15. Příčiny, průběh a výsledky anglické revoluce a další politický a hospodářský vývoj Anglie po revoluci

Příčiny revoluce

• Anglický král Jakub I. spojil Anglii, Skotsko a Irsko, a tím vytvořil Velkou Británii
• Zavedl panovnický monopol na některé druhy zboží, čímž hospodářsky omezoval buržoazii
• Ze státní poklady vybíral peníze na svůj přepychový život a deficit v pokladně vyrovnával půjčkami a daněmi
• Parlament mu nedovolil vyšší daně => rozpustil ho (znak absolutistické vlády)
• Náboženství – angličtí puritáni chtěli reformaci dovést do konce
• Z puritánů vznikla nová chudší šlechta – Independenti, byli to majitelé manufaktur, obchodníci, řemeslníci, rolníci, dělníci a chudina
• Z independentů se odštěpili levelleři – nejnižší vrstvy, které chtěli zavést rovnost mezi lidmi
• Pak tu byla nová bohatá šlechta – presbyteriáni, byli to bankéři a finančníci, prostě vyšší vrstva
• Většina obyvatel byla ale puritáni, tedy odpůrci Karla I.
• Hlavním podnětem k revoluci bylo povstání ve Skotsku v 30. letech 17. století
• Karel I. chtěl ve Skotsku zavést absolutismus a anglikánství, což se skotům nelíbilo => vypuklo povstání
• Karel I. chtěl povstání potlačit, potřeboval však peníze, svolal tedy parlament, aby mu schválil daně

1640 – 1642

• Parlament si kladl podmínky
• Znovu chtěl potvrdit, že král nesmí získat daně bez souhlasu parlamentu
• Chtěl zrušit soudy s odpůrci krále
• Parlament chtěl právo sejít se a rozejít se bez souhlasu krále
• Tento parlament zasedal až do roku 1653 (přezdíván dlouhý parlament)
• Mezitím se nepokoje šířily až na venkov, lidé bořili ohrady a zabírali obecní půdu
• Řada poslanců parlamentu měla pozemky na venkově a zabírala další půdu
• Toho chtěl využít král a povolal armádu, aby rozehnala parlament
• Karel I. se ale přepočítal, protože obyvatelé Londýna se postavili na stranu parlamentu a král musel prchnout z Londýna

1642 – 1649

• Toto období bylo poznamenáno boji mezi králem a parlamentem
• Příznivci krále se nazývali kavalíři a příznivci parlamentu kulatohlavci
• V čele zformované armády parlamentu stáli presbyteriánští velitelé, ti ale chtěli dohodu a s králem nevedli válku rozhodným způsobem, takže neměli žádné výsledky
• Independentský velitel Oliver Cromwell provedl reformu armády a za vojáky přijímal lidi z nejnižších vrstev, rozšířil jízdu a dělostřelectvo, velitelem se mohl stát každý, kdo na to měl schopnosti
• Roku 1645 se konala bitva u Naseby, kde prvně zvítězila armáda parlamentu, totéž se opakovalo i v bitvě u Prestonu roku 1648
• Karel I. prchl do Skotska, kde dlouho nepobyl, jelikož Skotové ho zajali a prodali parlamentu
• Parlament a jeho armáda se dostaly do sporu, příčinou byla otázka: Co s králem?
• Parlament s převahou presbyteriánů chtěl nechat Karla I. ve vězení a poté ho pustit a uzavřít s ním mír
• Armáda nesouhlasila, byla zde převaha independentů, ti chtěli trest smrti
• Cromwell dobyl s parlamentní armádou Londýn, očistil parlament od presbyteriánů a prosadil v něm popravu krále
• Karel I. byl popraven 30. ledna 1649

1649 – 1653

• Monarchie byla zrušena a z Anglie se stala republika (Commonwealth of England)
• Nejnižší vrstvy nepocítily žádnou změnu, z revoluce neměly žádný užitek
• Docházelo ke vzpourám levellerů v armádě a diggerů (kopáčů) na venkově, tyto povstání Cromwell tvrdě potlačil
• Došlo k povstání v Irsku, které Cromwell potlačil také
• Skotové jmenovali svým králem syna popraveného krále, Karla II.
• Karel II. vytáhl proti Anglii, ale byl Cromwellem poražen a odchází do exilu
• Cromwell donutil parlament vydat Navigační akta:
• Listina o mořeplavbě
• Do anglických přístavů mohly pouze anglické lodě nebo lodě zemí, z nichž zboží pocházelo
• Bylo to namířeno proti konkurentovi – Nizozemí
• Roku 1653 Cromwell rozpustil parlament a prohlásil se lordem protektorem

1653 – 1660

• Bylo to období vojenské diktatury Olivera Cromwella, až do jeho smrti roku 1658
• Za dobu své vlády chtěl Cromwell uklidnit situaci v Anglii po občanské válce
• Ačkoliv byl Cromwell diktátor, preferoval vládu silného vládce s parlamentem, ale republikánský parlament byl až moc radikální a neusměrněný, tak ho r. 1655 rozpustil
• Cromwell se zaměřil také na obnovu svobody vyznání, ale jeho počínání v otázce irských katolíků je nazýváno genocidou
• Roku 1657 byla Cromwellovi nabídnuta královská koruna, ale on ji odmítl, protože se nechtěl stát něčím, co pomáhal svrhnout
• Roku 1658 Cromwell umírá a jeho nástupcem se stává Richard Cromwell, který však vládu nezvládal a roku 1659 rezignoval
• Ze Skotska přijel do Londýna Karel II., nechal obnovit dlouhý parlament a monarchie byla obnovena, ale byly respektovány výsledky revoluce
• Karel II. se o moc dělil s parlamentem, nepronásledoval účastníky revoluce a nechal buržoazii majetek, jež získala během revoluce

OBDOBÍ PO REVOLUCI

• Roku 1661 byly exhumovány Cromwellovy ostatky z Westminsterského opatství a následně několikrát oběšeny a nakonec popraveny
• Typem vlády byla konstituční monarchie
• Kontrolu krále zajišťoval dvoukomorový parlament:
• Horní sněmovna – lordi a duchovní dosazeni králem
• Dolní sněmovna – vznikla na základě voleb, kterých se účastnila dvě politická uskupení – Toryové (anglikánští velkostatkáři, stará šlechta) a Whigové (nová šlechta, obchodníci a průmyslníci)
• Ze strany, která měla převahu, jmenoval král předsedu vlády
• Během následujících let ztrácel král další pravomoci
• Za jeho vlády došlo r. 1665 k velkému požáru Londýna
• V 70. letech byl nucen vydat Test act – zákon namířen proti snahám návratu ke katolictví, do vysokých funkcí mohli být dosazování pouze anglikáni
• Roku 1679 byl vydán Habeus corpus act, zákon o nedotknutelnosti osobní svobody, byla oddělena moc výkonná od moci soudní
• Roku 1685 umírá Karel II. => nastupuje Jakub II.
• Jakub II. měl v plánu obnovit předrevoluční stav, ale roku 1688 byl svržen Slavnou revolucí
• Na trůn byla dosazena jeho dcera Marie Stuartovna, ale fakticky vládl její manžel Vilém III. Oranžský, nizozemský místodržící a velký zastánce protestantské víry
• Vláda Viléma III. Oranžského byla přechodem ze Stuartovské dynastie na dynastii Hannoverskou, která vládne dodnes
• Roku 1689 přijat jeden z nejdůležitějších ústavních zákonů v historii Anglie – Bill of Rights, tento zákon omezil práva krále a posílil práva parlamentu
• Roku 1702 nastoupila na trůn Anna Stuartovna, sice z rodu stuartovců, ale vládla ve shodě s parlamentem
• Roku 1707 vydala zákon, kterým připoutala k Anglii pevně Skotsko, vzniká Království Velké Británie
• Jejím nástupcem se stal Jiří I. z hannoverské dynastie

• 1603 umírá Alžběta (z rodu Tudorovců), která vybudovala raně kapitalistický stát s řadou kolonií (Indie, Severní Amerika),
• Za její vlády získává dobré postavení buržoazie (obchodníci se podílí na politickém dění; královna je podporuje
• Takové Anglii začíná vládnout dynastie Stuartovců
• Katolická církev X Alžběta – anglikánská církev, upřednostňují jinou formu vlády – absolutismus (odmítají spolupracovat s buržoazií)
• Jakub I. (1063-1625) nic zvláštního, po něm nastupuje jeho syn Karel I. (1625-1649) – začíná užívat absolutismu, snaha omezit pravomoci parlamentu, a proto ihned po jeho nástupu dochází k napětí mezi ním a parlamentem