenský život se plně podřídil válce – strojírenský, textilní,

                                potravinářský průmysl

                              – postiženo i zemědělství (odvody dávek armádě)

3) zákopovost – není to poprvé, ale zato dlouhodobé

                        – na frontách se vykopou kilometry zákopů

                        – armády schopny bojovat na kilometr daleko

                        – součástí odstřelovači – dokonalé zbraně, dokáží zasáhnout cíl na 5km

                        – tím se válka prodlužuje, dlouhodobě se bojuje např. na 10km

4) ovlivnila rozvoj vědy a techniky

                        – nové typy zbraní, nová voj. vozidla, děla, kulomety

                        – zbraně účinnější, ničivější

                        – chemické, biologické zbraně, vývoj nemocí

                        – nedbá se na zdravotnická opatření (časté epidemie), př. španělská chřipka,

                          tyfus, zákopová horečka (přenašečem vši)

Průběh války:

1914 – vypuknutí války

         – 09. b. na Marně (říčka 50km od Paříže) – plichta, ale Fr. velké ztráty

         – b. u Tanenbergu (něm. generál Paul von Hindenburg, budoucí něm. prezident) ,

           Mazurská jezera

1915 – 05 – vstup Itálie do války na straně dohody (nabídka Terstu a Istrie)

         – b. u Ypry – poprvé použita bojová zbraň yperit

         – 10 – vstup Bulharska do války po boku centrálních mocností

1916 – koordinace V a Z fronty

         – dohoda vytvořila 2 výrazné bitvy (Německo na 2 frontách – rozmělnění sil)

                        – b. u Verdunu (Fr.)

         – Rusové otevřeli v létě Brusilovu ofenzivu (protiútok)

         – fronta se nikam nepohnula, obě strany vyčerpané

1917 – zásadní změny

         – 04 – vstup USA do války (předtím materiální podpora VB)

                        – Německo vyhlásilo ponorkovou válku, útoky i na civilní lodě, potopení

                          civilního parníku Luisitania (nacházeli se tam i Američané) – proto vstup

                        – v čele Woodrow Wilson

                        – USA = důležitý spojenec dohodové strany – ta už vyčerpaná, bojují 3 roky,

                          nemoci, podvýživa

            – revoluce v Rusku

1918 – mnoho závěrečných bitev

         – 8.1. – 14 bodů prezidenta Wilsona

                                   = mírový program, viz čsl.legie, str. č. 5

         – 3.3. – Brestlitevský mír

                        – Rusko vystupuje z války, ukončení V fronty

         – všechny boje se přesouvají na Z frontu

         – obě strany se snaží získat voj. převahu, snaha o svedení rozhodující bitvy, ale ani jedna

            strana nemůže udělat rozhodující krok

         – podzim- ukázala se větší vyčerpanost centrálních mocností

                        – postupně kapituluje Bulharsko, OŘ

         – 27.10.1918 Andreassyho nóta (ministr zahr. věcí) – podmínky kapitulace Rak.

         – Německo se nevzdává, ale lidová revoluce, to znamená pád Viléma II., ten v exilu †

11.11.1918 konec, Německo kapituluje a podepisuje dohodu o příměří – přiznává porážku

– Rusové anulují Brest- litevský mír, aby figurovali na straně vítězů

hlavní bojiště v Evropě (4)

1) Západní fronta – oblast Francie a Belgie (střední a S Belgie)

                              – jednotky Fr. a VB X Německu

                              – bojuje se z iniciativy N.

                              – Schliefenův plán = německá vojenská taktika, plán na dobytí Fr. přes

                                neutrály (porušují neutralitu Belgie a Nizozemí)

                              – poprvé do bojů zasahují Češi a Slováci – * 1. čsl. legie – rota NAZDAR

                              – nejznámější a nejkrvavější bitvy

                                   – 09. 1914 – b. na Marně

                                   – 05. 1915 – b. u Ypres (Němci použili yperit)

                                   – 02. 1916 – b. u Verdunu (nejkrvavější bitva) , † 1 mil. vojáků

                                   – 07. 1916 – b. na Somně (VB použila poprvé tank)

                              – obuškové granáty  s polyacetonem, yperit = porušení Haagské mírové

                                 konference (1899) – chemické zbraně

            – b. na Marně

                        – fr. generál Joffre –koordinace fr. obrany proti N

                        – fr. generál Gallieni – obrana Paříže

                        – k obraně (přesunu vojáků) využita železnice, taxíky 

2) Východní fronta – oblast ruského a německého záboru Polska, poté se posouvá až do

                                   samotného Ruska

                                 – Rak. X Rusko (Rakousku později pomáhá Německo)

                                 – Rusko – nás mnogo, ale nebylo na válku materiálně připraveno

                                 – 1. bitvy Rusové prohrávají, b. u Tanenbergu, b. u Mazurského j.

                                 – formují se zde čsl. legie

                                 – 1915 – Ludendorfův plán – plán Němců na vpád do Ruska

                                             – b. u Bolimova (použití plynu)

                                 – 1916 – Rumunsko výrazně podporuje Rusko

                                             – Brusilova ofensiva – odlehčila Z frontě

                                                                       = největší porážka centrálních mocností

                                             – Rusko získalo oblast Haliče

                                 – 1917- b. u Zborova

                                 – 1918 – Brest-litevský mír

3) Srbská fronta = Balkánská fronta

                            – prvotní bojiště

                           – Rak. X Srbové (VB jim dává zásoby přes Řecko)

                           – formují se čeští partyzáni – oddíl Jana Žižky z Trocnova (častá husitská

                                 symbolika)

4) Italská fronta – hl. oblast S Itálie

                           – boje na řece Piavě a v Alpách

                           – It. x Rak. (i Něm)

                           – 1915-18

Mimoevropská bojiště

– do války se zapojily i kolonie (VB, Fr., Něm.)

– od počátku se dohodové mocnosti (hl. VB) snaží oslabit koloniální državy svých nepřátel

  v oblasti Malé Asie, středního V, Afriky

Asie

– od r. 1914 se VB zaměřuje na OŘ a boje se přesouvají mimo Evropu

– v 19. st. už hrozil její zánik, ale VB se postavila za OŘ, aby sem neposílil vliv Ruska

– VB bere jako zradu to, že Turecko vstoupilo do války na straně centrálních mocností

– snaha o kapitulaci Istambulu, ale něm. velitelé dokázali probudit tureckou armádu

– krvavé boje hl. v r. 1915

1915 – b. u Gallipoli – jedna z nejkrvavějších (námořní bitva)

                                  – velká porážka Britů (drtivá porážka)

                                  – na starost to měl Winston Churchil

– boje pokračují až do samého konce (1918)

– OŘ předčasně vystupuje z války

– od r. 1915 se do bojů zapojuje Řecko – umožnili Britům používat řecké ostrovy jako britské

  základny

– oblast Mezopotámie (dnešní Irák) – Turci X Britové

            – dvojí charakter (příčina) – 1) příliš blízko br. koloniálního území (ohrožení)

                                                           2) materiální zájmy – ropa

            – generál Charles Townshend – má na starost obl. Mezopotámie

                        – snaha získat přístavy (hl. Basra) v Perském zálivu

                        – cíl město Bagdád

                        – další vojenská fraška VB, opět podceňuje Turky (bojují zde Indové)

            11.1915 – zisk přístavu Basra

                          – začátek útoku vypadá nadějně, ale britští vojáci problémy s klimatem

                            (vedro), sužuje je žízeň, nemoci, nedostatečné zásobování)

                          – postup podél řeky Tigrid – útok Turků → velké ztráty na straně Britů

                          – Turci posílení něm. jednotkami

                          – Britové ustupují, 04.1916 kapitulace VB

Afrika

– Německo tam mělo kolonie – Togo, Kamerun, Německá V Afrika, Německá JZ Afrika

– boje mezi Brity a Němci

– ze začátku úspěch britů

1915 – podmaněno Togo, Německá JZ Afrika

1916 – podmaněn Kamerun

– boje o Německou V Afriku delší

            – v čele německých jednotek polní maršál Paul von Lettou – Verbech

                        – po 1. světové oslavován, brání se až do r. 1918

                        – dostal nabídku od Hitlera (odmítl), během 2. světové přišel o majetek a 2                        syny

            – intenzivní boje, r. 1916 Brity podporují Belgičané

            – Němci sevřeni v britských kleštích (Br. V Afrika, Rhodesie)      

            – snaha oslabit Brity v Evropě ze strany Němců

            – pravidelná přepadení (guerillová válka), soustředění se na br. železnici (zásobování)    – 25. 11. 1918 složení zbraní v hlavním městě Rhodesie          

ČSl legie:

1917 – b. u Zborova

            – bylo jich málo, ale podařilo se jim prolomit rakouskou obranu

            – velký zlom ve snahách TGM, hledal podporu pro * samostatného Československa

            – Zborov = boj čsl. armády, díky tomu je ČSR vnímáno jako vítězný stát

– * exilová vláda

– kulturní elita (spisovatelé) ,, vykresluje“ český národ proti Habsburkům

            -* manifest čsl. spisovatelů

                        – na to reaguje Tříkrálová deklarace (počítá s Habsburskou monarchií)

8.1.1917 – 14 bodů prezidenta Willsona

                        – autonomie Slovanským národům

                        – jediný samostatný stát Polsko

                        – obsahuje poválečné uspořádání světa

                        – nemluví o úplném rozpadu R-U

                        – nutnost * mírové organizace

                        – měla by se změnit politika, být otevřená bez tajných dodatků

1918 – 05. Pittsburská deklarace – dohoda mezi Čechy a Slováky o vytvoření jednotného

                                                         státu + přidali se i Rusíni

         – 10. Washingtonská deklarace – řeší pol. uspořádání ČSR, forma vlády, apod.

         – jaro – Sixtova aféra (Sixtu – švagr Karla I.)

                        – Karel I. chce kapitulovat, nešťastnou náhodou se korespondence dostala

                          k německému císaři → 05. 1918 – nová N-Rak. smlouva (Rak. se stává

                          vazalem Německa → dosazen dozor nad Rak. armádu)

                        – krátce po ní ustanoveni čsl. legionáři jako čsl. armáda

Důsledky 1. světové války

1) dopad na společnost – humánní důsledky

            – † 10 mil. lidí (20 mil. zraněných)

            – jak vojenské oběti, tak hlavně civilisté – hlad, války ve městech

2) negativní dopad na psychiku společnosti

            – několik generací ovlivněno válkou

            – po válce nedůvěra v demokracii, to umožnilo nástup fašismu a komunismu k moci

            – literatura – Remargue, Hašek

            – uvolnění mravních hodnot, éra americké kultury

3) zánik 4 evropských monarchií (Rakousko, Německo, Rusko, Osmanská říše)

            – * nástupnických států R-U – ČSR, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Spojené království

                                                             Srbů, Chorvatů a Slovinců

4) končí éra eurocentrismu

            – VB – přestává být ek. určující mocnost, ek. vítězem USA

            – USA – po válce se vrací do izolace (politická nikoli hospodářská)

Versailleská konference (zkráceně, viz otázka 26)

 – leden 1919 – leden 1920

– po skončení 1. světové

– snaží se nastolit nové poměry

– 2 cíle (oba splnila) : 1) vytvoření mírových smluv s poraženeckými státy (Něm., Rak., Maď.,

                                       Bulh., Tur.)

                                   2) vytvoření mírové organizace, aby zabránila válce

– nejdůležitější mírová smlouva s Německem = Versailleská mírová smlouva

            – podepsána v zrcadlovém sále (souvislost s Prusko-Francouzskou válkou)

            – největší důsledky porážky neslo právě Německo

            – potrestáno, 4 body

obsah smlouvy:

            1) reparace (náhrada válečných škod státům, které byly nejvíce poškozeny)

                        – jak finanční, tak naturální (č. uhlí, žel. ruda)

                        – určeny hl. Fr. a Belgii

                        – byly vysoké, nerespektovaly fakt, že samo Německo bylo velmi poškozené

                        – pomalu spláceli ve 20. letech (za Hitlera už ne)

            2) hranice (úprava hranic Německa) = územní změny

1. A) ztráta Alsaska- Lotrinska ve prospěch Francie
2. B) pravidla u řeky Rýn (hranice mezi Fr. A Něm.)

                                   – kontrola řeky Rýn

                                   – jeden břeh demilitarizován (N. museli stáhnout veškerou armádu)

                                     v rozsahu min 50 km

                                   – druhý břeh okupován fr. a belgickými vojsky

1. C) zábor města Gdaňsk

                                   – dostal se pod kontrolu mírové organizace (SN)

            3) kolonie

                        – Německo ztrácí veškeré kolonie (Afrika, Bismarckovy ostrovy v Tichomoří)

            4) odzbrojování Německa (= demilitarizace Německa)

                        – omezení vojenské síly – max. 100tis. mužů (aby se mohli ubránit, ale ne útok)

                        – zničení těžké vojenské techniky (lodě, letadla)

                        – zákaz výroby voj. techniky

                        – rozpuštění části generálního štábu

                        – zrušena povinná braná povinnost

– další smlouvy s Rak., Maď., Bulh., Tur.

revoluce v Rusku – 1917

1917 – vyvrcholila nespokojenost vůči carskému režimu (hl. sociální nespokojenost)

         – poslední ruští carové omezovali pol. život, možnost organizovat se ve stranách,

           hnutích

         – neexistovaly odbory, všechny pol. strany jen ilegální

         – car donucen vstoupit do války armádou, to ale znamenalo katastrofu

         – od r. 1914 časté sociální bouře

         – 1. světová = hřebíček do rakve – pouze podpora armády (čím dál větší zátěž na prosté       obyvatelstvo, žili na hranici únosnosti – hlad, vyčerpání)

         – panovaly zde středověké poměry

1917 – Únorová revoluce

                  – sociální podtext, chce ukončit válku

                  – pád carismu, svržen car Mikuláš II.

                  – cara nahrazuje prozatímní vláda = dvojvládí (vláda – hrabě Lvov + dělnické

                    odbory)

                  – vláda provádí pol. reformy, připravuje se ústava

                  – snaha demokratizovat, ale chtěli zůstat ve válce

                  – Lvova nahradí v čele hrabě Kerenski

léto – sociální radikalizace Rusů

         – do popředí se dostávají bolševici (Lenin), příprava další revoluce

         – populismem se získávají velkou část obyvatelstva

1917 – Říjnová revoluce

                  – dochází ke svržení Kerenského vlády

                  – útok bolševiků na Petrohradský palác

                  – (výstřel z Aurory)

                  – 7.11. dle ruského kalendáře vypukl ozbrojený bolševický převrat, nástup

                    bolševiků do čela Ruska

– Všeruský sjezd sovětů (= vrcholný orgán)

                  – zasedali zde zástupci z celé oblasti Ruska

                  – jmenoval první bolševickou vládu = RADA LIDOVÝCH MINISTRŮ

                  – v čele V.I. Lenin – plní požadavky ruského obyvatelstva, vydány 2 nejvýzn.

                    dekrety:

                                   – dekret o míru – zaručuje ukončení války

                                                             – Rusko předčasně vystopuje z války

                                                             – 3.3.1918 Brest-litevský mír

                                   – dekret o půdě – bolševici ukončují poměry na venkově

                                                             – dochází k znárodňování půdy (stává se státním

                                                               majetkem a přerozdělují ji mezi běžné rolníky)

– ale je zde i mnoho odpůrců bolševické politiky

1918 – 1920 –  (velká) občanská válka = RUDO-BÍLÁ VÁLKA

         rudá – bolševici, sympatizanti komunistického režimu, začíná se rodit zárodek ruské

                    armády (rudoarmějci)

         bílá – příslušníci veškeré opozice, přívrženci monarchie, soc. demokraté, demokraté,

                    křesťané,…… (bělodvarnějci)

                – měla podporu ze zahraničí

                – nechtěně se tam dostali i čeští legionáři

– výrazná osobnost v R-B válce je Lev Trockij – bolševik, organizuje voj. jednotky (upevňuje svou pozici)

– vítězství bolševiků, velké ztráty na životech

– Rusko se dostává do mezinárodní izolace

1922 – * Svaz sovětských socialistických republik (SSSR)

               – vytvořena formální federace , ,,dobrovolné, volné“ spojení států

               – ale od začátku přísně centralizovaný, byrokratický aparát v Moskvě

               – jasná uniformace společnosti – jediná ideologie, kterou musí všichni přijmout

1924 – † Lenina

               – do popředí se dostává J.V. Stalin

               – dostává se do čela, ale boj o pol. moc, další představitelé bolševiků se stávají

                 odpůrci Stalina – př. Lev Trockij – chtěl socialistické reformy

               – ale Stalin všechny možné konkurenty odstraní

Lev Trockij – 10 let nepřátelství, po nástupu Stalina

                    – utekl, schovával se po Evropě

                    – utíká do Ameriky, r.1934 † v Mexiku (umlácen žel. tyčí na popud Stalina)

– do konce 20. let, kdy se zbavil všech oponentů, se začíná formovat stalinismus = forma komunistické totality, která je silně spjata se Stalinem, jejím základem je budování kultu osobnosti (uměle se vytváří kult osobnosti)

– Stalin strhává moc do svých rukou, rodí se osobní diktatura (opouští kolektivistickou pol.)

Stalinismus

hospodářské změny

– ve 20. letech zanikají dekrety o půdě

– dochází ke kolektivizaci výroby, týkala se průmyslu i zemědělství

– násilné znárodňování výrobních prostředků, strojů, továren, půdy → jsou majetkem státu, všichni pracují pro kolektiv

– neexistuje soukromé vlastnictví

– lidé raději ničili, pálili vše, aby jim to nevzali → hladomory – miliony obětí

– v rámci kolektivismu * KOLCHOZY = družstva (něco jako JZD)

průmysl

– pod vlivem Stalina Rusko najíždí na tvrdou industrializaci

– těžba, strojírenství, hutnictví, zbraně, těžká technika

– SSSR mělo nerosné suroviny

– Stalinova paranoia (vyvolává paniku blížící s války)

         – SSSR musí být nejlepší, nejpřipravenější

– megalomanství – obrovské stavby, myšlenky poručíme větru dešti

domácí politika

– kult osobnosti 

1936 – vydána nová ústava

               – legalizuje pol. režim

               – zaručuje občanská práva (záruka práv a svobod) – reál. to není

               – umožnila Stalinovi učinit následující krok:

1936 – 37 – politické procesy

                        – zformuloval zákon na ochranu republiky

                        – padly tisíce lidských obětí, že se vzpříčily záměrům kom. Ruska

                        – nechal vyvraždit celé vojenské důstojnictvo (popravil je)

                        – i ve vlastních řadách (Jagoda, Ježov)

gulagy = pracovní tábory – buď na Sibiři či ostrovy SSSR

                                          – tristní podmínky

zahraniční politika

– po občanské válce v izolaci

– nesplňuje podmínku demokratického uspořádání

– Rappalská smlouva – vztah mezi SSSR a Německem

30. léta – vztah se mění

             – sbližování V a Z (sňatek z rozumu)

             – kvůli narůstající agresivitě pravicových totalit (hodně států se hlásí k faš., nac.)

1934 – SSSR vstupuje do SN

               – cíl – potlačit pravicové státy

1935 – Československo-sovětská smlouva o spolupráci

               – v případě napadení ČSR zasáhne SSSR

               – podmíněno i zásahem Francie

[1] dle PH k 22 letům