09. Český stát za vlády Lucemburků

• 1307 nový římský císař Jindřich Lucemburský (VII.) – má syna Jana
• Je dohodnut sňatek mezi Eliškou Přemyslovnou a Janem Lucemburským
• 1310 – Jan Lucemburský se ujímá českého trůnu  následuje vláda 4 lucemburků

JAN LUCEMBURSKÝ

• 1310 – 1346
• Přezdívalo se mu KRÁL CIZINEC – neuměl česky, nebyl příliš přijímán
• O vnitřní politiku se příliš nezajímal – byla to pro něj spíše okrajová záležitost
• Větší důraz kladl na zahraniční politiku a rytířské zápasy
• Přišel do krizí zničeného státu =) šlechta a města měli hodně práv – vládli společně s panovníkem – o tuto pravomoc nyní měli přijít, což způsobilo nepokoje
• Aby mohl vládnout, musel podepsat Inaugurační (Nástupnický) diplom Jana Lucemburského
  • Upravuje vládu J. Lucemburského
  • Zavázal se ke společné vládě s českou šlechtou  duální vláda = stavy + šlechta
  • Slíbil, že do úřadů nedosadí cizince
• Pod těmito podmínkami ho česká šlechta přijala za krále, Jan Lucemburský to sice podepsal, ale nedodržoval
• Roku 1313 zamřel římskoněmecký císař Jindřich IV. Lucemburský, otec Jana Lucemburského
• Jan měl za úkol zachovat říšskou korunu v rodině Lucemburků, ale byl moc mladý na to, aby byl císař  Jan svým hlasem kurfiřta podpořil Ludvíka Bavorského, který za to Čechám dal Chebsko
• Jan se zpočátku zabýval zahraniční politiku a v Čechách vládli cizí rádci, což se nelíbilo šlechtě a hrozila vzpourou  Jan proto odvolal rádce a do nejvyšších úřadů dosadil českou šlechtu
• Nejvýznamnější představitel opozice proti Janovi z řad české šlechty byl Jindřich z Lipé, který získal nejvyšší úřad
• Jindřich z Lipé se sbližoval s Eliškou Rejčkou (vdova po Václavu II. a Rudolfu Habsburském) – kdyby si ji vzal, mohl by usilovat o trůn
• Politické šarvátky mezi Eliškou Přemyslovnou a Janem – Elišce se nelíbí, že má šlechta tak velkou moc
• Na Eliščino naléhání nechává českou šlechtu sesadit a dosadil zpět cizí rádce a Jindřicha z Lipé nechal uvěznit
• Šlechta znovu povstala, proto musel Jan pustit Jindřicha z Lipé a dosadit ho zpět
• Roku 1316 se Elišce přemyslovně narodil syn Václav (král Karel I. a císař Karel IV.)
• Téhož roku musel odjet Jan Lucemburský na pomoc císaři Ludvíku Bavorskému
• V roce 1317 se náhle vrátil do Čech, chtěl zde udělat pořádek, protože česká šlechta znovu dělala problémy
• Znovu sesadil šlechtu a dosadil rádce  šlechta znovu povstala  1318 byl konflikt ukončen Domažlickým mírem
• Důsledkem bylo, že Jan Lucemburský rezignoval na upevnění své moci v Čechách a předal vládu šlechtě – nekorunovaným králem se stal Jindřich z Lipé
• Spor s Eliškou pokračoval a tak ji nechal uvěznit
• Po roce 1318 se Jan věnoval pouze radovánkám, cestoval po Evropě, účastnil se rytířských turnajů, bitev a různých válek – Jan se vracel do Čech jen, když mu došli peníze, ale díky cestování Čechy proslavily v Evropě a zajistil jim dlouhý mír

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

• Jan Lucemburský byl dobrý diplomat
• Vůči svaté říši římské
  • Ludvík Bavor X Jan Lucemburský
  • Jan se vzdal kandidatury ve prospěch Ludvíka  získal za to Chebsko
• Vůči střední Evropě
  • Opět převažovala politika diplomacie
  • Snažil se vytvořit region spolupráce panovníků ( Čechy+Polsko+Uhry)
  • 1335 – konala se schůzka na Vyšegradě  slib o spolupráci, udržování míru a upevnění regionu
• Vůči Francii
  • Silné č.-f. diplomatické vztahy (kvůli předkům a výchově Karla)
  • Pomohl ve stoleté válce byl zabit v bitvě u Kresčaku (1346)
• Před svou smrtí se Jan Lucemburský dočkal, že byl Václav (Karel) korunován na římskoněmeckého krále
• Díky mírové politice se Janu Lucemburskému povedlo rozšířit území o Chebsko, Slezská knížectví (Vratislavsko) (znak vratislavské orlice – orlice) a Dolní a Horní Lužici
• Prudký ekonomický rozvoj, obchodní křižovatka
• Stále zde byly silné stříbrné doly Vznikla nová mince – zlatá = ZLATÝ FLORÉN

KAREL IV. (1346-1378)

• Narodil se 14.5.1316 v Praze jako Václav Lucemburský
• Když byl malý, došlo k roztržce mezi jeho rodiči
  • Protože se dostal Jindřich z Lipé k moci, Eliška Přemyslovna utekla s malým Karlem (Václavem) na hrad Loket a Jindřich z Lipé přesvědčil Jan Lucemburského, že Eliška intrikuje proti němu ve snaze sesadit ho  Jan dobyl Loket a Karla (Václava) odebral Elišce a uvěznil ho na hradě Křivoklát, poté ho poslal do Francie ke svému strýci, francouzskému králi Karlu IV. Sličnému, aby ho vychoval a vzdělal
• Zde definitivně získal jméno Karel a oženil se s Blankou z Valois
• V patnácti letech byl povolán Janem Lucemburským do bojů v severní Itálii, kde byl neúspěšný – roku 1333 proběhla bitva u Ferrari mezi Lucemburky a ligou severoitalských měst s podporou papeže  Karel prohrál a vrátil se do Čech
• Karel byl velice zklamán, Čechy byly velmi zanedbané vládou jeho otce, Pražský hrad byl zchátralý, královské hrady a statky rozprodány nebo zastaveny
• Otec mu udělil titul markraběte moravského a učinil ho zástupcem v českých zemích
• Karel chtěl Čechy obnovit, tak začal jednat se šlechtou a dával jim důležité úřady  základ budoucí královské rady
• Šlechta mu schválila mimořádnou daň, aby mohl nakoupit zpět královský majetek a měšťanstvo dokonce Karlovi půjčilo peníze
• Karel rozdával různá privilegia městům a klášterům, čímž si zabezpečil budoucí oporu
• Roku 1337 došlo k hádce mezi Janem a Karlem – měli rozdílné názory na vnitřní a mezinárodní politiku  Jan zbavil Karla titulu markraběte
• Roku 1340 se usmířili, pomohl jim v tom tehdejší papež Klement VI. (bývalý vychovatel Karla)
• Roku 1346 byl Karel zvolen římskoněmeckým králem – spíše vzdorokrál, protože císařem byl Ludvík Bavor
• Měsíc na to zemřel Jan Lucemburský a Karel se stal českým králem – Karel I.
• 1347 zemřel římskoněmecký císař Ludvík Bavor
• 1347 vznikl pojem ZEMĚ KORUNY ČESKÉ
  • Hlavní: České království
  • Vedlejší: Markrabství moravské, Slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko (pouze dočasně), Horní Falc (pouze dočasně), Lucembursko (formálně, dočasně)
  • Právně vymezeno území – Německo na ně nemělo nárok
• 1355 byl císařem zvolen Karel, jako Karel IV.
• Roku 1356 vydal Karel IV. velmi důležitou listinu, základní zákon pro Svatou říši římskou – Zlatá bula Karlova
  • Určovala definitivní počet kurfiřtů – 7 = 4 světští + 3 církevní
  • Jeden z kurfiřtů světských byl český král, který měl rozhodující postavení
  • Potvrdila nezávislost Čech vůči říši
• BOHEMOCENTRISUMUS – vztah mezi českým státem a říší, snažil se skloubit obě funkce a centrum přenáší do Prahy, která se tak stala hlavním politickým centrem
• ZAHRANIČNÍ POLITIKA
  • Karel byl velmi dobrý DIPLOMAT – sňatková politika
  • Nezapojoval se do válek
  • Zaměřil se na podepisování smluv mezi státy
  • Itálie (papež), Francie (spojenec), Polsko, …
• CÍRKEVNÍ POLITIKA
  • Spolupráce s církví – udržoval velmi dobré vztahy
  • 1344 bylo v Praze založeno arcibiskupství, což bylo potvrzeno díky dobrým vztahům s církví
  • První arcibiskup – Arnošt z Pardubic
  • Byl velmi zbožní, sbíral ostatky svatých – sv. Kateřina
  • Vyžadoval, aby se církev nepletla do politiky
  • 1378 – vypuklo velké papežské schizma (rozkol), které Karel IV. nestihl vyřešit
• Snažil se pozvednout České království na evropskou úroveň
• Karel nechal v Praze založit:
  • Roku 1344 položil základní kámen Katedrály sv. Víta na Pražském hradě
    • Spolu s prvním pražský arcibiskup byl Arnošt z Pardubic
    • Katedrála byla stavěna od roku 1344 do roku 1929
    • Prvním architektem byl Matyáš z Arrasu a druhým Petr Parléř
    • Složila jako pohřebiště českých králů
  • Nechal založit pražské arcibiskupství – mohl mu přítel papež Klement VI.
  • Nechal zhotovit korunovační klenoty, které nepovažoval za svůj majetek, ale za symbol české státnosti
    • Vlastníkem klenotů byl podle něj sv. Václav – český patron
    • Svatováclavská koruna, jablko, žezlo a nádoba na svatý olej
    • Meč svatého Václava (v křížku byl kus jeho kosti)
  • 1347 byl postaven klášter Emauzy
  • 1348 založil Nové město v Praze a rovnou ho opevnil
  • 1348 nechal postavit Karlštejn
  • 1348 založil Karlovu universitu – podle francouzské Sorbony – měla 4 fakulty
    • První ve střední Evropě
  • 1357 položil základní kámen Karlova mostu, který nahradil původní Juditin most, ten byl střen při povodních
  • Nechal postavit Hradčany – budovaly se zde domy pro lidí pracující na Hradě
  • Zakládal hrady i v říši
  • Nechal postavit Hladovou zeď – dal práci lidem, který ji potřebovali
• Karel měl celkem čtyři manželky:
  • Blanka z Valois
    • Zemřela brzy
  • Anna Falcká
    • Získal Horní Falc
  • Anna Svidnická
    • Získal Svídnicko
    • Karlovi porodila syna Václava, který se stal králem Václavem IV.
  • Alžběta (Eliška) Pomořanská
    • Byla matkou Zikmunda Lucemburského a Jan Zhořeleckého
  • Před smrtí rozdělil své dědictví mezi mužské potomky
    • Václav (IV.) český a římskoněmecký král
    • Zikmund vládl v Braniborsku
    • Jan vládl v Horní a Dolní Lužici

VÁCLAV IV. (1378 – 1419)

• Když nastoupil na trůn po smrti otce, byl už českým králem a římskoněmeckým králem
• Nedosáhl funkce císaře a do smrti si neudržel ani německou korunu
• Docházelo k postupnému úpadku zemí, nedosáhl takového území jako Karel IV.
• Byl považován za neschopného lenocha a opilce
  • Byly na něj kladeny příliš velké nároky, protože všichni čekali, že bude na úrovni Karla IV.
• V celé Evropě se začínal projevovat krize pozdního středověku

EKONOMIKA A HOSPODÁŘSTVÍ

• Projevoval se úpadek českého obchodu a království
• Přestávali být konkurence schopné
• Snižovala se úroveň řemesla, protože nebyla v kontaktu se zahraničím
• Docházelo ke snižování množství drahého kovu ve zlatém groši, čímž se snižovala jeho hodnota
• 1380 – zasáhla největší morové epidemie (až 30% obyvatelstva zemřelo)
• Tento rok byl zlomovým rokem úpadku
• Snižovala se životní úroveň lidí – ti situaci řešili například krádežemi Vznikala LAPKOVSKÁ BRATRSTVA
  • Přepadávání a únosy obchodníků Požadovali výkupné – dělali to nejen chudí lidé, ale také šlechta (ta která zchudla)
  • všichni se vyhýbali Čechám, protože se obávali, že je někdo okrade
• Václav vládl bez koncepce a bez plánu, neměl žádné priority
  • neuměl si vybrat rádce, obklopoval se skupinou lidí, kteří se mu jen pochlebovali = MILCI
    • Jsou to lidé, kterým Václav udělil majetek za nic, oni se pouze baví, pochlebují a nic nedělají

CÍRKEV

• Václav se dostal do sporu s církví = PAPEŽSKÉ SCHIZMA (1378)
• Václav tedy vyhlásil politiku neutrality = problém církve se ho „netýkal“
• Do Říma vyslal svého bratrance Jošta Moravského (velvyslanec)  v tu chvíli upadá v nemilost v Německu, ale i u české církve:
  • JAN Z JANŠTEJNA – pražský arcibiskup
    • Kritizoval neutralitu – zastával názor, že král by měl situaci řešit
    • Dal Václava do klatby  Václavovi milci pak zase drancovali církevní majetek (jako odplata)
  • Zemřel Jan z Nepomuku = osobní zpovědník královny Žofie
    • 1729 – kanonizován
    • Odmítl prozradit zpovědní tajemství o tom, že královna je nevěrná a tak ho mučili a zabili
  • po těchto událostech Václav definitivně utekl z Čech, do smrti bojuje s českými arcibiskupy – otevřený střet =) podporoval Jana Husa
  • Měl spory i s vysokou šlechtou
    • Šlechtě se nelíbila jeho laxnost vůči domovu i Německu
    • Nelíbilo se jim, že upřednostňuje nižší šlechtu, které dává moc a majetek
  • 1394 se vzbouřila PANSKÁ JEDNOTA a byl uvězněn
    • Spojí se se Zikmundem Lucemburským (byl uherským králem)
    • Zastal se ho bratr Jan Zhořelecký a vykoupil ho
    • Václav musel přijmout požadavky šlechty
  • Roku 1400 byl sesazen z říšského trůnu, protože zanedbával povinnosti
  • 1402 byl zajat Zikmundem a vězněn
  • Zikmund se snažil za Václava vládnout, ale znemožnil se a byl vyhnán
  • Václav IV. se vrátil zpět na český trůn
  • Roku 1409 vydal Dekret kutnohorský z podmětu mistra Jana Husa
    • Měnil poměr hlasů na Karlově Universitě
    • Před dekretem měli cizinci 3 hlasy a Češi 1  teď to bylo naopak Češi 3 hlasy a cizinci 1
  • Cizí profesoři a studenti opustili universitu a odešli do Lipska nebo do Heidelbergu
  • Sice poklesla úroveň, ale UK se alespoň počeštila
  • Ke konci jeho vlády propuklo husitské hnutí a na jeho začátku roku 1419 Václav IV. zemřel

GOTIKA

• – 15. Století
• Ucelený umělecký sloh po celé Evropě
• Je typický pro vrcholný a pozdní středověk
• Přišla spolu s mocí francouzské rodové linie Kapetovců
• Šířili ji převážně mnišské řády jako benediktini, františkáni a cisterciáci
• Název má podle kmene Gótů, který žil na území Francie, gotice se také říkalo, že byla barbarská, protože třeba renesance a humanismus vycházeli z antiky

VZDĚLANOST

• Byla silně svázaná s církevním prostředím
• Objevovala se snaha rozumově vysvětlit církevní dogmata (scholastika)
• Vzdělanost byla založena na víře, ne na vědě
• Vyučovalo se v latině
• Nejvyšší vzdělání poskytovaly od 12. století univerzity
• Dělení univerzit
  • Filosofická (základní) učila sedm svobodných umění
    • Stupeň (trivium)  gramatika, rétorika, logika
    • stupeň (quadrivium)  aritmetika, geometrie, astronomie, hudba
    • Po dokončení filosofické fakulty student získal titul bakalář a mohl pokračovat
  • Právnická
  • Teologická
  • Lékařská
• Po ukončení celé univerzity byl absolventu udělen titul mistr a mohl učit na jedné z fakult
• V čele fakulty stál lektor
• První univerzity
  • Itálie – Padov, Bologna
  • Francie – Sorbonna
  • Anglie – Oxford, Cambridge
  • Španělsko – Salamanca
  • Čechy – Karlova univerzita v Praze, první ve střední Evropě
• MĚSTSKÉ ŠKOLY
  • ve větších městech
  • Pro základní vzdělání (číst, psát)
• FARNÍ ŠKOLY – Okolo fary

KULTURA

• Kultura je spojená s rytířskou kulturou
• Ideálem je rytíř – čest, odvaha, loajalita
• V aristokratických kruzích
• Vzniká nová etiketa
• Kult ženy = žena má důležitější postavení – z duchovního i světského hlediska (Panna Marie) (Platonická láska muže a ženy)

LITERATURA

• HRDINSKÝ EPOS
  • Oslavné epické básně
  • Píseň o Sidovi, Rolandovi, Alexandrovi, Beowulf
• MILOSTNÁ LYRIKA – Tristan a Izolda
• TRUBADURSKÉ PÍSNĚ =) trubadúr = pěvec (další ideál)
• Literatura tehdejší doby měla vliv na rozvoj národních jazyků
  • Dalimilova kronika (14. Století) – česká památka

UMĚNÍ

• – 15. Století
  • RANÁ GOTIKA – 12. – 13. Stol.
  • VRCHOLNÁ GOTIKA – ½ 13. – ½ 14. Stol.
  • POZDNÍ GOTIKA – ½ 14. – 15. Stol.
• Nevychází z antiky
• Vysvětluje principy křesťanského světa
• Vzniká ve Francii (12. Století), postupně se šíří do zbytku Evropy
• V Česku se čerpá Gotika přes Německo
• Morava se inspiruje od Uher a Rakouska

ARCHITEKTURA

• Jejím cílem je zdůraznit moc a postavení církve = hlavní mecenáš
• Znaky:
  • Vertikalismus – výška a štíhlost (mají se dotknout Boha – sepjaté ruce k bohu)
  • Křížová klenba, lomený oblouk
  • Tenčí zdi
  • Žebrový opěrný systém budovaný zvenku
  • Větší zdobnost
  • Zdobný portál, složitá okna – dominantní barevné sklo
  • Věžičky
  • Figurální chrliče
• Stavební materiál: kámen, cihly, 8-11 cm vysoké, dřevo
• SVĚTSKÉ STAVBY
  • Rozvoj městské architektury (na základě urbanistických plánů = šachovnicové plány)
  • V čele patriciát = nejbohatší vrstva
  • Na okrajích chudina, sirotčince a špitály
  • Úzké domy nalepené na sobě
  • Zdobené štíty
  • Dvoupatrové
    • dole dílna, krámek =) pro živobytí
    • nahoře obytné prostory
  • Bohatší měli sklep
  • Dvorek na zvířata, toaleta
  • Radnice, kostely, školy
  • Hrad: sídlo aristokracie (strategická funkce)
    • Zvíkov, Bezděz
  • CÍRKEVNÍ STAVBY
    • Kostely, kláštery, katedrály (vrchol)
    • Cathedra = stolec (biskup a papež)
    • Katedrála
      • Vícelodní (hlavní a boční)
      • Vysoké = vertikála (spojení člověka a Boha)
      • Tenké stěny = opěrný systém, katedrální systém
      • Notre Damme (Francie), v Kolíně nad Rýnem, V Ramešti (Francie), sv. Víta, sv. Ducha v Hradci Králové, v Leonu
      • Katedrála sv. Víta:
        • Nechal ji postavit Karel IV. =) přestavba z kostela
        • Petr Parléř, před ním Matyáš z Arrasu
        • Jsou zde pohřbení čeští králové (Jiří z Poděbrad, Karel IV.)

SOCHAŘSTVÍ

• Pokus o realismus
• Plastiky
  • výzdoba interiérů
  • přírodní motiv, světci, chrliče
  • individuální zachycení obličeje – emoce
  • mariánský kult: panenka Marie
    • madony (s miminkem)
    • pieta (s Ježíškem sejmutým z kříže
    • dřevo, polychromované (barevné), vždy oblečené

MALÍŘSTVÍ

• Snaha o realismus, pokus o individualitu
• Ploché obrazy
• Používají se barvy (modř, růž, bílá, černá)
• Především církevní charakter:
  • Fresky
  • desková malba (na oltáři)
  • anonymní (jediný mistr Teodorik, mistr Třeboňský, Vyšebrodský)
  • knižní malby: iluminace (církev, příroda, zvířata)

UMĚLECKÁ ŘEMESLA

• umělecký nábytek
• šperky, zlato, relikviáře
• rozvoj hudby