16. Evropa po 30. leté válce
8. 7. 2021 2021-07-08 7:2916. Evropa po 30. leté válce
16. Evropa po 30. leté válce
Francie
Ludvík XIV. (1643 – 1715)
- Do roku 1661 za něj vládl kardinál Mazarin
- Ludvík shromažďoval veškerou moc do svých rukou a pěstoval kult krále Slunce
- Jako absolutní vládce musel mít Ludvík XIV. oporu:
- Silná armáda, největší v Evropě s nejlepší výzbrojí, byla centralizovaná a jednotně uniformována, ale byla velmi drahá ( až ¾ státního rozpočtu)
- Státní správa, král na vrcholu mocenské pyramidy, jmenoval důležité úředníky, ministry, královskou radu a intendanty provincií, všichni podřízeni králi
- Náboženství, katolická církev byla velmi mocná a pronásledovala hugenoty
- Vnitřní politika
- Bylo potřeba dobudovat absolutismus
- Nejvíce bylo potřeba zvýšit příjmy státní pokladny, král tím pověřil ministra financí Jeana Colberta
- Jean Colbert přišel s novou ekonomickou teorií, merkantilismus byl založen na poměru vývozu a dovozu, vývoz by měl převažovat nad dovozem, obchodovali se zaostalejšími zeměmi, hledali nové suroviny a odbytiště
- Zásady merkantilismu:
- Bohatství země závisí na množství drahých kovů v zemi
- Zákaz vývozu surovin, nejdříve zpracovat a poté vyvézt dráž
- Colbert také omezoval dovoz, zaváděl vysoká dovozní cla
- Colbert splnil očekávání Ludvíka XIV., státní pokladna se začala plnit
- Ludvík XIV. potřeboval spousty peněz na armádu, církev, státní aparát, drahá sídla (přestavba Versailles), přepychový život a výbojnou politiku
- Zahraniční politika
- Cílem zahraniční politiky Ludvíka XIV. bylo oslabení moci španělských a rakouských Habsburků
- Chtěl získat území v oblasti SŘŘ, chtěl se zbavit velkého obchodního konkurenta – Nizozemí
- Také chtěl získat území v zámoří
- Úspěch měl v SŘŘ, území získal, ale náklady na něj byly obrovské, zisky malé, takže evropská zahraniční politika byla neúspěšná
- Zato zahraniční politika v Americe byla velmi úspěšná, Francie získala v zámoří Kanadu a velké území v okolí Mississippi (Louisiana)
Válka o dědictví španělské (1701 – 1714)
- Roku 1714 vymřeli španělští Habsburkové, když poslední z nich, Karel II., umřel bez potomků
- Narok na trůn si činili rakouští Habsburkové a francouzští Bourboni
- Bourboni si nárok na trůn dělali de facto oprávněně, protože než Karel II. zemřel, předal trůn právě jim
- Španělským králem se tedy měl stát Filip z Anjou, vnuk krále Ludvíka XIV.
- Ale většina států Evropy nechtěla, aby Bourboni usedli na španělský trůn, protože kdyby došlo ke spojení Francie a Španělska, tak by Bourboni měli v Evropě obrovskou moc
- Proto vznikla velká koalice proti Bourbonům v čele s rakouskými Habsburky, v koalici byla německá knížata, Nizozemí a Anglie se přímo nezapojily, ale nepodporovala to, aby Bourboni stanuli na španělském trůnu
- Roku 1714 válka skončila uzavřením Utrechtského míru tím, že na španělský trůn nastoupil Filip z Anjou jako Filip V. Španělský, ale pod podmínkou, že nikdy nedojde ke spojení Francie a Španělska pod vládou jednoho panovníka
- Bourboni se rozštěpili na francouzské a španělské, získali kolonie ve střední a jižní Americe
- Rakouští Habsburkové získali Jižní Nizozemí, Milánsko, Sicílii, Neapolsko, severní Itálii a Sardinii
Ludvík XV. (1715 – 1774)
- Na trůn nastoupil v 5 letech, vládl za něj jeho regent Filip Orleánský
- Podléhal cizím vlivům a byl ovládán svými milenkami, Madame de Pompadour a Madame du Barry
- Sedmiletá válka (1756 – 1763)
- Probíhala v Evropě i zámoří
- Stály proti sobě koaliční systémy, Francie a Prusko proti Velké Británii, Rakousku a Rusku
- Za Rakousko, kterému vládla Marie Terezie, vedl válku ministr Václav Antonín Kounic, chtěl navázat dobré vztahy s Francií, protože Prusko bylo pro Rakousko nepřátelské
- Francie nakonec přešla na stranu Rakouské monarchie a Velká Británie přešla na stranu Pruska
- Nové koaliční systémy VB a Prusko X Rakousko, Rusko a Francie
- Hlavními aktéry války v zámoří byli Britové a Francouzi, Britové měli velkou převahu
- Francie ztratila Kanadu a velkou část Louisiany v Americe, což zapříčinilo úpadek Franci
Vznik Pruského království
- Říše byla v hospodářském úpadku, některé oblasti byly vylidněné a země byla celkově rozdrobena
- V čele stál císař z rodu Habsburků
- Obchod byl v rukou cizích obchodníků z Francie, Nizozemí a VB
- Ve SŘŘ byli tři nejvýznamnější knížectví: Bavorsko, Sasko a Braniborsko, které usilovaly o prvenství v říši
- Na území SŘŘ vznikal nový stát Prusko – z Braniborské marky, Pruska a Porýní
- Všechny tyto oblasti postupně získali Hohenzollernové
- Braniborská marka vznikla na přelomu 12. a 13. století, když SŘŘ expandovala na východ a v 15. století ji koupil Fridrich Hohenzollernský od Zikmunda Lucemburského
- Prusko bylo dříve součástí území řádu německých rytířů, jejichž posledních velmistrem byl Albrecht Hohenzollernský, Prusko změnil na Vévodství pruské a přešel k luteránství
- Oblast Porýní se připojila v 17. století
- Braniborští kurfiřti stáli v čele snah vytvořit ze všech těchto částí jediný stát
- Friedrich Vilém (1640 – 1688), braniborský kurfiřt, budoval velkou armádu, aby mohl spojit všechny 3 části, finanční prostředky mu poskytli junkeři, pruská velkostatkářská šlechta
- Friedrich Vilém jim za to poskytoval mnohé výhody – nemuseli platit daně na armádu, monopol na obchod s obilím, velitelská místa v armádě a nejvyšších úřadech
- Vilém budoval také absolutismus, opíral se o junkery, státní správu a armádu
- Armáda byla velmi vyspělá, moderní; vojáci sloužili 25 let, byli verbováni i násilným způsobem, klidně i v cizině, morálka byla tvořena tvrdými kázeňským postihy, takže vojáci se báli spíše důstojníka než bitvy
- Pruský stát byl velmi militantní, i poddaní byli podřízení a poslušní; úřednický aparát pak spolehlivý a přesný
- Hlavním cílem bylo upevnění Pruska zevnitř, aby mohla začít expanze
- Prusko velmi ochotně přijímalo emigranty, zalidňovali Braniborský venkov, do Pruska přišlo hodně Čechů v důsledku Obnoveného zřízení zemského, Francouzů kvůli útokům na hugenoty a v důsledku zrušení ediktu Nantského
- Nástupcem Friedricha I. byl Friedrich Vilém I. (1713 – 1740), byl přezdívám kaprál na trůně, protože celý život chodil oblečen v uniformě
- Velmi šetřil na všem možném a veškeré úspory věnoval na svůj jediný zájem – armádu
- Jeho nástupcem se stal jeho syn Friedrich II. Veliký (1740 – 1786)
- Friedrich II. zahájil období nejvýznamnějších výbojů, Prusko se účastnilo:
- Válka o rakouské dědictví, na rakouský trůn nastoupila Marie Terezie, ostatní státy ji neuznaly
- Sedmiletá válka, zde si Friedrich II. potvrdil definitivně zábor Slezska
- Trojí dělení Polska – dělení Polska mezi Prusko, Rakousko a Rusko
Rakouská monarchie
- Většina bojů v rámci Rakouské monarchie se odehrála v Čechách
- V Čechách byl chabý odpor, bylo popraveno 27 pánů a vydáno Obnovené zřízení zemské
- Vymíraly velké české šlechtické rody, do Čech přicházely cizí rody, hlavně z Francie a Itálie
- Na Uhry neustále útočili Turci, uherští magnáti chtěli větší hospodářskou nezávislost, prosazovali merkantilismus, doporučovali nevyvážet suroviny a zpracovávat je doma a vyvážet až hotové produkty
- V závěru 30leté války vládl Ferdinand III., po něm Leopold I. (1657 – 1705)
- Za vlády Leopolda I. se v SŘŘ bojovalo hlavně na hranicích s Francií s Ludvíkem XIV.
- Pak také válčili s Turky, roku 1663 došlo k hraničnímu sporu Osmanské říše a Sedmihradska
- Turci zaútočili na Uhry a velkou část obsadili, Habsburkové tam vyslali armádu, Turky porazili a uzavřeli s nimi mír, Turci si mohlo nechat většinu dobytých území
- Roku 1683 Turci vytáhli na Vídeň a obléhali ji, křesťanská Evropa vyslala k Vídni pomoc a odrazili je; především rakouská armáda vedená Evženem Savojským a polská vojska Jana Sobieskiho
- Rakušané dokonce dobyli část tureckých území na Balkáně
- Leopold I. se zapojil i do války o dědictví Španělské
- Na trůn po jeho smrti nastoupil Josef I., ale ani ten se nedožil konce války a roku 1711
- Nastoupil na trůn Karel VI. (1711 – 1740), který měl dynastický problém
- Karel VI. neměl syna, proto roku 1713 vydal pragmatickou sankci, kterou ustanovil, že moc v rodě Habsburků může přejít na prvorozenou dceru, není-li mužský potomek
- Zahraniční mocnosti Pragmatickou sankci neuznaly
- Roku 1718 vznikla Východoindická společnost pod patronací Karla VI., čímž byl založen monopol v Jihovýchodní Asii
- Ostatní státy, které už měly podobné společnosti, se zalekly, chtěly po Karlovi, aby ji zrušil
- Karel VI. slíbil, že tak učiní, pokud uznají Pragmatickou sankci
- Karel VI. pořád válčil s Francií a Turky (ztratil Balkán, území , jež získal Evžen Savojský)
- Ztratil Neapolsko a Sicílie na úkor španělských Bourbonů
- Roku 1740 zemřel a na trůn nastoupila jeho dcera Marie Terezie s novou formou vlády – osvícenským absolutismem
reklama
Koukni co o nás studenti říkají
Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.
Díky za materiály. Ve škole jsem dlouho chyběla, ale naštěstí jsem našla všechno tady.
Dost jsem ve škole zameškala ze zdravotních důvodů, všechny materiály jsem našla online tady. Vše jsem krásně pochopila a dohnala zameškané učivo.
Klárka
Studentka základní školyHrozně moc zápisků a materiálů do školy. Když je Covid, tak se to ohromně hodí!
Jakmile započala online výuka, všude jsem hledal vhodné zápisky, až jsem narazil na UČSEONLINE. Zde jsem našel vše potřebné a díky tomu jsem distanční výuku zvládl skvěle.
Robert
Student gymnáziaMaturitní otázky jsou skvělé!!!
Trošku jsem zaspala s přípravou na maturitu a neměla zpracované všechny maturitní otázky. Všechny jsem našla tady. Jsou skvělé a jsou ke stažení.