11 – Ploštěnci, hlísti, kroužkovci

Triblastica:

• mají 3. vrstvu = mezoderm, střední zárodečný list (tvoří izolaci a svalovou masu  většina je pohyblivá – u primitivních bezobratlých se vyskytuje jen náznakem)
• mají i ektoderm a entoderm
• u nich dále probíhá organogeneze = diferenciace b. na orgány a orgánové systémy

Stavba těla:

• hlavová a koncová část (za hlavovou částí se pohybují)
• břišní a hřbetní strana těla

PLOŠTĚNCI:

• dostali svůj název podle tvaru těla – ploché „červovité“
• nejjednodušší triblastica
• není vyvinuta opora těla
• v mezodermu jsou nepravidelné dutiny – schizocoel – vyplněné tělní tekutinou
• žijí volně v přírodě (jak ve slaných (větší), tak i ve sladkých (menší) vodách zespoda kamenů, na souši, některé u hostitelů

Trávicí soustava:

• původně z entodermu
• vychlípitelný hltan  dokáže jím i lovit = „brčko“
• otvor přijímací je zároveň vyvrhovacím = trávicí dutina = láčka
• prostupuje celé tělo (lepší trávení) + vytváří střevo
• gastrovaskulární soustava – 2 v 1 (trávicí + cévní  rozvádění živin do b.) – nemají krev, proto střevo rozvádí i živiny po těle
• u nejvíce specializovaných parazitů – tasemnic – trávicí soustava chybí (příjem potravy celým povrchem těla)

Dýchací soustava:

• chybí
• výměna plynů celým povrchem těla

Vylučovací soustava:

• původně mezoderm
• živočichové, u kterých se vyvinuly vyluč. orgány

• protonefridie – odstraňují odpady „předskokani ledvin“ = plaménková b. + odvodný kanálek
  • plaménková b. (svazek bičíků – připomínající pohyb plamene  nasává odpad pomocí bičíků) – v kanálku se zpět do těla vstřebávají některé užitečné látky (např. glukóza, potřebné soli apod.)  odpad s vodou odchází odvodným kanálkem z těla ven
• protonefridie ještě nemají mechanismus, který by umožnil vstřebávání vody zpět do těla, a proto ploštěnci vylučují odpad s velkým množstvím vody (musí tedy žít v prostředí s dostatkem vody, aby mohly ztráty vyloučené tekutiny rychle nahrazovat)

Nervová soustava:

• původně ektoderm
• provazcovitá NS – primitivní  z centra vychází 2 tlusté provazy – centrum v hlavové části těla (tvoří ho 2 skupiny b. mozkových zauzlin = mozková ganglia)  řídící fce
• ze zauzliny vybíhá 6 nerv. pruhů, které jsou mezi sebou spojeny komisurami = podélné nerv. pruhy

Smyslová soustava:

• smyslové org. jsou hlavně na přední straně těla – především hmatové výběžky a jednoduché jamkovité oči (jamky se zrakovými b. vyplněné ochranným rosolem, nerozeznávají tvary, pouze směr dopadajícího světla)

Rozmnožování:

• hermafrodité
• (traumatická inseminace) i nepohl. (dělení na několik kusů a poté dorůstají)
  • traumatická inseminace – nejdříve spolu zápasí, kdo se 1. zabodne do těla druhého svým penisem a vstříkne spermie

Pohybová soustava:

• je tvořena primitivními hladkými svaly – podélný sval podél těla ploštěnce napříč tělem  jsou tvořeny schizocoelem

Pokožka:

• pův. z ektodermu, tvoří ji jednovrstevný epitel
• původní holá pokožka se vyskytuje hlavně u mladých vývojových stádií ploštěnců
• volně žijící ploštěnci (ploštěnky) mají pokožku s brvami, které umožňují plazivý pohyb a pomáhají vířit vodu kolem těla, což usnadňuje výměnu dých. plynů
• u endoparazitů je pokožka kryta kutikulou – ochrana před agresivními šťávami v těle hostitele

Řadí se do tří skupin:

1. ploštěnky
2. motolice
3. tasemnice

PLOŠTĚNKY

• žijí volně v přírodě (jak ve slaných, tak i ve sladkých vodách, někteří i na vlhké půdě)
• volně žijící ploštěnky mají pokožku s brvami, které umožňují plazivý pohyb a pomáhají vířit vodu kolem těla, což usnadňuje výměnu dých. plynů
• dravé  drobné živ., ale dokáží sníst i většího živ. (ústa mají na břišní straně ve 2/3 těla, potravu odtrhávají svalnatým buň. jícnem – může být vychlípitelný – nebo ji částečně natráví venku
• při nedostatku potravy tráví samy sebe, při nalezení potravy se zase regenerují
• mají velmi dobrou regenerační schopnost  nepohlavní rozmnožování
• rozmnožování –
  • (odškrcováním)
  • rozmn. sladkovodních ploštěnek probíhá přímo, u mořských přes larvu
• pohybují se pomocí kožněsvalového vaku (pod pokožkou) a řasinkami
• pohyb usnadňuje hlen vylučovaný pokožkou
• chemoreceptory (pohybují se za chem. podnětem – vyhledávání potravy)
• primitivní očka (miskovitá)  rozeznají pouze směr a intenzitu světla (vyhýbají se světlu)
• hmatová čidla vnit

Zástupci:

ploštěnka mléčná – náš nejvýznamnější zástupce, má 2 postranní hmatové ouška, je bílá

ploštěnka potoční – žije pod kameny v našich vodách, je velice citlivá na čistotu vody  bioindikátor

1. MOTOLICE

• vnitřní parazité (endoparazité)
• potřebují 2 hostitele, 1. mezihostitel (plž, šnek), 2. konečný hostitel (obratlovci, včetně člověka)  živí se krví 2. hostitele

přizpůsobení k  parazitismu:

• 2 přísavky k přichycování (břišní – přichycení těla, ústní – přichycení a sání potravy)
• svalnatý hltan k nasávání krve hostitele
• má zakrnělé svaly, smysly (receptory), soust.
• obrovská rozmn. schopnost (aby nevyhynuly) – hermafrodité – vlastní vajíčka si oplodňují vlastními spermiemi  tvoří větší množství potomků – větší pravděpodobnost nalezení hostitele = r-strategie
• pokožka krytá kutikulou (ochrana před agresivními šťávami v těle hostitele)

Zástupci:

• Motolice jaterní – v dospělosti žije v játrech ovcí nebo jiných býložravců, sají krev a přitom se rozmn. (oplozená vajíčka se dostávají do střev a poté odchází společně s výkaly  vajíčko se musí dostat do vody  larva (pohyblivá) – má na svém těle štětinky  hledá vodní šneky – plže (bahnatky), do kterých se dostává  přechází v něm do dalšího larválního vývoje další larvičky opouští bahnatku  hledá vodní rostlinu, usadí se na ní  přemění se v klidové stádium (cysta) – mikroskopická kulička  voda opadne  další býložravec spase tyto rostliny i s cystami  z cyst se vyvine dospělec) podobným způsobem se může nakazit i člověk, např. žvýkáním stébel trav rostoucích u vody, motolice způsobuje konečnému hostiteli malou srážlivost krve  může způsobit i smrt

• Krevnička močová – parazituje v cévách, hlavně v blízkosti močového měchýře, vyskytuje se i v krvi, do těla se dostane kůží a dále do cév, způsobuje onemocnění bilharzioza = zánět močového měchýře (larva se provrtá do moč. měchýře, a proto se krev dostává do moči, vajíčka se dostávají přes stěnu moč. měchýře s močí ven, ve vodě se z nich líhnou larvy a vnikají do vodních plžů po čase se z plžů uvolní další larvy, které se zavrtají do kůže člověka, který se koupe nebo brodí ve vodě), má oddělené pohlaví (sameček si udržuje samičku v břišní rýze = dimorfismus), nemoc se objevuje hlavně v teplých oblastech (Egypt – ve sladkých vodách, Asie, Afrika) – ochrana  v místech výskytu se nekoupat ve vodách, kde žijí vodní plži

TASEMNICE

• vnitřní parazité = endoparazité
• v dosp. žijí ve střevě člověka anaerobně = bez přístupu kyslíku

Tělo:

• hlavička = scolex (vel. špendl. hlavičky)
• obrovské množství článků (ke konci těla se zvětšují)

přizpůsobení se k endoparazitismu:

• hlavička – přísavky a háčky  přichytávání na střevo
• zakrnění pohybu (svalů), smyslové a nerv. s.
• chybí trávicí s. (požívají už natrávenou potravu v podobě kaše, přijímají osmoticky celým povrchem těla)
• obrovská rozmn. schopnost (hermafrodité) – odlamují se poslední články s oplozenými vajíčky a odchází spolu s výkaly hostitele  výkaly se hnojí pole  sežere je kráva (mezihostitel)  dostává se do trávicí s., vajíčka se líhnou v larvičky  putují do střev  provrtají se dovnitř a nechají se zanést do svalů, kde se usadí  klidové stádium s ochrannými obaly = boubel = malé kuličky, které čekají  my se nakazíme

Zástupci:

• tasemnice bezbranná – dorůstá do délky 10 m, ve střevě žije sama – 1 vytlačí druhou, hermafrodit (oplodňuje sama sebe), můžeme se nakazit hovězím masem (nedovařeným masem)  zárodek se ve střevě vylíhne do dospělé tasemnice a začne vyrábět články, je uchycená na stěně střeva, projevy nákazy: bolest břicha, nechutenství, hubnutí (živí se naší potravou), léčení: léky, tasemnice odchází spolu s výkaly, má hlavičku bez háčků – má pouze přísavku
•  
• tasemnice dlouhočlenná – už se u nás nevyskytuje, mezihostitelem je prase (nákaza nedovařeným vepřovým masem), má přísavky i háčky
• škulovec – vyskytuje se v severní Evropě, má hodně mezihostitelů (vodní korýš – buchanka)  boubel  larva  čeká až se dostane dál – může ji sežrat další ryba (další mezihostitel), může mít až 14 m, může způsobit chudokrevnost

HLÍSTI:

• půdní parazité a endoparazité
• mají trávicí trubici
• nevyskytuje se zde schizocoel, ale mezi ektodermem a entodermem se vytváří pseudocoel (druhotná tělní dutina) – je vyplněn tekutinou
• dýchají celým povrchem těla (endoparaziti žijí anaerobně)

Vylučovací soust.

• protonefridie – viz ploštěnci

Trávicí soustava:

• trubicovitá = průchodná, potrava putuje trubicí a postupně se rozkládá tr. šťávami
• 2 otvory: ústní – k přijímání, řitní – k odstraňování
• jelikož není vyvinuta cévní soust., přebírá trávicí trubice i cévní fci (gastrovaskulární soust.)
• výhoda: mlže ústním otvorem neustále přijímat novou potravu a nemusí čekat až se předešlá potrava stráví

Rozmnožování:

• gonochoristé – pohl. rozmn.
• dvojtvárnost = pohl. dimorfismus (samec je menší než samice, mají také zahnutý ocásek – při rozmn. si díky němu přidržují samici a předávají jí spermie)
• většinou se vyvíjí nepřímo – přes larvy

Pokožka:

• je složena z ektodermálního jednovrstevného epitelu a je kryta silnou vrstvou kutikuly

Nerv. soustava:

• v hlavové části těla se nachází nepárové ganglium, z něhož vybíhá nervový pruh, který je uložen v tubulu epitelu vzniklého z epitelu pokožky

Pohybová soust.

• sestává z kožněsvalového vaku – pod pokožkou se nachází cirkulární svalovina, které s pomocí tlaku pseudocoeální tekutiny uskutečňují pohyb

Dělíme do skupin:

1. vířníci, břichobrvitky, rypečky
2. hlístice
3. strunovci

HLÍSTICE

• tělo je protáhlé, oblé a trochu připomíná malého hada, nemají ploché tělo „červovitý tvar“
• parazitické hlístice, např. lidské

škrkavka dětská – měří kolem 20 cm, v dospělosti parazitují ve střevě člověka (rozmn.), cyklus: dětskými výkaly se pohnojí zahrada vajíčka se uchytí na zelenině (nakazíme se nemytou zeleninou)  vajíčka se dostávají do trávicího ústrojí (prochází 2x střevem)  1.  se vylíhnou malé larvičky a ty se provrtají skrz střevo a krev je zanese do jater (dospívání)  do plic (kašel)  vykašlání hlenem  dostávají se do dutiny ústní (spolkneme je zpátky)  larvičky se dostávají po 2. do střeva  vývin do dospělé škrkavky, příznaky: nechutenství, průjmy, léčba: léky, ochrana: mytí zeleniny

roup dětský – měří několik mm, parazitují u člověka (u dětí) v tlustém a slepém střevě, samička klade v noci vajíčka kolem řitního otvoru  děti to svědí  vajíčka se zachytí na prstech a můžou se dostat např. na kliku či na člověka, kde se jimi nakazí další dítě, altoinfekce = samo se opakovaně nakazí, léčba: prášky, prevence: mytí rukou

vlasovec mízní – způsobuje sloní nemoc (ucpává mízní cévy  hromadí se míza), nákaza komáry Anupheles (Afrika, Indie)  larva  mízní uzliny, může dorůst až 10 cm, můžeme se jich zbavit, ale otoky nám zůstanou, 1. přechodný hostitel (komár) – 2. konečný hostitel (člověk či další primáti)

svalovec stočený (Trichinella spiralis)– onemocnění trichineloza, už se u nás takový případ dlouho neobjevil, měří pouze několik mm (sam. – 2 mm, samička – 4 mm), nákaza nedopečeným věpřovým masem, larvičky u nás napadají svaly  ochrnují  můžou napadat i bránici (k dýchání)  můůže dojít k zástavě dýchání

parazitace na rostlinách:

• háďátko řepné – sam. – 1 mm, samice – 2 mm, žijí v půdě a napadají kořínky řepy – ucpe je (nemůžou tahat z půdy vodu a minerály)  je malá, je v nich méně cukru, suchá  řepa vytváří další kořínky (bojují mezi sebou), chemické postřiky, řepa má hodně kořínků

KROUŽKOVCI:

tělo:

• tělo je tvořeno i coelomem
• červovitý tvar
• stejnoměrně článkované, články (segmenty) jsou od sebe odděleny blanitými přepážkami (dissepimenty), každý článek je rozdělen mezenterií na dvě poloviny, každý článek obsahuje pár nefrostomů (metanefridie), pár nerv. ganglií, pár coelomových váčků (vyplněny tekutinou, natahují kožněsvalový vak)
• homonomní segmentace – uvnitř těla i navenek – v každém článku totéž

stavba:

• povrch těla – pokožka (tvořena epitelem, vylučuje kolagenovou kutikulu, je hladká, na pokožce se vyskytují i receptory) + kutikula (zabraňuje odpařování vody)
• svalstvo

trávicí soustava:

• trubicovitá – ústa leží v prvním článku, řiť v posledním

dýchací soustava:

• u suchozemských a sladkovodních chybí dýchání celým povrchem těla
• u mořských – žábra

cévní soustava:

• uzavřená (krev se z cév nevylévá)
• 2 velké cévy – hřbetní a břišní  FCE SRDCE
• skutečné srdce chybí
• krev – krevní barviva  hemoglobin (obsahuje Fe – červená barva)

vylučovací soustava:

• orgány – metanefridie (= nefrostomy) = obrvená nálevka + odvodný kanálek (2 v každém článku)
• na břišní straně těla

nervová soustava:

• zauzlinová (gangliová) na břišní straně
• v každém článku 2 zauzliny

smysly:

• na celém povrhu těla
• nejvýznamnější jsou hmatové b. (mechanoreceptory)
• zrakové b. – fotoreceptory  méně významné (světlo x tma)

rozmnožování:

• pohlavní
• hermafroditi (mladí jedinci – spermie, starší – vajíčka) i gonochoristi
• při páření jedna druhé předává spermie  v těle 2. oplození
• vajíčka ve společném obalu = kokon – vzniká v opasku
• vývoj přímý i nepřímý

dělí se do skupin:

1. mnohoštětinatci: pískovník, nereidka…
2. opaskovci: máloštětinatci (žížala obecná, nitěnky), pijavice (pijavka koňská…)

Opaskovci

• „naši“ kroužkovci (100-180 kroužků)
• v půdě či ve vodě
• znaky: žádné „nožičky“, dýchají celým povrchem těla, hermafrodité s přímým vývojem
• v době rozmnožování vytváří opasek = tlustší článek těla, skládá se z více článků – vylučuje sliz (napomáhá pohybu spermií) a vytváří obal neoplozených vajíček – kokon
• přímý vývoj

Máloštětinatci

• na každém článku 4 skupiny štětinek (usnadnění pohybu – opírá se jimi o stěny své chodbičky, když leze dopředu)
• Žížala obecná – břišní strana světlejší a má „žlábek“, zadní strana tmavší (nenápadná) – užitečné   živí se tlejícími zbytky v půdě, urychlují jejich rozpad na anorg. látky  tvorba humusu, chodbičkami provzdušňují půdu, vyhýbá se světlu, požírá půdu, přední část (zde je opasek) článků je užší než zadní, nemá žádná kusadla, dýchá celým povrchem těla
• Nitěnky – v bahně stojatých vod, část těla ukryta v chodbičce v bahně, část ve vodě a kýve se (přihánění potravy a kyslíku), jen ve znečištěné stojaté vodě (bioindikátory znečištěné vody), potrava pro ryby (kupují akvaristé)

Pijavice

• většinou nemají štětinky
• některé pijavky sají krev (jsou parazité), jiné se živí drobnými živočichy
• ektoparazitace na jiných živ.  2 přísavky (vepředu a vzadu), 3 destičky (těmi rozřízne kůži), receptory na vyhledání nejměkčí části, anestetikum (necítíme bolest)
• mají jednoduché oči
• srážení zabraňuje hirudin (váže krevní protein), který vylučují
• mají roztažitelné střevo
• většinou žijí ve sladké vodě
• Pijavka lékařská – 3 druhy se využívají v lékařství  odsávají krev (onemocnění žil, srdce, cirhóza jater, křečové žíly, plastická chirurgie, nadměrné srážení krve), ve vodě nebo v oceánech, z pijavky  masti, uchovávány v čisté vodě, po aplikaci dezinfekce, ojediněle ve volné přírodě, jediná naše, co saje krev i na člověku, dnes je vzácná, dokáže i přes rok hladovět (krev do zásoby do slepých výběžků střeva)

Chobotnatka bahenní – ektoparazit ryb (na Vánoce v kádích s kapry)

Pijavka koňská – 15 cm dlouhá, nesaje krev, živí se drobnými živočichy 

Mnohoštětinatci

• v moři
• znaky: „nožičky“ = parapodia = panožky vyztužené štětinami  usnadňují pohyb po mořském dně
• dýchají žábrami
• gonochoristé s nepřímým vývojem (larva = trochofora) – u řitního otvoru odškrcuje články a mění se v dospělce

Zástupci:

• Rournatec vějířovitý – trvale přisedlý, vytváří ochranné schránky = rourky, během roku vyrostou až o 1 m, v bahně „špagetový červ“  má výběžky, kterými sbírají potravu
• Nereidka
• Pískovník rybářský – chodbičky v písku při přílivu

VÝZNAM:

• jako potrava ryb, ptáků
• vývojový článek
• dříve v lékařství (pijavice lékařská)