17. Rakouská monarchie a Rusko v období osvícenského absolutismu

• Osvícenský absolutismus
• Na prvním místě byl rozum, panovník se snažil vládnout rozumně
• Objevoval se v méně vyspělých zemích jako Rakouská monarchie či Rusko
• Cílem bylo především dohnat vyspělé země po hospodářské stránce, ale zároveň tím neohrozit feudalismus
• Rakousko – Marie Terezie a Josef II.
• Rusko – Petr I. Veliký a Kateřina II. Veliká

RAKOUSKÁ MONARCHIE

MARIE TEREZIE (1740 – 1780)

• Na trůn nastoupila po svém otci Karlu VI. díky Pragmatické sankci
• Ostatní státy Pragmatickou sankci sice nuceně uznaly, ale po nástupu Marie Terezie vypukla Válka o rakouské dědictví, protože Marii nakonec neuznaly
• Evropské mocnosti vytvořili koalici s cílem rozdělit Rakouskou monarchii, v čele byl Friedrich II. z Pruska, dále Sasko, Bavorsko a Francie
• Marie Terezie si vzala Františka Lotrinského, který byl zvolen císařem SŘŘ národa německého
• Během sedmileté války (1756 – 1763) vtrhla do Čech pruská vojska a obléhala Prahu, následně proběhla bitva u Kolína a Prusové byli vytlačováni z Monarchie
• Válka byla ale předčasně ukončena roku 1763, když z ní vystoupilo Rusko
• Prusko Friedricha II. si během této války potvrdilo nárok na Slezsko a Kladsko
• Marie Terezie začíná vládnout podle osvícenského absolutismu
• Reformy Marie Terezie

1. Správní reformy

• Centralizovala Rak. monarchii, všechny úřady byly ve Vídni
• Ostatní místní úřady omezeny nebo zrušeny
• Pro celou monarchii byly zaváděny jednotné právní normy
• Problémem byl jazyk, byl zaveden jeden úřední jazyk – němčina => začíná proces germanizace

1. Hospodářské reformy

• Podporovala rozvoj výroby a obchodu
• Podporovala zakládání manufaktur podle vzoru Francie, nedostatek pracovní síly ovšem
• Zaváděla vysoká dovozní zla
• Školská reforma
• Roku 1774 zavedla povinnou školní docházku
• Nižší školy byly pod dohledem církve, vysoké škole byly do roku 1773 pod dohledem jezuitského řádu, ale ten byl zrušen a VŠ tak pod dohledem státu

1. Další reformy

• 1748 nechala sepsat Tereziánský katastr  soupis poddanské půdy
• 1767 vydala Urbariální patent pro Uhry  přesná vymezení pravomocí šlechty a povinností poddaných (šlechta mohla libovolně zvyšovat požadavky na poddané)
• V důsledku nevolnického povstání v Čechách a na Moravě (bitva u Chlumce roku 1775), které bylo poraženo, vydala téhož roku robotní patent, který snížil robotní povinnosti poddaných

JOSEF II. (1780 – 1790)

• Reformy Josefa II.:
• 1781 zrušil nevolnictví v Čechách
• 1785 zrušil nevolnictví v Uhrách
• Přesto robota trvala nadále
• Roku 1781 vydal Tolerantní patent, čímž zrovnoprávnil v Rakouské monarchii, katolíci, luteráni, kalvinisté, pravoslavní a židé byli všichni rovnoprávní
• 1789 vydal berní a urbariální patent  robota měla přejít na peněžní dávky, ale nikdy se tak nestalo, protože zemřel a Leopold II. to zrušil
• Josef II. zrušil polovinu klášterů a zkonfiskoval jejich majetek, vládl v počátcích českého národního obrození
• Díky zrušení nevolnictví nastalo velké stěhování lidí do měst

RUSKO

• Na přelomu 16. a 17. století se Rusko dostalo do období úpadku, protože vymřela vládnoucí dynastie Rurikovců
• Tohoto zmatku využili Poláci a s Ruskem bojovali
• Roku 1613 byli Poláci definitivně z Ruska a nastoupila nová dynastie – Romanovci
• Rusko bylo hospodářsky velmi zaostalé
• Nová dynastie měla dva cíle

1. Upevnit politickou moc a budovat absolutismus
2. Hospodářsky povznést Rusko

PETR I. VELIKÝ (1689 – 1725)

• Byl současníkem Leopolda I. a Ludvíka XIV.
• Trápil ho problém ruského území, neměl přístup k Baltskému ani Černému moři, kvůli špatným vztahům s Polskem nemohl navázat dobré obchodní vztahy
• Na jihu bojoval s Turky o přístup k Černému moři, ale neuspěl, zato získal přístup ke Kaspickému moři na východě
• V Severní válce (1700 – 1721) bojoval proti Švédsku o přístup k Baltu, měl za spojence Dánsko a Polsko
• Už roku 1703 se dostal poprvé k Baltu a na řece Něvě založil město Petrohrad
• Roku 1709 porazil Švédy v bitvě u Poltavy a rozšířil kontakty se západním světem

Reformy Petra I. Velikého

1. Vojenské reformy

• Zavedl stálou armádu
• Rozšířil dělostřelectvo
• Budoval vojenské loďstvo
• Zakládal vojenské školy

1. Správní reformy

• Centralizoval říši
• Sídelním městem udělal Petrohrad
• Rozdělil Rusko na gubernie, které řídil z Petrohradu
• Hospodářské reformy
• Podporoval obchod, ale protože neměl zkušenosti a znalosti, podnikl cestu do Anglie, Nizozemí, kde se nechával najmout jako dělník
• Po návratu do Ruska zakládal manufaktury, zval cizí ministry a odborníky, chránil hospodářství cly
• Nechával budovat lepší cesty, průplavy a přístavy
• Protože do manufaktur nebylo k dispozici moc dělníků kvůli nevolnictví, mohl si její majitel koupit celou vesnici, ale ta musela pracovat jak na poli, tak v továrně
• Protože Petr I. potřeboval spousty peněz, zavedl daně třeba z hlavy nebo plnovousu

1. Kulturní reformy

• Církev byla stále konzervativní
• Petr I. sám byl velmi vzdělaný a jeho cílem bylo povznést vzdělanost
• Zjednodušil azbuku
• Roku 1725 založil akademii v Petrohradě
• Nechal překládat cizí knihy, vydával noviny a zakládal tiskárny
• Petr I. roku 1725 umírá a poté nastává období palácových převratů, upevnila se pozice šlechty a carské gardy, ti dosazovali a sesazovali panovníky
• Díky palácovému převratu se na trůn dostala Kateřina II.

KATEŘINA II. VELIKÁ (1762 – 1796)

• Pocházela z Pruska, roku 1744 si ji ruská carevna Alžběta I. vybrala jako manželku pro svého synovce Petra, kterého předurčila jako dědice ruského trůnu
• Kateřina se naučila rusky, konvertovala k pravoslaví a Petra si vzala
• Její manžel se stal carem Petrem III., ale byl to mizerný panovník, psychicky nevyrovnaný a velmi neoblíbený
• Petr III. ukončil válku s Pruskem, vystoupil ze Sedmileté války, Petr III. bezmezně obdivoval Friedricha II.
• Roku 1762 Kateřina provedla se svými stoupenci palácový převrat (dámská revoluce) a Petra svrhla a uvěznila
• Téhož roku (1762) se stala carevnou Kateřinou II.
• Kateřina II. pokračovala v politice Petra I. Velikého a dobyla přístup k Černému moři
• Toto nové území bylo potřeba osídlit a tím byl pověřen kníže Potěmkin, osidlování bylo často i násilné
• Když byla Kateřina II. na inspekční cestě s rakouským císařem Josefem II., vznikly tzv. Potěmkinovy vesnice na jihu (kulisy vesnice, pořád jen jedna kachna …)
• Kateřina se účastnila všech tří dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795
• Za její vlády se zhoršovalo postavení rolníků a v letech 1773 – 1775 proběhlo nevolnické povstání vedené Jemeljanem Pugačovem, ten se dokonce prohlásil za nevolnického cara
• Povstání bylo nakonec potlačeno a Pugačov byl popraven

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

• Expanze a snaha o rozšíření Ruska po vzoru Petra I.

1. Snaha získat přístup k Černému moři

• Vrchní velitel kníže Potěmkin + generál Suvorov a Kuzakov
• 1783 dobyt Krym; vzniká přístav Sevastopol

1. Expanze na východ – oblast Sibiře, zakládání obchodních stanic + osidlování oblastí Kamčatky
2. Expanze na západ – Polsko

• Rusko se účastní dělení Polska
• Dělení Polska
• léta 18. století
• Krátce po 30leté válce
• 1772 1. etapa dělení Polska
• Účastní se Rusko, Prusko, Habsburská monarchie, ztráta 1/3 území a obyvatel
• Postoj Polska: dochází k rozdělení názorů polské šlechty:

1. Oligarchové – nevolníci a panství jim zůstává; dohodli se s cizinci
2. Polští liberálové – osvícenci – řeší otázku suverenity, postavení státu, jsou slabí na rozdíl od polské armády

• 1791 vydána ústava:
  • psaná ústava v Evropě, liberální
  • řeší politicko-kulturně-hospodářskou krizi
  • ruší Libertatum veto
  • snaží se o obnovení autority Polska; do čela Polský panovník, ne oligarchové
• Targovická konfederace
• složena z oligarchů = konzervativců
• odmítají uznat ústavu
• obrací se na Kateřinu II ta vysílá ruskou armádu zrušení ústavy

• 1793 2. etapa dělení Polska
• Polsko se dělí mezi Rusko a Prusko
• Rakousko se neúčastní 

• 1794 Polské povstání
• Liberálové povstali proti dělení Polska X armádě Pruska a Ruska
• V čele Tadeusz Kosciuzsko
• Nakonec potlačeno, prohra polských liberálů z důvodu spojení armád Ruska a Pruska
• Politická aristokracie se distancuje

• etapa dělení Polska
• Účastní se Rusko, Prusko, Rakousko
• definitivní zánik Polského státu
• Prusko – zabírají Varšavu
• Rakousko – zabírají území až k Záp. Hasiči
• Rusko – zabírá oblast Malopolska (část)

1797 – smlouva mezi Ruskem, Rakouskem a Pruskem: Definitivně potvrzuje záběry, Polsko bylo obnoveno až po r. 1918