12 – Měkkýši

MĚKKÝŠI:

• nejpočetnější skupina živočichů na Zemi – 150 druhů
• jako první mají dých. orgány
• jako u prvních živ. se setkáváme s pravou druhotnou tělní dutinou mezi vrstvou ekto- a entodermu  coelomem (pseudocoel a schizocoel u nižších živ. je nedokonale vyvinutý coelom) – coelom se vyskytuje jen okolo srdce apohl. orgánů, zbytek vyplňuje mezenchym
• příbuznost s primitivními ploštěnci, ale zároveň zahrnují i velmi pokročilé hlavonožce
• mají měkké tělo bez kostí – u původních forem rozděleno na hlavu (smyslové centrum), nohu (obsahuje hl. svalovinu, zajišťuje pohyb) a útrobní vak (obsahuje orgány trávicí, dýchací, cévní, vylučovací a rozmn. s.)
• před nebezpečnými a rychlejšími predátory jsou měkkýši (plži, mlži) chráněni slizem, který vylučují + ulitou nebo lasturou, dokáží je rozdrtit, např. čepicovka (trny na ulitě), roustka (hřebeny na ulitě)

pohyb:

• na břišní straně má brvy pohyb, svalnatá noha zajišťuje pohyb a sliz ho usnadňuje
• tvořena kožněsvalovým vakem soustředěný do nohy – hladká svalovina
• hlavonožci se pohybují pomocí nálevky

trávicí soustava:

• trubicovitá = má oddělený přijímací a oddělovací otvor
• ústní otvor začíná radulou = jazýček – chitinové posuvné zoubky na pásce, kterými strouhají potravu, do dutiny ústní ústí slinné žlázy, dále pokračuje do žaludku a střeva, do kterého ústí

• hepatopankreas – společná trávicí žláza, která vylučuje trávicí šťávy (u obratlovců tuto fci plní slinivka břišní = pankreas) a zároveň zpracovává vstřebané živiny (u obratlovců játra = hepar), řitní otvor ústí na okraji útrobního vaku

dých. soustava:

• vůbec první orgánová dých. soustava
• u vodních měkkýšů se v plášťové dutině vyvíjí žábra, propěchována vlásečnicemi
• u suchozemských nebo druhotně vodních měkkýšů žábra zanikla  plicní vak – zde se tekutina okysličí a také se z ní odstraní oxid uhličitý

cévní soustava:

• otevřená = tekutina se z tělních tkání nasává do cév a na jiném místě je z cév vypuzována volně mezi buňky (mimo hlavonožce – u nich je uzavřená)
• srdce je tvořeno až několika síněmi a jednou komorou, je kryto osrdečníkem, z komory vystupuje aorta, která končí a krev se rozlévá do mezenchymu, krev se shromažďuje v žábrech nebo v plicním vaku, zde se okysličuje a je vedena cévou do síně, krev může obsahovat hemoglobin (Fe^+II) nebo hemocyanin = krevní barvivo (Cu^+II), vlastnosti mají stejné
• v těle je jediná společná tekutina – hemolymfa = krvomíza

vylučovací soustava:

• metanefridie = „pravé“ nefridie (pokročilé stádium protonefrídií) – je tvořeno více b., základní jednotkou je nefrostom – mezenchimatického původu
• obrvené nálevky, které nasávají hemolymfu z těla (u měkkýšů většinou z okolí srdce), v kanálcích se zpět do těla vstřebávají užitečné látky a ven na povrch (většinou do plášťové dutiny) je vylučována voda a odpad
• neumí šetřit s vodou  musí žít ve vlhkém prostředí

nervová soustava:

• zauzlinová = gangliová
• jejím základem jsou ohraničené skupiny nerv. b. zvané nervové uzliny  ty jsou navzájem propojeny svazky nerv. vláken
• největší uzliny se nachází v hlavě
• plži – pohárkové oči (tykadla), hlavonožci – komorové oko, mlži – oči na plášti

smysly:

• hmat, chuť, zrak
• jsou hlavně na přední straně těla (na hlavě)
• statocysta (statokinetické činidlo)
• vodní měkkýši mají chemoreceptory reagující na kvalitu vody

rozmnožování:

• pohlavní
• někteří jsou hermafrodity, jiní mají oddělená pohlaví
• 2 hlemýždi si vyměňují spermie „vpichování jehliček“ a ty pak splývají s vajíčky, oplozená v. hlemýžď klade do jamky

3 třídy:

1. Plži
2. Mlži
3. Hlavonožci

Plži

• hlava, noha, útrobní vak (jsou v něm orgány)
• schránka – 1dílná ulita (většinou pravotočivá)
• nemá chapadla
• vnitřní oplození
• mláďata skoro průhledná
• přímý vývoj (vypadají stejně jako dospělí jedinci)

Suchozemští plži:

Hlemýžď zahradní – největší suchozemský plž u nás, hermafrodit (páření trvá mnoho hodin), 25-50 vajíček, je konzumováno 15 druhů, přezimování  ukrývá se pod listím, ulitu uzavírá pevnějším vápenatým víčkem, na jaře hlemýžď opouští svou ulitu

Páskovka – proužkovaná ulita, drobné ulity, nevyžadují tak velké vlhko

• Plzák (dých. otvor nahoře) x Slimák (dých. otvor dole)  oba ztratili ulitu  tuhý štítek

Plzák lesní – podle zbarvení těla  barva slizu, jeho potravou jsou kůry, rostliny a houby, hermafrodit (až 300 vajíček)

Slimák španělský – není u nás původní, působí velké zemědělské škody

• Oblovka rezavá – největší suchozemský plž (schránky až 25 cm), Afrika, velcí žrouti

Sladkovodní plži:

Plovatka bahenní – špičatá ulita, živí se řasami, zbytky těl, hermafrodit, plave chodidlem nahoru, dýchá vodními plícemi

Okružák ploský – 2 cm velká ulita (rudě hnědá), hermafrodit, v mládí má štětinky, které se v dospělosti ztrácí, hostitel

Bahnatka malá – malý vodní plž, hnědá ulita, vyskytuje se v Evropě, J. Americe, A. – ve stojatých vodách, suchomilná, živí se řasami a rostlinami, hermafrodit, mezihostitel motolic

Mořští plži:

• Ostranka jaderská – získávání barviva – purpuru, dravá, 8 ostnatých výběžků na ulitě, mají jedlé maso, žijí v teplejších mořích
• Tritonka římská – Římané do nich foukali  troubili
• Homolice mramorová – krásná ulita, při dotyku se vysunou jedovaté žlázy (přeměněná radula), žijí v tropech a v subtropech

Mlži

• nemají ulitu, ale vápenité lastury (2 díly – misky, spojené vazivem)
• chybí hlava
• mají nohu a útrobní vak (v lastuře)
• gonochoristé s nepřímým vývojem
• žijí ve vodě (slané, sladké) – na dně nebo přisedlí na skaláchfiltrace planktonu přes sifon (nemají radulu)
• dýchají žábry
• pohybují se díky silné svalnaté radlicovité noze

Sladkovodní mlži (naši):

Škeble rybničná – hmatové výrustky (smysly), naši nejhojnější mlži, bahnitá klidná voda, larva má zoubky a dlouhá lepivá vlákna (larva glochidium), parazitují na žábrech ryb (v dospění se jí pustí)

Velevrub malířský – má špičatý konec, zelená, žlutá (uvnitř krémová), v pomalejších tocích, dnes ohrožená

Perlorodka říční – je kriticky ohrožená (vyžaduje čistou tekoucí vodu), vyrábí perly – tvorba – do těla se dostane malé zrnko a plž se chrání a vylučuje perleťovou látku (obaluje ho), po výrustku se vytratí z lastury – barva – černá, bílá a růžová, největší – Alláhova perla

Mořští mlži:

Slávka jedlá – modročerná barva, konzumuje se, dokáží se pevně chytit nějakého podkladu, BYSSOVA VLÁKNA

Srdcovka jedlá – vyskytuje se u Evr., má velice silnou nohu, kterou se mlže odrážet, žije na písčitém či bahnitém dně, sbírají se při odlivu (jí se hlavně v Anglii)

Hřebenatka svatojakubská – barva pískově žlutá, souměrná, rychle se pohybuje = klepe lasturami, na krajích lastur má maličká černá očka, okraj lastury = ouško

Ústřice jedlá – jedlá, má vápenitou skořápku, živí se drobnými org. částečkami, hermafrodit (mění pohlaví)

Perlotvorka mořská – žije u pobřeží, tvoří perly

Zéva obrovská – největší mlž, 1,2 m, dožívá se 200 let, žije u korálových útesů, hermafrodit, velice ohrožená, má velký stisk

Hlavonožci

• nejlépe vyvinutá skupina měkkýšů
• dravci, žijí pouze v mořích
• u většiny schránka úplně zmizela nebo je redukována do plochého útvaru uvnitř těla (chobotnice)
• u sépie – sépiová kost (není pouze u sépie)
• tělo: hlava, útrobní vak, noha přeměněna v chapadla (8 nebo 10) a nálevku
• dokonalé smysly (zrak – komorové oko)
• vyvinutá nerv. soustava („mozek“)
• lov – pomocí chapadel s přísavkami a háčky, rohovitý zobák (čelisti)
• tryskový pohyb pomocí nálevky (vystřikují vodu z plášťové dutiny)
• ochrana před predátory – inkoustová (sépiová) žláza, vyrábí hnědomodrou tekutinu, kterou trávicí s. vypustí (velký oblak této tekutiny)
• rozmnožování – gonochoristé
• dimorfismus – sameček (2 hektokotylová ramena – 2 delší  k přichycení samičky, předává jimi spermatofory
• R-stratégové = produkce hodně potomků, např. oliheň, chobotnice, krakatice

Zástupci:

• Chobotnice – neumí plavat (plave pozadu, pomalé snášení), má přísavky (chemické + hmatové receptory), samec nemá na posl. 30 cm přísavky, dýchá pomocí nálevky (+vypouští barvivo), má žábry, modrá krev (3 srdce), mění svou barvu (bílá = strach, páření, červená = klid), jsou samotáři, mateřské péči obětují celý zbytek života (vajíčka laská špičkou ch.) – 6 měsíců se líhnou, největší chobotnice má 9 m, konzumují se, stávají se potravou pro vorvaně či delfíny, samec po vpravení sperm. Umírá

Sépie – dravé, 8 kratších ch. + 2 delší, mají sépiovou kost, velice inteligentní, z inkoustu  barva, mění barvu (hypnóza)

Oliheň – mají poloprůhledné tělo (kolem 50 cm), chapadla vzrušením zrudnou, na dně kladou vajíčka (samice jsou někdy od stisku samců poraněné) až 300 zárodků (měsíc se vyvíjí), poté zeslábnou a stávají se potravou, kolem Evropy

Krakatice = kalmar – obrovské (až 50 m), oko až 30 cm velké, dožívá se 5 let, ukrývají se v hlubinách (živou ji ještě nikdo neviděl), 10 chapadel (2 delší = ruce) + přísavky, nepřítel – vorvaň

Loděnka hlubinná – nejprimitivnější zástupce, má schránku (komůrky naplněné plynem = nadnáší ji to ve vodě, vzniká vylučováním -33-36 přepážek, obytná poslední komora, tlakové komory = pohyb nahoru a dolů – jsou naplněny vodou a tlakem – nasají vodu a opět ji rychle vystříknou), potrava – ryby, korýši (loví v noci), výskyt: Pacifik, Indický o., v tropech – kolem útesů, kolem ústního otvoru 90 krátkých ramen, umí plavat jako ryba, orientují se čichem, žijí přibližně 20 let (na hlavonožce velmi dlouho), loveny pro svou krásnou ulitu, označována za živoucí fosílii – před 500 mil. lety

Amoniti – schránka se závity, až 2m i větší, fosílie (zkameněliny), v Maroku, Madagaskaru i v ČR, vyhynulí živočichové