12. Příčiny, průběh a důsledky reformace

REFORMACE

– z lat reformare= přetvářet

= společensko-náboženské hnutí, usilující o nápravu církve (reformatio = náprava) → cílem přetvářet římskokatolickou církev, odstranit její nedostatky, omezit moc…

– náprava spol. rozporů a soc. problémů

– 1. hnutí v Evropě – 16. stol. (nástup renesance a humanismu + vynalezen knihtisku) → šíření hum. myšlenek → uvědomují si, že vše není v pořádku

– cílem přesné dodržování biblických předpisů, odstranění světské vlády církve

– chtějí návrat církve k původnímu poslání

– církev i společnost v krizi…církev nashromáždila majetek => vzdálila se od původních ideálů (prodej odpustků, svatokupectví…)

– epicentrum náboženských změn je ve střední E

– v 16. stol. se inspirují v českém prostředí z myšlenek Jana Husa

– v důsledku reformního hnutí došlo k rozpadu západního křesťanství

– obecné cíle:

1. a) Bible, jako hlavní zdroj církve, chtějí svobodný, laický výklad Bible, tak aby mu

       porozuměla i nižší vrstva

1. b) dodržování křesťanské morálky (Desatera)
2. c) odstranění světské vlády církve (neměla by zasahovat do politiky)
3. d) vyřešení problematiky vysokého majetku církve
4. reformace shora

= reforma vycházející ze samotné církve prostřednictvím koncilů (=církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe → politický nástroj, který má církev dovést k pořádku → shromáždění se konala za cílem vyřešení nějakého problému)

• vedená církevní hierarchií (Zikmund)
• koncilní hnutí… 15. – 16. stol. – Kostnický, Basilejský či Tridentský koncil se snaží o řešení duchovní krize → navazuje na reformace, reaguje na rozpad jednoty křesťanství, snaží se bojovat proti reformátorům
• konciliarismus – nejvyšší rozhodovací moc má koncil, stojí nad papežem (přebírá jeho funkci)

                               – hlavní slovo má ale stále papež

• papalismus – proud, který říká, že papež je nejvyšším představitelem církve a má vydávat zásadní rozhodnutí a závazná pravidla
• chce nová aktuální pravidla
• Tridentský koncil (1545 – 63, svolán na nátlak Karla V.)

– snaha o sjednocení katolíků s protestanty, umírněnou reformu (neuskutečněno)

– umožnil vznik nové církevní “zbraně“  → Jezuitského řádu (zakladatel byl španělský mnich Ignác z Loyoly) – řád, který je nositelem vzdělanosti → chtěli vrátit obyvatelstvo do lůna křesťanství

       → krok k posílení postavení církve

2. reforma zdola = velké sociální hnutí

• snaha o nápravu církve spojená s šířením problémů (politických, sociálních…)
• vychází z řad jednotlivců, spojené s činností jednotlivých reformátorů, osobností
• prvopočátky v Anglii ( Wycliff), husitství
• německá reformace v 16. stol.

NĚMECKÁ REFORMACE

– předpoklady: existuje sice jako Svatá říše římská, Německo je ale přesto rozděleno (knížectví, hrabství…) → až do 19. stol. typická roztříštěnost na desítky až stovky svobodných měst

– nejednotné, nesourodé Německo bylo ideální místo  → zdejší politicko-sociální zázemí vytvořilo prostor pro činnost reformátorů → reforma se dobře ujala – Habsburkové jsou formálně v čele, ale faktickou moc mají spíš jen v Rakousku

– područí rakouských Habsburků (základna Ferdinanda), patří sem Rakousko, České a Uherské království (prostě střední E)

– vládne tu německý císař

– výrazná nesourodost → každý řeší své zájmy

– nejednotné hospodářství, i tak ale inklinuje k rychlému hospodářskému rozvoji (Lübeck, Frankfurt – města vyloženě zaměřená na obchod)

– v 16. stol. posilování církve

– velké pravomoci papeže

– hospodářská nejednotnost… bohaté Porýní x chudé Braniborsko

– zájem na sjednocení mají města

– mezinárodní vztahy: Habsburkové rozšiřují území v Německu (sňatková politika), v 2. pol. získávají burgundské dědictví (Burgundsko, Nizozemí, Flandry)

MARTIN LUTHER

– až do roku 1517 jeden z německých kněží (nižší církevní klér)

– chtěl náboženství lidem zprostředkovat obyčejně

– nelíbilo se mu vedení duchovního života lidu

– byl proti zasahování církve do světského života a odklánění od Bible (říkal, že ji málo zprostředkovávají lidu)

– Bibli přeložil do němčiny, aby i běžní, negramotní lidé rozuměli kázání kněží

– kritizoval nedostatečné spojení církve s lidem

–  31. 10. 1517 – veřejně vystupuje se svoji nespokojeností  → zveřejňuje 95 odpustků, tezí = kritika proti stávající církvi, čerpal pouze z Bible (list1,1-17 Římanů) → Luther je přibil údajně na kostelní dveře ve Wittenbergu → tento čin se považuje za vlastní počátek reformace → rychle se to rozšířilo mezi lidi do celého Německa → velká odezva → pozitivní ohlas, v zápětí se to dostalo až do Říma k samotnému papeži

– Luther se stal pro církev nebezpečný, líbí se chudině i církvi

– 1519 – je církví oslovený → dají mu možnost, aby svou nespokojenost vysvětlil v Lipsku

– na univerzitě v Lipsku probíhá Lipská náboženská disputace → s teology na vědecké úrovni dostává šanci vysvětlit své odpustky (papežovi se nelíbilo hned 47 z nich) → neúspěšná (nenalézají společnou řeč) → vygradování konfliktu

– 1520 – Excurge Domine – protilutherovská bula, listina vydaná papežem → Luther považován za kacíře, vyobcovaný z církve (psanec pro církev)

– myšlenka na vytvoření vlastní církve → ochranu nachází u saského kurfiřta na hradě Wartburg

– 1521 – vytváří vlastní organizaci → Lutheránskou církev → základní pramen je Bible, bohoslužby vedené v národním jazyce, bližší pouto mezi knězem a obyčejným člověkem, svobodné kázání slova

– odmítá zpověď, jakožto prostředníka víry mezi věřícím a Bohem → říká, že víra je intimní záležitostí každého z nás

– prioritou je pro něj dodržování křesťanské morálky

– odmítá odpustky

– nelíbí se mu zlidovění reformace → Luther se bál, že některé vrstvy (zejména chudí) využijí reformaci k revoluci proti feudálům

– zdůrazňuje, že stát má vyšší moc než církev (chce zachování současného politického uspořádání, lidé by měli poslouchat svého pána)

– nechce spojení politiky a náboženství

– neuznává papeže jako hlavu církve

– od roku 1521 existuje v Německu rozdělení na lutherány a katolíky

– 1524 – 1525 – výrazné lidové sociální bouře → vypuká německá selská válka = pokus prostého lidu pod záminkou nespokojenosti s feudáli vytáhnout proti Karlovi V. (císař Sv.ř.ř. a španělský král)  →  lid se cítí být nábožensky utlačován → chtějí se vymanit z moci feudálů a zlepšit si podmínky → končí vojenskou porážkou sedláků císařskými vojsky

– po roce 1525 – roste politické napětí ve společnosti

– lid chce, aby Karel V. uznal lutheránství jako další náboženství

– Štýrský sněm (1529) – zasedání říšského sněmu → Karel V. nechtěl slyšet o náboženské svobodě (loajální katolické církvi) →  lutheránská aristokracie protestuje proti císaři => protestanti 

– protestanti zakládají Šmalkadský spolek =  nábožensko-vojenský spolek proti císařské politice → chtějí dát najevo, že to se svou církví myslí vážně

– protestanti vytváří Augsburskou konfesi (konfese = soubor základních článků víry) – lutheránská náboženská pravidla

– mezi přívrženci Luthera a katolíky vznikají náboženské spory → vypukají Šmalkadské války (1546 -47) → bojují proti sobě císařská vojska a Šmalkadský spolek

– protestanti chtějí náboženskou svobodu

– vojensky vítězí Karel V.

– katolíci se zaleknou Karla a začínají se přiklánět k Š. spolku → Karel provádí jednání

– Augsburský náboženský smír (1555) – = diplomatické smíření obou stran, dohoda založena na zásadách – “čí země, toho víra“ → na území Německa uznána “svoboda“ náboženství → každý feudál si zvolí, jakou víru bude mít jeho území, poddaní to musí přijmout

 – většina Svaté říše římské lutheránská  (Bavorsko katolické)

– po smíru šíření Lutheránství za hranice

– Dánsko, Norsko, Švédsko

REFORMACE  V ZÁPADNÍ EVROPĚ  (Švýcarsko, Francie)

JAN KALVÍN-> kalvinismus

– mladší než Luther → navazuje na jeho činnost

– pochází z Francie, ale střídavě působí i ve Švýcarsku

– také kritizuje církev, ale je radikálnější

– důraz na Starý zákon… velká mravní přísnost (odmítal výzdobu kostelů -> obrazoborectví, odmítal taneční zábavy, zpěv jen náboženských písní) – důraz na pracovitost, střídmost, …

– cíl vytvořit novou křesťanskou společnost s přísnými křesťanskými zásadami

– říká, že křesťanská morálka má vyšší hodnotu než státní zákony → stát by se měl řídit Biblí

– teorie predestinace = teorie předurčení → říká, že lidé jsou rozděleni na dvě skupiny (předurčení, zatracení) → člověk ale může toto předurčení ovlivnit, tím, že bude žít podle Bible → buď se člověk dostane do nebe, nebo do pekla

– zaměřuje se na to, jak může člověk ovlivnit svou předurčenost (nejdůležitější postavení má práce, jakožto typická vlastnost dobrého křesťana, ale jen práce prospěšná pro společnost)

– kalvinismus ovlivňuje Francii, Švýcarsko, Španělsko, Nizozemí, VB, západní Německo, Švédsko, Skotsko

– regionální označení:

  – Francie, Nizozemí – hugenoti

  – Anglie – puritáni (příklon k Bibli)

– převládá ve státech, kde už se objevují hodnoty kapitalistické společnosti

– výsledky: narušení monopolu katolické církve

• přínos pro národní kultury
• podporuje měšťanstvo… přechod od feudalismu ke kapitalismu
• teorie: pokud se pán nechová v souladu s Biblí, mohou poddaní povstat

ULRICH ZWINGLI-> zwingliánství

– pouze v oblasti Švýcarska (kněz a bojovník)

– ovlivněn Martinem Lutherem

– klade důraz na Písmo, jakožto základního pramene

– chce odtrhnutí od katolické církve

– hlásal zlepšení podmínek života na zemi, odmítal katolické svátosti

– chce individuální víru → ruší mše, výzdobu kostelů → ničí katolickou symboliku (rozbíjí oltáře, zvony…)

– skupina novokřtěnci = radikální reformní křesťanské náboženské hnutí (osamocení zwingliánci) → říká, že křest dítěte po narození je neplatné (až dospělí lidé mají právo sami rozhodnout) → prosazují svobodný výklad Bible

– snaha sjednotit švýcarské kantony (které byly do té doby rozděleny na vyspělejší městské a zaostalejší horské) a zamezit stěhování lidí -> boje proti Habsburkům

ANGLIE

 – 1455 – 85… válka růží – vítězí Tudorovci (na straně Lancasterů), nastupují na trůn

– ekonomický úpadek… vybití šlechty

– většina obyvatel se zabývala zemědělstvím → v 16. stol. král zakázal vývoz vlny z Anglie →  ta se začala zpracovávat v Anglii v manufakturách   → vznik kvalitního sukna

– rozšíření chovu ovcí, ale nebyly pozemky  → začal “proces ohrazování“, ale šlechta si zabírala ale i obecné pozemky, čímž zlikvidovala střední a drobné rolníky  → ti chudli  → bezzemci  → rostla kriminalita  → vznik tvrdých zákonů

Jindřich VII. (1485 – 1509)

– oporou… zemědělci, gentry (= obchodníci a drobní podnikatelé), hvězdná komora (= soudní instituce… soudí pol. přestupky)

– posiluje samosprávu… farnosti, znovu dělí na hrabství, zakládá dolní sněmovnu – parlament

– ekonomický rozvoj

Jindřich VIII. (1509 – 1547)

– zprvu proti reformaci… papež mu uděluje titul Defensor fidei (ochránce víry) -> nakonec se sám k reformaci přiklonil z dynastických důvodů (nebyla to ale ani tak náboženská reforma, jako spíš chtíč krále)

– 1. žena… Kateřina Aragonská – Jindřich se chce rozvést, protože mu nedala mužského potomka, ale papež nepovoluje -> 1534… vyhlašuje anglikánskou církev (hodnoty stejné jako u katolíků)

• hlavou je král (neuznává papeže)
• zrušení chrámů, sekularizace majetku církve (zisk pro krále), ruší celibát

– mezi měšťanstvem se šíří kalvinismus…  puritáni

– úspěšná zahraniční politika… ovládl celé Irsko

– 6 žen… Anna Boleynová – matka Alžběty; obvinil ji z nevěry a popravil, Jana Seymourová, Anna Klévská, Kateřina Howardová – nevěrná -> popravena; Kateřina Pairová – přežila ho

– finanční problémy vyřešil tím, že zabral majetek tisícům klášterů

– radikální křídlo Puritánství (purus=očistit), chtělo anglikánskou církev zbavit veškerého katolictví

Marie Krvavá (1547 – 58)… Bloody Mary

– dcera Jindřicha; katolička (vychována ve Španělsku)… chce zrušit anglikánskou církev (neúspěch)

– vrátila se k anglikánství, podporovala obchod, i ve formě pirátství

FRANCIE

– 1453… po výhře ve 100-leté válce dobývají zpátky území (až na Calais, dobyli od Britů až 1558)

– posílení francouzské hegemonie… nejsilnější v Evropě

– většina obyvatel se věnovala zemědělství (nebyla tak vyspělá jako Anglie)

– manufaktury na parfémy, porcelány či koberce

– pronikal sem kalvinismus ze Švýcarska

Ludvík XI. (1461 – 83)

– posiluje panovnickou pozici, oslabuje moc generálních stavů; oporou města, armáda, byrokracie

– úřednická šlechta… placená králem; dvorská – intriky, korupce, …

– politická stabilizace; ekonomická prosperita… zemědělství, manufaktury; luxusní zboží

– zavádí daň z hlavy

– centralizovaná monarchie… přechod k absolutismu

– snaha expandovat… Porýní; neúspěšná snaha o burgundské dědictví; Itálie

Karel VIII. (1483 – 98)

– snaha o Neapolsko (kdysi patřilo Anjouovcům) x Benátská liga (papež, Benátky, Milán, Španělsko)… poražen

Ludvík XII. (1498 – 1515)

– cílem získat Milánsko… střet s Habsburky -> poražen

František I. (1515 – 47)

– snaha porazit Habsburky

– 1515… bitva u Marignana – porazil Švýcary a zmocnil se Milánska… skončila první část bojů mezi Francií a Habsburky; druhá část od 1521 -> poražen a zajat; slibuje mír, ale porušuje a boje pokračují

– neustálé války… drancuje zem ekonomicky; rostou daně -> nespokojenost, destabilizace země

– postupně proniká reformace…

REFORMACE VE FRANCII

– politika galikanismu… církev nezávislá na papeži, podřízená králi

– špatné podmínky, přesto postupně probíhá… ohlas mezi učenci, ale i u dvora

– od 40. let mezi městy proniká kalvinismus (v důsledku králova vydrancování země)… „hugenoti“

• JZ Francie
• města, drobná šlechta; v čele rod Bourbonů

– proti katolická liga… SV Francie

• okolí krále; rod Guisů

– po smrti Františka se střídají slabí panovníci…

Kateřina Medicejská

– vládne za svého manžela Jindřicha II., ale i později za své 3 syny

NÁBOŽENKSÉ VÁLKY VE FRANCII

– v 16. stol. snaha o upevnění moci → pokus o rozšíření na Apeninský poloostrov

– o Apeninský poloostrov válčí se Španělskem

– 1558 – získání přístavu Calais

– velké vnitřní náboženské sváry

– část obyvatel se nejdříve přiklonilo k Lutheránstí, později zvítězil Kalvinismus

– francouzští kalvinisté se nazývali hugenoti

– francouzští králové válčili se španělskými a rakouskými Habsburky

– Jindřich III., 1562 – 1598… válka mezi katolíky a hugenoty – hugenoti početně slabší, ale úspěšnější (podpora Anglie, měst; dobří velitelé)

– 1570… kompromisní dohoda o svobodě náboženského vyznání

– do čela hugenotů se dostal Jindřich Navarraský (Bourbon) → oženil se s katoličkou Markétou z Valois → mělo dojít ke smíru → místo toho proběhla bartolomějská noc

– bartolomějská noc (24. 8. 1572) – krvavý masakr, katolíci zavraždili několik tisíc hugenotů (včetně předních představitelů) → válka mezi hugenoty a katolíky

– 1584 – poslední hugenotská válka → válka tří Jindřichů (Jindřich Navarrský, nový král Jindřich III. A Jindřich de Guis)

– 1589 – po vymření rodu Valois nastupuje Jindřich Navarrský na francouzský trůn jako Jindřich IV. →  musel ale přestoupit na katolictví

– 1598 – Jindřich zveřejnil edikt nantský, což hugenotům zajišťovalo náboženskou svobodu a dávalo jim právo zastávat státní úřady…nekatolická města si vydobyla svou autonomii…ukončena občanská válka

– hugenoti dokonce mohou mít své jednotky – město La Rochelle

– katolictví ale stále prvním náboženstvím v zemi

– velký rozkvět, rozmach země (manufaktury, budování loďstva, silnice, monetarismus – zdůrazňována převaha exportu nad importem, …)

– podpora obchodu, vznik manufaktur, kolonizace Quebecku

– 1610 – Jindřich byl zavražděn a nastupuje Ludvík XIII.

– boje mezi katolíky a hugenoty….oslabovali stát na mezinárodním poli

– následuje éra nestability za Ludvíka XIII. -> vládne matka Marie Medicejská → pokračoval v politice otce, vzchopil Francii hospodářsky, ale vtáhl ji také do Třicetileté války

– 1614… rozpuštěny generální stavy (naposledy svolány -> neshodly se => počátky absolutistické vlády…pokračuje se v tradici Ludvíka XI.)