Nervová soustava

Nervová soustava

Nervová tkáň – fce:

  • obsažena v CNS (=mozek a mícha)
  • slouží k přenášení a koordinaci vzruchů (signálů), a tím k řízení těla
  • základem tkáně je síť navzájem propojených neuronů = nerv. b.
  • neurony – mají schopnost přenášet podráždění – ne el. impuls, pomocí chemikálií dalšímu a dalšímu neuronu
  • povrch neuronů tvoří rozvětvené výběžky

 

fylogeneze:

Fce: každá buňka musí být inervováná

PRVOCI- nemají, ale brvy fungují pomocí čidel na pohyb

ŽAHAVCI- difúzní= rozptýlená

PLOŠTĚNCI, HLÍSTI, MĚKÝŠI- uzlinová= gangliová

KROUŽKOVCI- žebříčková- 2 pásy procházející tělem, jsou spojeny

ČLENOVCI- uzlinová- dokonalejší

OSTNOKOŽCI- pseudohemální- soustava kanálků

OBRATLOVCI- trubicovitá- mícha a mozek

Neurony:

  • Vlastní nervové buňky
  • Aktivní nervové buňky
  • Propojeny pomocí přívěsků
  • Přijímají, vytvářejí a vedou vzruchy
  • Dráždivé, vodivé

J.E. Purkyně 1835- popsal stavbu nervových buněk

  • TĚLO– nese jádro- s DNA a další organely
  • DENDRITY– krátké výběžky (hustě rozvětvené), které přijímají impulsy od okolních b. – vystupují z těla neuronu
  • AXON (NEURIT)– z těla vystupuje jeden nebo více neuritů = nerv. bláken, které mají na koncích kontaktní výběžky = synapse (synaptický knoflík), jimiž se vzruch šíří na další b. – některé neurity mohou být velmi dlouhé (i desítky cm)

 dendrity i neurity sice mohou v průběhu života dorůst (i zanikat), samotné neurony se však prakticky nemnoží (poškozená nerv. tkáň nemá schopnost regenerace)

 

  • MYELINOVÁ POCHVA– tvořena gliovými (Schwannovými) buňkami, chrání neurit „obal“ , vytvoří izolaci bránící přenosu vzruchu mezi neurity různých neuronů
  • RANVIEROVY ZÁŘEZY– rozdělují cca po 1 mm myelinovu pochvu neuritu přeskakuje po nich vzruch  urychlení vedení
  • NERVOVÁ ZAKONČENÍ
  • SYNAPTICKÉ KNOFLÍKY– vedou vzruch na další neuron

 

Gliové buňky= neuroglie

  • podpůrné buňky – nejsou dráždivé ani nepřenáší vzruch
  • více fcí: podpůrná, metabolická, fagocytární, izolační

rozdělení:

  • centrální (Astrocyty, Oligodendroglie, Enpedym, Mulerevy buňky)
  • periferní (Schwannovy b., Satelitní b.)

Centrální:

Astrocyty

  • plazmatické – hlavně v šedé hmotě  výživa neuronů
  • fibrilární – hlavně v bílé hmotě  výživa axonůgliová jizva

Oligodendroglie

  • tvorba myelinu
  • obtočení axonu v CNS
  • rozdíl od Schwannových b. (PNS)

Další centrální gliové b.

  • Mullerovy b. – v sítnici
  • Bengmannovy b. – v mozečku
  • Pituicyty – v hypofýze
  • Pinealocyty – v epifýze
  • Mikroglie – fagocytující schopnost v CNS

Periferní gliové b.:

  • Schwannovy b. (obdobné Oligodendroglie)

 

Signály nervové soustavy:

  • tok elektrického proudu = elektrický děj
  • kovový vodič x nervová soustava
  • elektrony x ionty
  1. Galvani (1737-1798)
  • profesor biologie a fyziologie
  • pokusy se žabími nervosvalovými preparáty
  • 1791 myšlenka o živočišné elektřiny
  1. Hodgkin (1914-1998) a A. F. Huexley
  • axony sépie
  • 1963 – Nobelova cena

 

Klidový membránový potenciál

  • vnitřek x vnějšek
  • malá převaha záporně nabitých iontů (aniontů) uvnitř buňky
  • 70 mV (různý u b. 40mV – 90mV)
  • dle dohody přiřazeno znaménko mínus
  • vnějšek b. je elektropozitivní
  • vnitřek b. je elektronegativní
  • způsoben tím, že uvnitř buňky vzniká malá převaha záporných nábojů a vně buňky převaha kladných nábojů, membrána se tak stává polarizovanou

Změna KMP

  • podstata vzniku odpovědi (signály) na podmět
  • důsledek: nervové signály se dají registrovat jako elektrické děje
  • krátce trvající změny propustnosti plazmatické membrány pro Na+ K+
  • otevření nebo zavření iontových kanálků
  • synaptické a akční potenciály
  • sodíko-draslíková pumpa (fungují za přístupu ADP)

 

Vznik a šíření nervového vzruchu:

  • signály nervové soustavy jsou založeny na toku elektrického proudu, který je zprostředkovaný tokem iontů plazmatickou membránou neuronu
  • aby se z jednoho na druhý šířil vzruch, musí být v kontaktu, spojení – přímo se nedotýkají, je mezi nimi synaptická štěrbina
  • dva neurony si informaci předávají pomocí chemické látky = přenašeč, mediátor, neurotransmiter (acetylcholin, noradrenalin)  dále se informace šíří v podobě el. impulzu
  • budivé (excitační) a tlumivé (inhibiční) neurotransmitery
  • neuron v klidu: jeho povrch je uzavřen pro ionty, ale stejně se liší iontové složení mimo buňku a uvnitř buňky
  • uvnitř neuronu převažují anionty (elektronegativní), v okolí převažují kationty (elektropozitivní)
    • rozdíl v el. náboji vevnitř a mimo neuron = klidový membránový potenciál = – 70mV

 

podráždění neuronu:

  • neurotransmiterem z jiného neuronu ze synap. knof.  do synaptické štěrbiny se vylijí molekuly neurotransmiteru, na povrchu těla druhého neuronu jsou receptory, do kterých molekuly zapadnou
  • navázání způsobí, že se iontové kanály na membráně neuronu otevřou
  • trvá to milisekundy, dovnitř do podrážděného neuronu začnou zvenčí proudit Na+ – vstup = depolarizace (snížení membránového potenciálu k nule)
  • uvnitř je záporný náboj – síla: elektrický gradiant – přitahují se
  • koncentrační spád (vevnitř je asi 10x méně Na+)
  • po navázání se klidový membránový potenciál zvedne – záporné prostředí se trochu naředí, má tendenci se srovnávat, nové hodnotě se říká excitační (budivý potenciál)
    • depolarizace membrány
  • jestli se vzruch bude šířit dál, záleží na poměru budivých a tlumivých mediátorů – jejich účinek se sčítá (rozdíl, co udělají s membránou)
  • pokud převládnou budivé mediátory – vzruch se bude šířit dál, jinak neuron nezareaguje
  • když stoupne membránový potenciál na kritickou hodnotu, vznikne akční potenciál v místě, kde začíná neurit – otevřou se doposud uzavřené iontové kanálky – do neuritu začne proudit velké množství Na+, membránový potenciál se přehoupne do plusu = akční potenciál
  • potom se ve stejných místech otvírají jiné kanálky pro K+, které podle koncentračního spádu proudí ven z neuronu
    • potenciál bude zase padat do klidového potenciálu
  • od kořene po synaptický knoflík se postupně otevírají kanálky pro Na+ a K+ = šíření vzruchu
  • když vzruch dojde pomocí impulzu na synap. knoflík – neuronu se vlije mediátor na další synapse
  • rychlost vedení vzruchu je asi 120m/s
  • iontové pumpy –bílkoviny v membránách buněk zprostředkující přenos iontů

 

Signál

  • elektrický  chemický
  • neurotransmitery
  • synaptický potenciál
  • změna propustnosti membrány pro Na do buňky

 

Depolarizace

  • membránový potenciál  pozitivnější hodnoty
  • různá síla dle množství neurotransmiterů
  • nejčastěji 15 mV (z -70mV na -55mV
  • podstata excitace (stav podráždění)
  • excitační neurotraqnsmitery

Hyperpolarizace

  • negativnější hodnoty
  • inhibice (útlum) NS

Synaptický potenciál

  • na vstupní membráně neuronu
  • krátká vzdálenost
  • velká depolarizace  vnik akčního potenciálu
  • hyperpolarizace snížení pravděpodobnosti vzniku akčního potenciálu

Akční potenciál

  • prahová stimulace
  • vzestupná fáze
  • membrána změní polaritu
  • sestupná fáze
  • Na-K pumpa
  • vzruch – impuls
  • stále stejná amplituda

molekulární podstata nervových dějů spočívá v otevírání a zavírání iontových kanálků a v pohybu iontů těmito kanálku přes plazmatickou membránu

Kódování informace

nervová buňka není tedy pouhým spojovacím prvkem, který předává signál tak, jak je přijímá

 Je současně integračním i vodivým prvkem nervové soustavy

REFLEXY

  • reflexní oblouk – nervová dráha (na začátku je receptor zaznamená podnět senzorický neuron interneuron (součást centrální nerv. s. zpracovává)motorický neuron efektor (např. sval)
  • receptor dostředivý nerv CNSodstředivý nerv efektor

Jiří Procházka (18. -19.st.)

  • český lékař, poprvé zavedl pojem REFLEX

Ivan Petrovič Pavlov (19.- 20. st.)

  • ruský fyziolog a psycholog
  • zabýval se studiem trávení a s ním spojených reflexů (pokusy se psy-psům s kostí zazvonil, dělal to velice často, naučil psa reagovat na zvonek automatickým slintáním-jako s kostí vytvořil mu podmíněný reflex)
  • objevitel podmíněných reflexů
  • 1904 – Nobel. Cena za fyziologii a medicínu

 

  1. podmíněné = získané (vyšší nervová činnost)
  • získáváme je učením během života individuální
  • vznikají tak, že se k podnětu vyvolávajícímu nepodmíněný reflex opakovaně přidruží nový podnět, který sám později vyvolá stejnou reflexní odpověď (I. P. Pavlov-pokusy se psy)
  • aby se zachoval, je potřeba ho občas posilovat (jinak vyhasíná)
  • např. řeč, chůze
  1. nepodmíněné = vrozené (soubor nep. r. = nižší nervová činnost)
  • jednoduché, zcela automatické
  • rodíme se již s nimi (reflex máme zakódovaný v DNA, dědíme je po předcích)
  • všichni lidé se rodí se stejnými nepodmíněnými reflexy (1 podnět vyvolá u všech stejnou reakci)
  • nutné k zachování života
  • např. odtahovací reflex končetin (pokud sáhneme na rozpálená kamna, vždy ucukneme), kýchací a kašlací reflex (abychom se neudusili), mrkací reflex (odstranění nečistot), patelární reflex (souvisí s čéškou), vylučování slin při přítomnosti potravy v ústech, močení a defekace, sací reflex (podráždění rtů vyvolá sání)

Typy nerv. s.:

Rozptýlená nervová soustava

  • Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnějším typem, typická pro kmen žahavců.
  • Neurony jsou víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry.
  • Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá.

  

Žebřičkovitá nervová soustava

  • U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy, mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které shlukují a tvoří zauzliny, ganglia.
  • Ganglion umístěné v přední části těla se nazývá mozkové ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem.
  • Nervové pruhy jsou propojeny spojkami, takže celá soustava skutečně připomíná žebřík.
  • Je typická pro kroužkovcečlenovce.

 

Gangliová nervová soustava

  • Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava hlavonožců, u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.
  • Gangliová nervová soustava je vlastní živočichům řazeným do kmenů ploštěnciměkkýši 

 

Stavba NS:

  • centrální NS – mozek a páteřní míchá
  • periferní nervy – senzorické (smysly) a motorické (svaly)

Centrální nerv. soustava:

  • musí být dobře chráněn (pevná kostěná – mozek je chráněn v dutině lebeční, mícha je chráněna páteří)

 

  • měkká:

-obaly (meningy): tvrdá plena (nejvíce na povrchu, vystýlá lebeční dutinu a lebeční kanál), pavučnice (pod tvrdou plenou), omozečnice (přesně kopíruje povrch mozku a míchy)

Pavučnice + omozečnice = měkké pleny

  • tekutá ochrana – mozkomíšní mok – mezi pavučnici a om. je kapalina – tlumí nárazy při pohybu, zajišťuje chem. správné prostředí potřebné k práci nerv. b.+ imun. – obsahuje hodně bílkovin
  • na míše i na mozku je bílá (bílá barva, tvoří ji axony-obalen pochvami, tuky jsou bílé) a šedá hmota (tvořena těly a dendrity)

Oddíly CNS:

Mícha

  1. páteřní (hřbetní) mícha = medulla spinalis

-40 cm dlouhá trubice uložená v páteřním kanálu

-horní konec páteřní míchy přechází v část mozku (prodloužená mícha) a dolní konec končí ve výšce 1. a 2. bederního obratle

-Z páteřní míchy vychází 31 páru míšních nervů

-uvnitř dutina – míšní kanálek vyplněný mozkomíšním mokem, tvořena šedou nerv. hmotou, má tvar motýla

-smyslové neurony ve svazku = zadní kořen, které vedou informaci do zadní části míchy, zde jsou vzruchy převzaty, zpracovány a hodnoceny interneuronem

přední část míchy, přechází do svazků hybných motorických neuronů = přední kořen (vedou info z míchy)

-kořeny jsou spojeny a jsou obaleny vazivem = míšní nerv (nitky)

-poškození míšního nervu  ochrnutí části těla, která je ovládána těmito nervy = inervována

řídící fce:pohyb rukou a nohou, obranné reakce, vyměšování, sval. napětí (i v klidovém stavu jsou naše svaly trochu smrštěné-vzpřímený sed…), erekce u mužů

spojovací článek mezi orgánem těla a mozkem

Mozek (encephalon, cerebrum)

  • plní některé jednoduché fce jako mícha (přijímá a zpracovává informace)
  • má 12 hlavových párů (inervují jednotlivé části těla)
  • řídící fce
  • info do (nahoru-vzestupné dráhy)a z (sestupná dráha) mozku vedou nerv. dráhy uvnitř bílé hmoty
  • info do těla posílá přes míchu

zpracovává informace přicházející z míchy = příjemzpracováníkoordinování)

  • skládá se z 6 částí (prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek = mozkový kmen udržování základních živ. činností + mozeček + mezimozek + mozek koncový)

Prodloužená mícha

  • pokračování páteřní míchy ve výši prvního krčního obratle
  • udržování základních životních fcí
  • dýchací centrum (práce dých. svalů), kardiovaskulární centrum (kontrola práce srdce a krevního tlaku)
  • řízení práce trávící soustavy (tvorba šťáv, sací reflex, tvorba slin…)
  • řízení obranných reflexů (kašlání, kýchání, zvracení, slzení)
  • poškození smrt (zástava dých. a práce srdce)

Varolův most

  • pouze u savců
  • spojka mezi prodlouženou míchou (velice nízkou položená) a vyššími oddíly mozku

Mozeček

  • řízení a koordinace pohybu
  • udržení rovnováhy a polohy těla
  • vliv na svalové napětí
  • velikost mozečku u živočicha souvisí s dravostí živočicha (čím větší dravější)
  • má na něj velký vliv alkohol utlumení mozečku (špatná koordinace)

Střední mozek

  • přivádění info z očí a ze sluchových orgánů řízení natáčení hlavy za největším sluchových a zrakovým podnětem (automatické řízení)

Mezimozek

  • z několika částí-thalamus (2 vejčité útvary), hypotalamus (pod), hypofýza (podvěsek mozkový)
  • probíhá zde třídění informací, které přichází z celého těla důležité info posílány do koncového mozku
  • nejvyšší centrum, které koordinuje činnost všech vnitřních orgánů, jsou i další části mozku, které je řídí – mezimozek je řídí

Mozek koncový

  • nejvyšší oddíl mozku
  • „velký mozek“
  • ze shora zakrývá všechny ostatní části mozku
  • tvořen 2 hemisférami
  • spoj mezi 2 hemisférami- svazek nervových drah = vazník = kalozní těleso komunikace mezi hem.
  • Pravá: umělecké schopnosti (převažuje u žen)
  • Levá: technické schopnosti, logické myšlení (převažuje u mužů)

Šedá kůra mozková (neocortex- vývojově nejmladší část našeho mozku):

  • tvoří na povrchu mozku plášť
  • název:má šedou barvu, protože ji tvoří těla a krátké výběžky neuronů
  • zvrásněná, zprohýbaná do závitů  větší plocha, + prohlubně = rýhy (hodně hluboké rýhy rozdělují mozek na 4 části : čelní lalok lalok temenní, lalok týlní, lalok spánkové)
  • je typická pro savce, největší plochu má člověk – 2200 m2, tvoří ji 14 milionů neuronů – skoro půlka z celkového počtu neuron, tvořících mozek
  • přichází sem info z receptorů, které máme např. v kůži a dále z nižších oblastí mozků jsou zpracovány vznik pokynů na pro nějakou činnost
  • centrum myšlení

Laloky:

čelní

  • asociační centrum-centrum myšlení, porovnávání toho, co slyšíme, vidíme, s tím co už máme v paměti přemýšlení, u člověka je dobře vyvinuto
  • motorické centrum – řízení úmyslných pohybů, vysílán impuls ke kosterním svalů směrem dolů do míchy – svalům = „pyramidová dráha“ , po cestě se nervové dráhy kříží pravá část mot. centra koordinuje levou půlku našeho těla, levá část ovládá kosterní svaly na pravé půlce těla
  • centrum řeči = Brocovo c. ř. – je nepárové, řídí svaly, které pohybují hlasivkami, u prváků se c. ř. se nachází nalevo, u leváků většinou bývá v pravé, ale může být i v levé, při mozkové mrtvici – může dojít ke vzniku poruchy řeči či ztráty
  • čichové centrum – zpracovávání informací z čichového orgánů rozpoznávání pachů a vůní, čichové centrum u lidí není moc velké)

temenní

  • chuťové centrum – zpracování info z chuťových pohárků, rozpoznávání chuť
  • centrum kožní citlivosti – zpracovává info, které sem vedou z receptorů v kůži, díky němu si uvědomujeme, že je nám např. horko nebo že nás něco bolí

týlní

  • zrakové centrum – přichází sem info z očí a teprve zde se skládají v 3D obraz, poškození zr. c. – člověk může oslepnout

spánkový

  • sluchové a rovnovážné centrum – přichází sem info ze sluchu, můžeme vnímat zvuky + si dokážeme uvědomit polohu či pohyb našeho těla

Bazální ganglia

  • shluky šedé hmoty ve hmotě bílé
  • pomocné ústředí našeho pohybu
  • odtud je koordinován neúmyslný = reflexní pohyby s pohyby úmyslnými snaží se je spolu zkoordinovat

Limbický systém

  • na rozhraní koncového mozku s mezimozkem
  • odtud je řízeno instinktivní chování + emoce

Dutiny v mozku:

  • jsou navzájem propojeny
  • míšní kanálek (prochází prostředkem páteřní míchy, velice úzký kanálek), navazuje v dutiny v mozku na 4 mozkové komory (dutiny, 4. komora- uvnitř mozku, nad prodlouženou míchou, komory jsou v mozku propojeny kanálky, 3. komora se nachází v mezimozku, 1. a 2. komory = postranní komory – ty se nachází v koncovém mozku-v hemisférách)
  • všechny dutiny jsou vyplněny mozkomíšním mokem – na první pohled čirá bezbarvá kapalina, v centrální nerv. s. máme celkem 150 ml – celkem málo navlhčení mozku, tlumí nárazy, složení- stálé-pokud jsme zdraví, mění se při zánětlivých chorobách např. plen, vlastní nerv. tkáně využívá se to v diagnostice – odběr m. m. = lumbální punkce- celkem nízko, nenachází se zde již vlastní páteřní mícha

Výživa mozku:

  • potřebuje pro svou činnost glukózu a kyslík – pro jednotlivé b.
  • neurony jsou na nedostatek kyslíku nejcitlivější po 30 sek. se neurony ničí, po 2 a 3 minutách odumírají, nejsou schopny fungovat v anaerobním prostředí, mozek odebírá pouze 20 % kyslíku (více toho spotřebují neurony) který proudí v našem těle, za 1 min. /1, 5 l krve proteče mozkem
  • krkavice – tepny, vedou do mozku cukr a kyslík

Růst a vývoj mozku:

  • miminko 400g
  • váha mozku 1450g u mužů, 1350g ženyzávisí na počtu spojů (synapsí) a počtu neuronů (proces učení, výchova)

Petriferní (obvodové)

  • všechny nervy vedou info dvojím směrem
  • sensodický nerv z těla do centrální
  • notorický n. vede info od centrály do těla

2 druhy nervů:

  1. mozkomíšní (cerebrospinální)
  • přivádí info z receptorů v kůži nebo ze smyslových orgánů odvádí pokyn do centra a poté z centrály opět ke kosterním příčným svalům
  • mozkové (hlavové nervy) – 12 párů inervace příčně pruhovaných svalů, které se nacházejí na hlavě
  • míšní nervy – vychází z hřbetní míchy – 31 párů inervují kosterní svaly na zbytku těla
  • podléhají naší vůli
  1. vegetativní (autoimunitní)
  • řídí práci vnitřních orgánů inervují hladkou svalovinu (např. peristaltika trávicí trubice…)
  • hypotalamus – pokyny veg. nervů vedou od hyp. pracují nezávisle na naší vůli

dle uplatnění:

  • všechny orgány jsou ovládány oběma typy
  1. parasympatické – tvořené parasympatikem
  • vlákna vychází z mozku i z křížové míchy a vliv parasympatiku převládá v klidu
  • zpomalení a zeslabení stahů srdce, snižuje krevní tlak – rozšíření cév, hladká sv. se začne stahovat- průdušky, žaludek, střeva – zúženější průdušky, zvýšení peristaltiky střev, aktivace trávicích žláz, utlumení tvorby potu
  1. sympatické – tvořené sympatikem
  • vlákna vychází z krční, hrudní a bederní oblasti míchy – převládá ve stresu, při zátěži
  • zrychlení tepu a zesílení stahů, zvýšení krevního tlaku, ochabnutí hladké svaloviny, rozšíření průdušek, zpomalení peristaltiky, sníží se sekrece trávicích žláz, aktivace potních žláz

Psychické nemoci:

Schizofrenie

= rozdělené myšlení

  • projevuje se v adolescenci (15-35 l.)
  • většina se vyléčí
  • jde o chronickou nemoc
  • příčiny nejsou známy (asi vys. hladina dopaminu v mozku – přenašeč info mezi neurony) spouštěč – drogy, zatěžující situace + dispozice – geny
  • projevy: začíná nenápadně – plachost, soc. stažení, depresivní nálady, vztahovačnost pokud tyto projevy trvají min. 2 měsíce a je jich víc
  • příznaky: halucinace, bludy, dotváření reality, pocit pronásledování, nesrozumitelná řeč, oproštění od emocí, abulie = není schopen vůle, zmobilizovat vůli, změny v osobnosti – zhrubnout, narušení paměti, inteligence není narušena
  • typy schizofrenie: paranoidní – ve vyšším věku, bludy a halucinace, cítí se ohrožený lidmi, strach z pronásledování
  • léčba: léky, antipsychotika, léky proti halucinacím či depresím, léky pro oživení motoriky, elektrošoky

 

Epilepsie

= padoucnice

  • záchvatové onemocnění mozku
  • muži častěji postižené touto nemocí, spíše u dětí (většinou končí v budoucnu ve vězení)
  • vyvoláno nepoměr mezi neurotransmitery – tlumícími a inhibičními, vznik elektrických výbojů v určité části mozku „epileptická bouře“
  • stres zhoršuje průběh této nemoci
  • většinou dopředu ví, že dostanou záchvat (záblesk, poruchy vidění)
  • typy: primární (vrozená), sekundární (získaná, způsobeny úrazy, poškození míchy)
  • záchvaty s křečemi (svíjení, výpadky vědomí, můžou trvat až několik minut, pěna z úst) či bez křečí (přestane dělat, to co dělal, ztráta paměti)
  • můžeme mu pomoct: záchranka a odstranit věci, aby si nějak neublížil
  • občas tyto záchvaty mohou být způsobeny alkoholem, ostrým světlem, blikání
  • léčba: léky – mixy léků, změna živ. stylu – bez alkoholu, nesmí se příliš vyčerpávat, pokud se neléčí léky, může se to léčit chirurgicky – zneškodnění části mozku
  • nesmí mít řidičský průkaz, cítí se unavení, problémy v těhotenství

 

Roztroušená skleróza

  • autoimunitní onemocnění centrálního nerv. systému
  • příčina není známa (3 % geny, životním prostředím)
  • není vynalezen lék
  • průběh se dá zpomalit
  • častější u žen, projevuje se mezi 20 a 40 r. života
  • imunita vnímá jako cizí látku myelinová pouzdra nerv. buněk a ničí je pomalejší vzruchy nebo úplné přerušení
  • projevy jsou velice různé: poruchy vidění, kožní citlivosti, špatná koordinace pohybu, mravenčení po těle, typická únava
  • léčba: imunosupresivní léky (tlumí imunitu), doporučuje se změna životního stylu
  • může dojít i k ochrnutí svalů, v dnešní době se to nestává díky lékům
  • 2 druhy: maligní (častější ataky – výpadek zraku či citlivosti kůže zhoršuje se to), benigní (lehčí průběh, méně ataků a skoro se to nezhoršuje)

Parkinsonova nemoc

  • velké zpomalení životního tempa
  • porucha pohybu – neurodegenerativní nemoc zánik určitých b. – neuronů, které produkují látku dopamin (slouží jako přenašeč vzruchu) + úbytek pigmentových b., v mozkových gangliích
  • pokud klesne množství dopaminu v těle pod určitou hladinu začne se to projevovat

příčiny:neznámé

projevy:

  • únava, špatný spánek, deprese „nejdříve to vypadá jako chřipka“
  • „zmrzne“ – člověk se nemůže vůbec hýbat tento stav může trvat i několik desítek minut

např. ztuhlost obličeje „maskuitní obličej“, ztráta automatických pohybů, např. zavření pusy neschopnost domluvit se s lidmi

  • křeče, třes, ztráta rovnováhy

léčba:

  • při delším požívání léků  může dojít ke kroutivým pohybům – mohou být i bolestivé
  • neuromodulační léčba – začala se používat od 90. let, elektrostimulace, zavedení elektrody do mozku trvale dráždí určitou část mozku nastavuje mozkovou fci do určité rovnováhy + ruší některé negativní příznaky
  • poté zanoření elektrody do mozku + pod kůží vedený kablík do podklíčkové oblasti, kde je vypreparovaná kapsa, kam je vložen neurostimulátor nemocný se stává soběstačným, může se pohybovat
  • dosud bylo v Nemocnici Na Homolce touto metodou úspěšně operováno 7 nemocných

 

Alzheimerova nemoc

  • touto chorobou trpěl např. exprezident USA Ronald Reagan
  • „cesta do krajiny zapomnění“
  • degenerativní onemocnění mozku, patologické chorobné zrychlení zestárnutí mozkové tkáně
  • pacienti jsou často v psych. lůžkových odděleních, protože mají těžké poruchy chování, selhání pečovatele, nesamostatnost
  • rozpad nervových vláken a buněk, kvůli ukládání patologických proteinů
  • Alzheimerovská společnost – společnost rodinných pečujících a všech, kteří mají zájem o problematiku Alz. n. a dalších demencí prosazování práv nemocných, jejich zájmů a nároků ve společnosti
  • každý 5. člověk nad 85 let trpí Alz. n.

diagnostika:

  • pomocí CT = výpočetní tomografie nebo pomocí magnetické rezonance (pokud se nalezne atrofie = úbytek tkáně, bez změn cévních) – pokud se vnitřní objem hypokampů (zodpovědné za m´paměť) velice rychle zmenšuje
  • výskyt a přibližnou tíži demence se diagnostikuje za pomocí minimental state examination – tento test není pouze pro diagnostiku Alz. n., ale pro všechny demence
  • další test: kreslení hodin – zde selhávají dementní pacienti a především pacienti trpící Alz. n.

projevy:

  • postupně směřuje k demenci a ztrátě osobnosti
  • úbytek intelektu, schopnost logicky myslet, soustředit se a hlavně ubývá paměť
  • člověk o sobě skoro ani neví, dostává se do role malého dítěte
  • vnímají prostředí, ve kterém jsou (jestli jsou k nim ostatní laskaví…)
  • výjimečně ztráta řeči, dezorientace

léčba:

  • při diagnostice v prvotní fázi je možné tuto nemoc zastavit nebo alespoň zpomalit
  • nevyléčitelná

Lehká mozková dysfunkce

  • neschopnost soustředit se
  • velice dobré jsou pohybové aktivity či činnosti, při kterých se děti nemusí tak soustředit
  • porucha pozornosti s hyperaktivitou = ADHD (v kolektivu má potřebu ze sebe dělat šaška)
  • metabolická vrozená vada
  • většinou se pojí často i specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie – špatné píšou, ortografie
  • logopedie – vyšetření, pokud nemá dítě např. poruchu pozornosti
  • nejdříve je potřeba zvládnout hrubou motoriku a teprve potom řeč…
  • 1/3 dětí s LMD „dozraje“ bez následků, druhá třetina se „kompenzuje“ a vnější známky z jednání vymizí – neurofyziologický obraz se však nezmění, třetí třetina nedozraje, ani nekompenzuj, a mívá i soc. problémy

příčiny:

  • geny (vrozená nemoc)

projevy:

  • nepozornost, nepřijímání v okolí
  • zahleděnost do vnitřního světa

léčba:

  • léky (medikamenty na prokrvení mozečku, psychostimulancia – může se na ně získat závislost)  „probuzení mozku“, zaměření na 1 věc, kontext
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.