Smyslová soustava

nedoslýchavost
hluchota
- každý organismus je dráždivý (je schopen vnímat podměty z prostředí a reagovat na ně) smysly je vnímá
- součástí každého smyslového orgánu jsou receptory, citlivé b. receptory zaznamenávají určité podměty z prostředí nechají se podráždit a na základě podráždění dokáže vyrobit vzruch, který pošle dál (info přeměněna na vzruch, el. impuls)
Fylogeneze
- bezobratlí – smyslové brvy po celém těle – chemoreceptory
- statocysta (smyslový orgán, který informuje tělo o jeho poloze) – medúzy, korýši
- zrak – světločivá skvrna – prvoci
– ploché, skvrnové oči – medúza – miskovité oči – ploštěnky – pohárkovité oči – měkkýši – složené oči – hmyz – komorové oči – hlavonožci
- obratlovci
- proudový orgán – paryby, ryby
- Jacobsonův orgán (umožňuje přijímánípachů i ústní dutinou. U plazů slouží jako hlavní orgán čichu) – plazi
- sluch a rovnováha – vnitřní ucho
- 1 sluch kůstka – obojživ., plazi, ptáci
- 3 sluch. kůstky – savci
- zrak – komorové oko + víčka
mžurka – obojživ. a plazi barevné vidění – čípky a tyčinky JACOBSŮV ORGÁN: U koně a kočkovitých šelem zachytává pachy související s rozmnožováním Hadi čichají pachy hlavně pomocí Jacobsonova orgánu. Pachové částečky had zachycuje dlouhým, rozeklaným jazykem, jenž ustavičně kmitá z tlamky a zpět výřezem v horním rtu. Špičky jazyka s pachovými částečkami zapadají do dvojice jamek Jacobsonova orgánu a z těchto jamek vystlaných citlivými chemoreceptory, se bleskově vyhodnocené informace o pachu přenášejí do mozku, jenž bleskově určí další chování zvířete. Také díky tomuto zařízení jsou hadi jako skupina velice úspěšnou skupinou, která dokázala přežít miliony let a vyvinout se do tisíců druhů typy receptorů:
1. dělení dle toho, odkud přijímají podměty
2. exteroreceptory (vláskové b. v uchu, mechanoreceptory v kůži…)
3. interoreceptory (přijímají info z vnitřku našeho těla, důležité udržení rovnováhy
např. chemoreceptory – např. v tepnách – monitorují koncentraci CO₂ v krvi upravování rychlosti dýchání, termoreceptory – v hypotalamu, cévách, udržení stálé teploty, baroreceptory – monitorují tlak krve, mechanoreceptory
1. podle podnětu, který receptor podráždí:
2. mechanoreceptor (dotek, tlak – v kůži)
3. chemoreceptory (citlivá na určité ch. látky – na jazyku, v nose)
4. termoreceptory (teplo, chlad – v kůži) – zvláštní typ nocireceptory
5. fotoreceptory (světlo – v oku)
- tyto receptory dokáží být podrážděné pouze určitým podnětem
Kůže jako smyslový orgán:
- velice citlivý orgán
- vysílá do našeho mozku proud zpráv o styku s prostředím
- nachází se zde mechanoreceptory, termoreceptory, nocireceptory (vnímají bolest)
- ke zpracování a vyhodnocení info z kůže dochází v centru kožní citlivosti (temenní lalok mozkové kůry)
mechanoreceptory:
- nachází se ve střední vrstvě kůže (škáře)
- je jich hodně
- opouzdřená tělíska jsou citlivá na zdeformování kůže
- nejznámější tělíska – Paciniho a Meisserova tělíska
- mají schopnost se adaptovat (pokud je receptor drážděn dlouho – citlivost k danému podnětu se snižuje, někdy ho dokáže i přestat vnímat, např. nošení hodinek nebo oblečení – necítíme, že je na sobě vůbec máme)
- hodně mechanoreceptorů máme v kůži na bříškách prstů, na rtech a na špičce jazyka (nejcitlivější na dotyk)
- nejmíň mechanoreceptorů máme na zádech
- v průměru máme 25 mechanoreceptorů na cm²kůže
termoreceptory:
- chřestýš je schopen zachytit rozdíl teplot, ostatní zvířata to nedokáží
- pro chlad = Krauseho tělíska (uložená v nejsvrchnější části kůže = pokožka, 13 na cm², nejvíce na konečcích prstů)
- pro teplo = Ruffiniho tělíska (uložená v prostřední vrstvě kůže = škáře, 2 na cm², nejvíce těchto tělísek je na čele a nejméně na nohách a zádech)
nocireceptory:
- volná nervová zakončení, nejsou to tělíska
- bolest vzniká – dochází k poškození části kůže (spálení, říznutí) – dojde k likvidaci tkáně – odumírající tkáně vypouští speciálními chem. látky, které zaregistrují nocireceptory – tuto info nerv posílá do CNS
- máme je v kůži, ale i ve většině vnitřních orgánů
- plicní parenchym, mozek, játra nemají receptory pro bolest
Fantomová bolest:
- došlo k poškození nerv. dráhy, která vedla do poškozené tkáně, tato tkáň tam již není, ale stále tam jsou vedeny el. vzruchy
- stává se to pacientům po amputaci, bolí je končetina, která jim byla odebrána
Čichový orgán
- evolučně nejstarší orgán (v embryonálním vývoji se vyvíjí jako 1.)
- s porovnáním s ostatními savci ho máme velice slabý (přestal pro nás být tak důležitý, díky přechodu ke vzpřímené chůzi)
- ochrana před zkaženým jídlem (prevence před otrávením), aktivace šťáv (jestli jídlo voní – tvorba slin a žaludečních, střevních a Pankreatických šťáv), komunikace (sexuální chování)
- nachází se vysoko v dutině nosní (ve stropě, v každé půlce dutiny nosní se nachází žlutá ploška – tvořená chemoreceptory – látka musí být těkavá – aby molekuly mohly lehce přecházet do plynného skupenství) – aby byly receptory podrážděné, je potřeba, aby se molekuly rozpustily v hlenu
- čichový nerv vede info z dutiny nosní do mozku – čichové centrum (v čelním laloku vepředu) – u člověka je toto centrum velice malé, pes je ploška asi 40x větší
- čichové b. jsou u člověka schopny zaznamenat jen 4 vůně – sladká, kyselá, spálená a pižmová = živočišná, např. pot
- chemoreceptory jsou schopny rozlišit až 10 tisíc vůní – každý pach má svůj číselný kód složený ze 4 vůní a určí poměr mezi nimi
- ženy mají citlivější čich
- čichové b. jsou schopné se adaptovat, např. vzduch ve třídě necítíme, že je vydýchaný vzduch
Chuťový orgán
- ještě méně citlivější než čich
- má stejnou fci jako čichový orgán (aktivace tvorby šťáv, ochrana před zkaženou potravou)
- patro, na začátku hltanu, jazyk (nejvíce chemoreceptorů)
- jazyk – hrubý povrh, pokrytý papily (výběžky) – v nich se nachází chuťové pohárky – tvořen cca 5-20 chuť. b. – citlivé na chem. složení
- jsou schopné zachytit chuť jídla nebo pití pouze rozpuštěné ve slinách
- z každé chuť. b. jde nervem do chuť. centra (v temenním laloku mozkové kůry, na obou stranách – vyhodnocování)
- jsou schopné zaregistrovat pouze 4 druhy chuťí
na špičce jazyka – sladká chuť, po stranách – slaná chuť, po stranách více vzadu – kyselost, vzadu u kořene jazyka – hořkost
- necítíme chuť jídla, když máme rýmu, protože je chuť s čichem velice úzce spojena (abychom dostali info, jak jídlo chutná, jsou potřeba i info z čichových chemoreceptorů) – při rýmě máme zakryté receptory hlenem
- chuť. receptory máme i na patře, dále je máme i na začátku hltanu a samozřejmě i na jazyku
- počet chuť. buněk se stárnutím klesá (starší lidé nemají moc vyvinutou chuť)
Zrakový orgán
- řídící smysl (asi 80 % informací z okolí přijímá právě očima)
dvě části:
1. oční koule
2. přidatné orgány
Oční koule
- jsou vepředu chráněny 2 očnicemi (dutiny, ve kterých je koule uložena)
- na povrchu 3 vrstvy blan (bělima, rohovka, střední vrstva – cévnatka, řasnaté těleso, duhovka, čočka a vnitřní vrstva – sítnice) a uvnitř je polotekutá hmota
Bělima:
- tuhá vazivová blána (velice těžko se poškodí)
- drží pohromadě všechny polotekuté součásti oka
- nekryje oko celé (nepropustná pro světlo, kryje zadní ¾ oka);
Rohovka:
- nejpovrchnější vrstva vepředu na oku
- průhledná (aby do oka prostupovalo světlo)
- je trochu vypouklá (tvar hodinového sklíčka) v rohovce dochází k prvnímu lámání světla
- není prokrvená (snadno transplantovatelný orgán – nejsou tam bílé krvinky)
- je velmi citlivá (nejvyšší koncentrace nocireceptorů)
- rohovkový reflex (jakmile se něco dotkne rohovky sevření víček – nepodmíněný reflex)
Cévnatka:
- prostřední vrstva
- je velmi prokrvená, teče tudy hodně krve, obsahuje hnědý pigment = melanin pohlcuje světelné paprsky a zachycuje přebytečné světlo, aby se neodráželo od stěn očí
- vyživuje oko
Řasnaté tělísko:
- jsou na něm vazivové vlákna, na kterých visí čočka
- z hladké svaloviny, podle toho jestli koukáme do dálky nebo blízka se smršťuje tahá za vlákna, na kterých visí čočka  změna tvaru čočky = „zaostřování“ = akomodace oka
Duhovka:
- barevné v oku (zelená, modrá, hnědá)
- má uprostřed duhovky je otvor = zornice
- z hladké svaloviny
- dokáže reagovat na intenzitu světla  reguluje množství světla, které prochází okem
- hodně světa duhovka se smršťuje (svaly v duhovce se smrští)
- málo světla roztáhne se (svaly jsou ochablé)  v šeru je potřeba, aby se nám dostalo co nejvíce světla – můžou to způsobovat i drogy
barva duhovky:
- dáno geneticky (množstvím pigmentu = melanin)
- málo melaninu = modré oči, více = zelené, hodně = tmavé oči
- když se narodí miminko (většinou má modré oči – melaninu je tam minimum, jakmile stárne, tak se množství melaninu může zvyšovat)
Albinismus:
- mají nedostatek melaninu
- kůže se nedokáže chránit před sluníčkem (často se spalují, nejsou chráněni před UV zářením)
- duhovka se jeví jako červená, je průsvitná, za ní je cévnatka  prosvítá
- musí se chránit opalovacími krémy
Čočka:
- vypouklá na obě strany
- tužší rosolovitý hmota
- dokáže měnit svůj tvar díky vláknům
- je průhledná – prostupná světlem
- láme světelné paprsky, podle toho jestli se koukáme na předmět blízký nebo vzdálený
Sítnice:
- tvoří zhruba 2/3 vnitřního povrchu oka
- je velmi tenká (tvořena jen několika vrstvami b.) – nejdůležitější jsou buňky, které jsou citlivé na světlo – 2 druhy fotoreceptorů – delší fot. 
„tyčinky“: asi 130 mil. v oku, citlivé i na velmi slabé světlo, uplatňují se za šera  dokáží zachytit i velmi slabé světlo, vidíme v odstínech šedivé, nedokáží od sebe rozlišit jednotlivé barvy, v membráně je zr. barvivo rodopsin – díky této molekule vidíme světlo, je citlivé na světlo, rodopsin se nabudí  rozpadne se na 2 ch. různé části – opsin (bílkovinná část), retinal (derivát vit. A- ch. podobný vit. A)  rozpad nastartuje el. impuls = vzruch, abychom neztratili schopnost vidět  regenerace rodopsinu – stavební materiál je bílkovinná část + doplňování vit. A z potravy, provitamínem vit. A je betakaroten – např. rybí tuk, oranžová zelenina – mrkev, oranžová zelenina, pokud nám chybí vit. A nebo betakaroten šeroslepost, rodopsin regeneruje v noci, ve tmě dochází k regeneraci rhodopsinu přibude nám v tyčinkách  rozkoukáme se čípky – mnohem méně, 7 mil. v oku, zaznamenávají pouze silnější světlo, aktivní ve dne, díky nim rozeznáváme barvy, máme zde 3 druhy čípků pro tři barvy – červené, zelené, modré – v sítnici dojde nejdříve k rozložení barevného vjemu – rozloží se na 3 základní barvy – poměr mezi barvami  fotoreceptory je zachytí, vedou info do zr. centra zde se obraz složí v obraz finální, kde je spektrum barev široký 3D – lidé, kteří mají pouze 1 oko – vidí 2D, díky tomu, že každé oko snímá obrazy kolem nás z trochu jiného úhlu, dochází po složení obrazů z obou očí ve zrakovém centru ke vzniku 3D
- žlutá skvrna – nevyšší koncentrace čípků, místo nejostřejšího vidění, oko nasměrováváme tak, aby obraz na sítnici dopadal na žlutou skvrnu  nejostřejší vidění
- slepá skvrna – nejsou zde žádné fotoreceptory, místo na sítnici, na druhé straně z oka vychází tlustý nerv, paprsky v určité vzdálenosti míří přímo na slepou skvrnu
Oční komory:
- dutiny v oku, je jich několik
- v přední části jsou dvě malé dutiny  přední oční komora – mezi rohovkou a duhovkou a za ní je zadní oční komora mezi duhovkou a čočkou  jsou vyplněny tekutinou „oční mok“
- obrovská dutina v oku je vyplněna tekutinou = „sklivec“ – polotekutá rosolovitá hmota  udržuje tvar a tlak oka + zajišťuje kulovitý tvar, prochází přes něj světlo – je čirý
Práce oka:
- jsme schopni zachytit viditelnou část spektra – 400-700 nm
- světlo se do oka dostává přes rohovku, čočku a sklivec (těmto třem částem říkáme optická část oka)  lámou oko tak, že dopadá světlo na žlutou skvrnu, na sítnici vytváří přesný obraz – promítá se zmenšený a obrácený – díky čočce
- akomodace – rohovka ani sklivec se nehýbe, hýbe se čočka – zaostřování – pokud koukáme na něco ve vzdálenosti cca 5 metrů – čočka je placatá – díky řasnatému tělísku, bližší věci – oko musí zaostřit tak, že se čočka vyboulí a díky tomu se změní směr, kterým vchází paprsky dovnitř, obraz opět zmenšený a převrácený
- lidské oko je normálně zaostřené, ale pokud koukáme blíže, tak musí zaostřovat
- jakmile projdou paprsky optickou částí oka (světlo se promítne na sítnici) – fotoreceptory jsou schopné přeměnit světlenou energii na el. impulsy  jsou ze sítnice odváděny svazkem nerv. b. = optický (zrakový) nerv – nejtlustší nerv, přivádí info do zrakového centra až do šedé kůry mozkové v týlním laloku koncového mozku
Přidatné orgány oka:
1. okohybné svaly – každé oko má 6 svalů upínajících se do bělimy, jak se smršťují a propínají  pohybují s oční koulí – příčně pruhované svalstvo, řízeno z mozku na principu reflexního oblouku, aby obě oči dostávali stejnou informaci najednou
2. slzné ústrojí – tvoří ho slzná žláza (mandlovitý tvar nahoře nad vnějším koutkem oka, vyrábí slzy, které drobnými kanálky stékají na povrch oční koule, slzy – na vnitřním koutku jsou dva slzné vývody, kudy odtékají přebytečné slzy do nososlzného kanálku, jenž ústí do dutiny nosní, fce  zvlhčování oka, vyplavení nečistot, prachu, enzym lysozym dokáže štěpit bakterie na povrchu oka, emoce)
3. víčka – fce  ochrana, víčka jsou opatřena řasami  větší ochrana a brání stékání potu do oka, „stěrače“ – napomáhají zvlhčování oka
4. obočí – fce  ochrana před stékáním potu do očí
5. spojivka – tenoučká blána, jež pokrývá zevnitř víčka, překrývá bělimu, fce  ochrana, zánět spojivek – spojivka se překrví a je hodně červená, příčina – nadbytek UV záření (v létě), prašné prostředí  ochrana před světlem + kapičky
Onemocnění:
1. myopie = krátkozrakost
problém vidět daleké věci, dělí se na 3 stádia dle dioptrií, nejtěžší forma se projevuje již od útlého věku, lehčí stádia až ve školním věku paprsky se v oku sbíhají před sítnicí oční koule je podélně protáhlá příčina – dědičné, změny při růstu oka léčba – brýle s čočkami – rozptylky (změní úhel světla, rozptýlí od sebe světelné paprsky), kontaktní čočky, laserová operace – laserem se odstraní tenká vrstva rohovky  zkrácení předozadní osy
1. hypermetropie = dalekozrakost
člověk špatně vidí blízké věci, světlo se sbíhá za sítnicí, oko je zpláclé léčba – spojka (více spojí světelné paprsky, obraz se promítá na sítnici) příčina – práce za špatného osvětlení, dědičně…
1. astigmatismus
oční vada způsobena zdeformováním zakřivením rohovky fyziologická vlastnost oka – oválný tvar, nepravidelný astigmatismus – více zakřivený povrch příčina – časté mnutí očí, nehoda prevence – léčení zánětu, nemnout si tolik oči příznak – neostré vidění (na dálku i na blízko) léčba – torické čočky – vyrovnávají tvar rohovky, dioptrické čočky, brýlová korekce cylindrickými skly, operace – vyhlazení rohovky
1. šedý zákal = katarakta
„porucha metabolismu čočky“ příčiny – stárnutí, dědičné, pohlaví (u žen), kouření, cukrovka, znečistěné prostředí, užívání léků (kortikosteroidů), po onemocnění očí příznaky – zamlžené vidění, rozostřené vidění, citlivost na plné světlo, jedna z nejčastějších příčin slepoty léčba – kapky, chirurgicky (znecitlivění oka, ultrazvukem se rozbije stará čočka a odsaje se, vloží se umělá čočka) do čočky se usazují odpadní látky metabolismuzakalená čočka
1. zelený zákal = glaukom
vážnější než šedý zákal  neoperovatelný zvýšení vnitroočního tlaku (sklivci)  zhoršení vidění (zdeformovaný obraz)
1. šilhání = strabismus
stav, kdy dojde k porušení spolupráce obou očí, každé míří někam jinam (děti – mozek dostává z každého oka trochu jinou info, 1 oko je to, které kouká na správné místo, mozek obraz ze slabšího oka ignoruje a zpracovává pouze obraz z oka, které pozoruje tu danou věc, nemá schopnost prostorového vidění 3D, zalepuje se správně fungující oko, dospělý – mozek není schopen ignorovat špatný obraz, má dvojité vidění) léčba – operace, náprava okohybných svalů příčiny – nejsou známé
1. daltonismus
porucha barvocitu příčina – porucha chromozomu x (více u mužů) – geneticky, reakce na působení chem. látek porucha vnímání barev – rozlišit od sebe zelenou a červenou, místo toho vidíme hnědou čípky zaznamenávající barvy, nefungují správně Sluchový a rovnovážný (=statokinetický)orgán
- leží uvnitř našeho ucha
- ucho plní dvě fce  zaznamenávání zvuků + zaregistrování polohy a pohybu hlavy
stavba ucha:
1. vnější ucho (chrupavka pokryta kůží)
2. na povrchu je ušní boltec (jsou na něm záhyby, fce  zachytává zvuky, nasměrovávání do zvukovodu
3. zvukovod = 2-3 cm dlouhá trubička, stěny vylučují lepkavý sekret „maz“  brání vysušování zvukovodu, filtrace nečistot, tomu napomáhají i chloupky
4. bubínek – velmi tenká blána, citlivá na změny tlaku, je pružná, kolečko o průměru cm
5. střední ucho
- dutina v kosti spánkové, nachází se zde 3 maličké kosti, napojené na sebe pomocí malých kloubů, 1. kůstka – kladívko, 2. kůstka – kovadlinka, 3. kůstka – třmínek (nejmenší kost v těle)- dotýká se vnitřního ucha
- kolem kostiček je vzduch
- je zde normální atmosférický tlak (je spojeno s nosohltanem pomocí Eustachovy trubice – tudy se sem dostává normální vzduch)
- zalehnutí uší – při přistávání, v horách…uvnitř máme normální vzduch, ale okolní vzduch má jiný tlak, rozdílný tlak  bubínek je velice citlivý – cítíme uvnitř tlak  snažíme se vyrovnat tlak)
- zánět středního ucha – hlen se dostane Eustachovou trubicí do středního ucha (dostane se zánět z nosu do středního ucha)  nadbytek hlenu a hnisu, hromadí se a zevnitř tlačí na bubínek, častěji tím trpí děti – kratší Eustachova trubice, neumí tak dobře smrkat  bubínek se propíchne a hnis zvukovodem odteče
1. vnitřní ucho
- dutina v kosti spánkové v kosti skalní – nejtvrdší kost v těle
- kolem vlastního smyslového orgánu = blanitý labyrint je v dutině kosti skalní tekutina = perilymfa
- blanitý labyrint je také vyplněn tekutinou = endolymfa
blanitý labyrint:
- předsíň – ze 2 váčků = váček kulovitý a vejčitý
- 3 polokruhovité kanálky
předsíň + kanálky  fce rovnovážná fce = statokinetický rovnovážný orgán
- hlemýžď  vlastní sluchový orgán, sluchová fce
Fce sluchového orgánu:
1. rovnovážná
info ze statokinetického org.  rovnovážným nervem do mozečku zpracování řídí činnost kosterních svalů – udržení rovnováhy těla čidlo statické – registrace polohy hlavy, tvoří ho váček vejčitý a kulovitý (předsíň), máme v nich mechanoreceptory (vláskové b.) – jsou obklopeny rosolovitou hmotou, kde jsou miniaturní krystalky uhličitanu vápenatého = otolity, hneme hlavou – na základě gravitace se rosolovitá hmota začne přemisťovat  deformace vlásků  podráždění vláskových b. info do mozku ke zpracování, rovnovážný nerv vychází z kanálků a z oblouků čidlo kinetické – registrace pohybu hlavy, tvoří ho 3 polokruhovité kanálky – na principu podráždění, dokáže zaregistrovat zrychlený pohyb, např. na dálnici, rovnoměrný kruhový pohyb, není schopný zaregistrovat pohyb rovnoměrný přímočarý
1. sluchová (orientace, schopnost mluvit, dorozumívání, varování před hrozícím nebezpečím)
zvuk = tlaková vlna o určité frekvenci a amplitudě frekvence – Hertze = kolik vln (kmitů) urazí zvuková vlna za sekundu (jsme schopni zaznamenat 20 – 20000 Hertzů) – čím je frekvence vyšší  vyšší tón, výška normálního hlasu je mezi 2 až 3 tisíci Hertzů amplituda – dB = decibely = výška tlakové vlny, výška určuje hlasitost (intenzitu) zvuku, šeptání – 20 dec., hlasité mluvení – 70 dec., přes 120 dec. dokáže ucho zničit Jak slyšíme? ušní boltec – zachytí zvukové vlny, čím větší uši  ucho dokáže zachytit více zvukových vln  nasměrování do bubínku – zachycení vlny  zvuková vlna bubínek rozkmitá, na bubínek navazují 3 sluchové kůstky – jsou na sebe napojeny pomocí kloubů „princip pák“ bubínek kladívko kovadlinka třmínek  zesílení vibrací – třmínek je nejtlustší částí napojen na hlemýždě = trubička, která je stočená do „ulity“ – 2,5 závitu, vyplňuje ho endolymfa  uvnitř hlemýždě je i vlastní sluchový orgán = Cortiho orgán – třmínek „ťuká“ na hlemýždě v místě = oválné okénko  rozvlnění endolymfy  podráždění vláskových buněk Cortiho orgánu  info o rozvibrování přemění na elektrický impuls  odvádí se pryč po sluchovém nervu do sluchového centra spánkového laloku koncového mozku vyhodnocení informací Vláskové buňky
- nejcitlivější mechanické receptory v těle
Cortiho orgán
- vláskové buňky – mají na sobě hodně vlásků
Sluchová onemocnění:

reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.

Díky za materiály. Ve škole jsem dlouho chyběla, ale naštěstí jsem našla všechno tady.

Dost jsem ve škole zameškala ze zdravotních důvodů, všechny materiály jsem našla online tady. Vše jsem krásně pochopila a dohnala zameškané učivo.

Klárka

Studentka základní školy

Hrozně moc zápisků a materiálů do školy. Když je Covid, tak se to ohromně hodí!

Jakmile započala online výuka, všude jsem hledal vhodné zápisky, až jsem narazil na UČSEONLINE. Zde jsem našel vše potřebné a díky tomu jsem distanční výuku zvládl skvěle.

Robert

Student gymnázia

Maturitní otázky jsou skvělé!!!

Trošku jsem zaspala s přípravou na maturitu a neměla zpracované všechny maturitní otázky. Všechny jsem našla tady. Jsou skvělé a jsou ke stažení.

Lucie

Studentka ekonomky

Smyslová soustava