Svalová soustava

FUNKCE, VÝZNAM:

• Umožňují pohyb organismu nebo jeho částí ( orgánů)
  • svaly- aktivní, kosti- pasivní
• Slouží jako zásobárna cukrů, bílkovin (energie)
• V lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují  pohyb

celého těla

• Tvoří 40% tělesné váhy
• Je ovladatelný vůlí (jazyk, svaly hlavy a končetin,  ale i bránice)

FYLOGENEZE:

• Fce: pohyb, zásobování 

• PRVOCI- organely pohybu- bičíky (trypanozoma), brvy (trepka), panožky (měňavka)
• ŽAHAVCI- nezmaři, medúzy- žijí přisedle, akce a reakce (nasaje vodu a vystříkne)
• PLOŠTĚNCI, HLÍSTI- roup, kožně svalový vak, myofibryli- buňky schopné pohybu
• KROUŽKOVCI- kožně svalový vak- který se pravidelně stahuje
• MĚKÝŠI- hladká svalovina, svalová noha (tvar podle prostředí)
• ČLENOVCI- hladká svalovina, svaly se upínají zvnitřku vnější kostry
• PARYBY, RYBY- boční svalovina (tvar W), připojené ploutve (nejsou svaly), pohyb-ploutvemi
• OBOJŽIVELNÍCI- kosterní svalovina- trup, hlava, končetiny
• PLAZI- diferencovaná- trup, hlava, stahování různých částí těla
• PTÁCI- trup, končetiny, hlava, létací svaly- připnuté na hrudní kost
• SAVCI- diferencovaná, drobné části, jemná mechanika

SVALOVÁ TKÁŇ

• vláknité bílkoviny  schopnost smrštit se – stahovat se a ochabovat  vykonávat pohyb
• přesun celého těla z místa na místo = lokomoce
• tvořena protáhlými buňkami
• přes 600 svalů (většinou párové)
• muži 36% hmotnosti
• ženy 32% hmotnosti

Svalová dystrofie:

• vrozená, dědičná
• degenerace svalové tkáně
• vyskytuje se u chlapců v předškolním věku  zhoršování chůze, pády, podlamování kolen, velká lýtka (postupuje od nohou  pánev  ruce krk)
• je třeba dát si pozor, aby se svaly nezkracovaly
• 8-13 let vozíček, kolem 20 let umírají – kolabují dýchací svaly
• svalová vlákna odumírají a ukládá se tam tuk, jsou nahrazeny vazivem – neumí se smršťovat
• kortikoidy zpomalují průběh nemoci, potravinové doplňky na podporu růstu svalové hmoty, naděje je genová terapie
• myopatie = různá svalová onemocnění
• spirometrie = vyšetření funkce plic – zjišťuje se jejich objem

DRUHY SVALŮ:

1. příčně pruhovaná svalová tkáň

• pohyb jednotlivých částí těla
• kosterní svaly, např. biceps, svalové buňky jsou dlouhé (až 20cm) – svalovina pohybového aparátu – končetiny…
• buňky jsou mnohojaderné
• řídíme je svou vůlí (volní inervace) – motorické nervy
• rychlost práce a unavitelnost – aktivní či jistý stupeň napětí = tonus, čím méně energie  větší únava
• muži – 40 % (více díky testosteronu) z celkové tělesné hmotnosti, ženy – 30 %
• schopna regenerace – zdrojem pro reg. jsou vřetenovité satelitní b., které leží mezi sv. vlákny

STAVBA KOSTERNÍHO SVALU:

• chemické složení:
  • anorganické látky = voda (70 – 75%) , ionty ( Na, K, Ca…)
  • organické látky = bílkoviny

(aktin , myosin= stah svalu) = glukóza, glykogen, ATP (Energie)

• 1) SVALOVÉ BŘÍŠKO:
  • Masitá část svalu
  • Na povrchu je blána: FASCIE (povázka)
  • Bříško je z vláken  uvnitř další vlákna – MYOFIBRILY ( až 100sval.buněk)
    • Stažitelná vlákna
  • Myofibrila- dlouhé vlákno

Napříč rozdělena na kratší úseky- SARCOMERY

• Sarcomery- odděleny přepážkami- Z disky, uvnitř 2 druhy stažitelných vláken
  • 1) silná vlákna- MYOZIN (bílkovina)
  • 2) slabší vlákna- AKTIN (bílkovina)

• 2) ŠLACHA
• Místo, kde se nerv stýká se svalem  NERVOSVALOVÁ PLOTÉNKA
• Každá větvička nervu sahá na více buněk  skupina buněk ovládána jedním nervem- MOTORICKÁ JEDNOTKA
• INERVACE: vstup nervů do svalového vlákna
• Pokud dojde k přerušení mezi nervem X svalem  ochabnutí svalu
• MOTORICKÁ VLÁKNA: nervy, které vedou do svalů a slouží k pohybu

1. příčně pruhovaná SRDEČNÍ svalová tkáň

• tvoří srdce = myokard (stěna srdce a převodní systém)
• autonomní inervace – inervována autonomními nervy, ne mozkem, ale podléhá mozku, hormonům (nervozita)
• střední rychlost unavitelnosti
• není schopna regenerace
• tvořena drobnými vlákny, buňky jsou rozděleny na jednojaderné úseky přepážkami
• buňky jsou propojeny spojovacími můstky – aby dostávaly impulzy najednou  lepší komunikace buněk
• smršťují se pravidelně, celý život

1. hladká svalová tkáň

• svalové buňky = myocyty
• svalovina vnitřních orgánů (TS, DS, děloha, moč. měchýř, cévní stěny kůže)
• autonomní inervace – nepodléhá naší vůli + inervována vegetativními nervy (NS)
• pomalá rychlost, ale vytrvalá (bez únavy)
• tvoří 3 % z celkové tělesné hmotnosti
• schopna regenerace – díky myocytům, které si zachovávají schopnost myotického dělení
• složena z protáhlých, jednojaderných svalových buněk
• cévy se zužují (když je nám zima), drobné svaly podkoží (stání chlupů)
• stah umožňují stažitelná vlákna složena ze dvou vláknitých bílkovin: aktinu a myozin
• fascie = povázka, vazivová blána
• stažitelná vlákna = myofibrily
• základní úseky myofibril = sarkomery
• uvnitř sarkomery jsou 2 druhy bílkovin: aktin a myozin
• při stahu se vlákna aktinu nasouvá na vlákna myozinu 

Smršťování = svalová kontrakce (stah):

• vzniká podrážděním nervového vlákna, uvolní se Ca a dojde k reakci mezi MYOSINEM a AKTINEM
• impulz od nervu = slabý el. proud (z mozku nebo mozkové míchy)  nervosvalová ploténka = místo, kde se nerv dotýká svalu, nerv se na svalu větví, aby sv. b. dostaly impuls ve stejnou chvíli
• potřebuje energii – ATP – ukládá energii – z cukrů (glukóza C₆H₁₂O₆ + 6O₂ 6CO₂ +6H₂O + energie (buň. dýchání v mitochondriích)  do ATP
• informace se ke svalu dostane pomocí chemikálií – přenašeče  acetylcholin – vylije se chemikálie na sv. buňku
• po uvolnění přenašeče se aktin zasune mezi myozinová vlákna sarkomery se zkrátí – i všechny myofibrily  celá svalová vlákna
• sval ochabne, když nerv přestane dávat svalu impulzy
• Ca se váže zpět a vazba myosin aktin se uvolní = natažení svalu
• Při nadbytku nebo nedostatku Ca nastává svalová křeč

DRUHY STAHŮ:

• IZOTONICKÁ kontrakce- sval se smrští
• IZOMETRICKÁ kontrakce- sval ochabne

BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ:

• Sval potřebuje ke své činnosti kyslík + živiny (glukózu)
• Buňka potřebuje energii z glukózy, ta je rozkládána kyslíkem
• BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ: spalování cukrů  spálení glukózy  uvolnění energie  uvolněná energie se hned nespálí, uloží se do ATP (energie, která byla vyrobená při buněčném dýchání)
• Uloží se v MAKROERGICKÉ VAZBĚ, pokud jí svalová buňka bude potřebovat, tak se vazba přeruší a energie se uvolní

KYSLÍKOVÝ DLUH:

• Nepoměr mezi tím, co tělo potřebuje a tím, co svaly mají
• cévní systém není schopen přinést tolika kyslíku a svaly pracují na kyslíkový dluh, při

kterém vzniká kyselina mléčná (laktát), který způsobuje svalovou únavu a bolest

• Bolest přestane, když dozásobíme svaly kyslíkem  přemění se k. mléčná na glukózu
• Člověk nedokáže udýchat zátěž, protože nejsou svaly dostatečně okysličené
• Klidové napětí svalů= SVALOVÝ TONUS

CHEMICKÉ SLOŽENÍ SVALU:

• H2O- 75%
• Minerální látky- 1% (Ca)
• Organické látky- 24%
• ORGANICKÉ LÁTKY:
  • MYOGLIBIN- bílkovina, podobná hemoglobinu

svalové barvivo

zásoba kyslíku

• GLUKÓZA- cukr, energie pro svaly
• GLYKOGEN- cukr, tvořený z glukózy

Při vyhladovění se nám začne štěpit a uvolňuje se glukóza,

aby svaly mohly stále pracovat. Slouží jako zásobník

TYPY SVALŮ:

• svaly spolu spolupracují : SYNERGICKÉ SVALY ( jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly)- Biceps + Hluboký sval pažní
• svaly působí proti sobě: ANTAGONISTICKÉ SVALY- Biceps + Triceps
• podle směru svalových snopců : PŘÍMÉ, PŘÍČNÉ, PODÉLNÉ, ŠIKMÉ
• podle krajiny kde leží : ČELNÍ, SPÁNKOVÝ, PRSNÍ, STEHENNÍ, BŘIŠNÍ
• podle obrysu : SVAL KRUHOVÝ apod.
• podle počtu hlav : DVOJHLAVÝ, TŘÍHLAVÝ, ČTYŘHLAVÝ
• podle tvaru : KRÁTKÝ, DLOUHÝ, PLOCHÝ

• FÁZICKÝ- tendence ochabovat

Triceps, břišní, hýžďový, široký sval břišní, mezilopatkové svaly

• POSTURÁLNÍ- tendence zkracovat

Trojhlavý sval lýtkový, bederní, čtyřhlavý stehenní

FUNKCE:

• 1) OHYBAČE= flexory (Biceps)
• 2) NATAHOVAČE= extenzory (Triceps)
• 3) ODTAHOVAČE= abduktor (svaly na vnější straně stehna)
• 4) PŘITAHOVAČ= adduktor (svaly na vnitřní straně stehna)
• 5) SVĚRAČ= sfinker- buňky uspořádány do kruhů (řitní otvor, kruhový sval ústní)

NEMOCI:

KVADRUPLEGIE A PARAPLEGIE:

• Poškození míchy (úraz)
• Cévní poškození
• Nádorové poškození (nádor)
• Léčba: spinální péče-
  • 1) operace (míšní šok)
  • 2) rehabilitace
• Para: ochrnutí dolních končetin
• Kvadru: ochrnutí horních končetin

KŘEČE:

• Smrštění svalů bez našeho vědomí
• Kvůli nedostatku solí a hořčíku

DUCHENNOVA MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE

• Smrtelná, dědičná choroba u chlapců
• Během dětství ochrnují svaly na těle
• Nakonec odumírá i bránice  udušení