Dýchací soustava

Fce:

• zajišťuje výměnu dých. plynů (O₂, CO₂) mezi prostředím a tělem
• schopnost mluvit
• O₂ výroba E v mitochondriích – buň dýchání

Fylogeneze:

• PRVOCI, ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI- celým povrchem těla
• MĚKKÝŠI- VODNÍ- žábry (zvrásněné vychlípeniny pokožky) SUCHOZEMŠTÍ- plicní vak (členěné dutiny, jejichž stěny jsou omývány krvomízou)
• KROUŽKOVCI- celým povrchem těla- žížala, žábry- nerejdka(vnější)
• ČLENOCI- VODNÍ- žábry      SUCHOZEMŠTÍ- plicní vak     HMYZ- vzdušnice = tracheje (větvící se trubice vystlané kutikulou a zakončené vzdušnicovými b. s kanálky), oddělená CS od DS
• OSTNOKOŽCI- ambulaklární soustava- kanálků- TS, VS, NS

OBRATLOVCI

• PARYBY, RYBY- žábry
• OBOJŽIVELNÍCI- PULCI- žábry DOSPĚLÍ- plíce + kůží
• PLAZI- plíce, mořská želva- pomocí řitního otvoru- sliznice
• PTÁCI- plíce, vzdušné vaky- rezervoár
• SAVCI- plíce
• DÝCHACÍ SVALY- bránice, mezižeberní •vnitřní(výdech)•vnější(nádech)•břišní zádové(námaha)

Dýchání:

Složení vzduchu:

• vdechovaný: 21 % O₂, 0,038 % CO₂
• vydechovaný: 14 % O₂, 5 % CO₂

1. vedení vzduchu do plic
2. plicní sklípky  přestup O₂ ze vzduchu do krve = výměna dých. plynů = vnější dýchání
3. navázání O₂ na hemoglobin v erytrocytech
4. přenos kyslíku do kapilár v tkáních
5. O₂ přestupuje na základě difuze do tkání = výměna dých. plynů mezi krví a tkání = vnitřní dýchání
6. O₂ v b. (v mitochondriích) probíhá buněčné dýchání (glukóza je spálena O₂ na CO₂ a H₂O, čímž si b. vyrábí energii)
7. CO₂ přestupuje z buněk do krve
8. CO₂ se rozpouští v krvi a vzniká HCO₃ – a v této podobě je transportován do plic
9. plicní sklípky – přestup CO₂ z krve do vzduchu
10. vedení vzduchu z plic

• hemoglobin = červené krevní barvivo, hl. fci je transport kyslíku z plic do tkání a opačným směrem – odstraňování CO₂ z tkání do plic
• krev + hemolymfa – CS = kardiovaskulární systém  transport živin, plynů a odpadních látek z tkání nebo do tkání

Fáze dýchání:

• nádech = inspirium
• aktivní proces
• smrštění svalů – BRÁNICE (vypouklé = ochablé, smrštěný = plochý), vnější mezižeberní svaly (táhnou žebra nahoru a dopředu  zvětšení prostoru dutiny hrudní  podtlak vtáhne do plic vzduch – nádech
• výdech = expirium
• pasivní proces – nevyžaduje smrštění svalů
• ochabnutí bránice a vnějších mez svalů, bránice zatlačí zespoda na plíce  prostor v hrudníku se zmenší  vzduch je vytlačen – výdech
• dechová frekvence = počet nadechnutí za 1 minutu, 14-18
• dechový objem (respirační) = množství vzduchu, které člověk nadechne za 1 min. (klidný nádech), 0,5 l
• minutový dech. objem = množství vzduchu, které člověk nadechne za 1 min, 7-9 l
• vdechový rezervní objem (IRO) = množství vzduchu, které dokážeme velkým usilovným nádechem nadechnout ještě po klidném nádechu, 2,5 l
• výdechový rezervní objem (ERO) = to, co po normálním výdechu dokážeme ještě vydechnout, 1,5 l
• vitální kapacita plic = množství vzduchu, které jsme schopni max. vydechnout po usilovném nádechu, ERO + IRO + 0,5 = 4,5 l
• zbytkový objem (rezidrální) = množství vzduchu, které v plicích zůstane i po usilovném výdechu

Dých. centrum:

• v prodloužené míše
• vysílány signály (el. impulsy) dých. svalům
• informátory (chemoreceptory) = čidla citlivá na množství CO₂ v krvi (v aortě, krkavicích, dých. centru)
• vyšší hladina  info do centra  potřeba zrychlit dýchání  dých. svaly se rychleji smršťují

Nerespirační (nedýchací) fce DS:

• tvorba hlasu = FONACE – vznik v hrtanu
• hlasivky – blány, natažené napříč hrtanem, připojeny na pohyblivé chrupavky hrtanu
• hlasivková štěrbina = prostor mezi hlasivkami
• při dýchání – štěrbina doširoka otevřená
• těsně než mluvíme – štěrbina se zúží, při mluvení prudce vydechovaný vzduch rozvibruje hlasivky  slabý pisklavý tón = základní tón

 v dutině nosní, ústní a ve vedlejších dutinách se základní tón zesiluje a zabarvuje

• tvorba slov = ARTIKULACE – jazyk, čelisti, zuby, rty
• muži: hlubší hlas, ženy – vyšší hlas (až v dospělosti)
• období puberty: mutování (kluci) – růst hrtanu pod vlivem testosteronu – než se naučí používat větší hrtan – přeskakování hlasu, může být i u dívek

Stavba dých. soustavy:

• dých. cesty

1. horní – nosní dutina, nosohltan
2. dolní – hrtan, průdušnice, průdušky, průdušinky

 přivádí a odvádí vzduch do plic a z plic

• plíce – okysličování krve a odebírání CO₂
• dutina nosní (cavum nasi) – rozdělena přepážkou na 2 části:

1. přední část – chrupavka
2. zadní část – kost

• výstelka – růžová sliznice (je hodně prokrvená  ohřívání vdechovaného vzduchu), řasinkový epitel (zachycuje nečistoty), žlázy (vyrábí hlen  zachytává nečistoty + zvlhčování vzduchu)
• čich. orgán – plocha ve „stropě“, 1-2 cm velká, žlutá, chemoreceptory (nádech – látky se rozpustí v hlenu, čich. b. je zaznamenají  čich. nerv – posílá informace do mozku do čich. centra – zpracování info)
• vedlejší dutiny nosní (sinusy) – propojeny s dut. nosní, 2 čelní, 2 v horní čelisti, 6 v kosti nosové, v kosti klínové, při zesilování a zabarvování hlasu, zánět v sliznici – v nosní dutině  přenese se do dutin – bolest dutin, dutiny se zaplní hlenem  odsávání nebo propichování
• hltan (pharynx) – protínání trávící a dých. s. , vzduch do hltanu přes nozdry, horní třetina – nosohltan (2,5 cm dlouhý, nosní mandle – leukocyty na povrchu likvidují nečistoty ze vzduchu), nadměrné zvětšení nosních mandlí – hlavně v dětství – neprůchodný nosohltan  dítě začne dýchat pusou, málo kyslíku do plic, trpí více nemocemi, vzduch se málo ohřívá, čistí a vlhčí)
• hrtan (larynx) – hrtanová příklopka = epiglottis = víčko hrtanu, při polknutí se uzavře a zabrání jídlu, aby se dostalo do dých. soustavy (hrtanu), vyztužený chrupavkami, pohyblivě propojeny, u žen – 5 cm, muži až 7 cm dlouhý, chrupavky: štítná (ostrá hrana, u mužů mohutnější – ohryzek), ch. prstencová, 2 hlasivkové ch. (pod ch. štítnou), epiglottis (hr. příklopka), štítná žláza – leží vepředu na hrtanu, pomocí hormonu ovlivňuje org.
• průdušnice (trachea) – pružná, tvořena chrupavkovými prstýnky (16-2é prstýnků), 12 cm dlouhá, 2cm vnitřní průměr, leží před jícnem, dělí se na 2 průdušky = bronchus – také vyztužené  větví se na průdušinky (menší než 1 mm)
• řasinkový epitel – vystýlá celé dých. cesty, pokrytý hlenem, zachytává nečistoty ze vzduchu, je vynášen s nečistotami vzhůru do úst, poté je spolknut, kouření – znehybní řasinky  poté odumírají, silní kuřáci již nemají řasinky, nahromaděný hlen – ven pomocí vykašlávání, obranné reflexy – kýchání a kašlání – při nahromadění hlenu, velké nečistoty, záleží v jaké oblasti se hlen hromadí, v horních c. d.  kýchnutí, v dolních c. d.  kašel
• plíce – v dutině hrudní,P (3 laloky) a L plíce – 2 laloky – menší (část prostoru zabírá srdce), vnitřní stavba: průdušky a průdušinky, plicní váčky (tvořen trsem kuliček = plicní sklípky, alveoly, až 350 mil. plicních sklípků v 1 plíci, plicní sklípky – tenká stěna, propustná pro dých. plyny, kulatý  větší povrch, větší plocha plic, vnější vzhled – houbovitá struktura, lehké, pružné, po narození růžové, věhem života tmavnou (usazování nečistot  šedé až černé), poplicnice (vazivová blána na povrchu plic), pohrudnice (vazivová blána, vystýlá vnitřek hrudní dutiny), pohrudniční dutina (malý prostor mezi blánami, vyplněna olejovitou tekutinou – 15 ml  snižuje tření při dýchání, je zde podtlak, blány jsou na sebe nasáté
• pneumotorax = proražení pohrudnice – mezi blány se dostane vzduch (nasává se z venku)  plíce se smrští (pouze ta jedna), 1. pomoc – ránu zacpat, aby se do těla dostalo co nejméně vzduchu

Onemocnění dýchací soustavy:

• Benzopyren se nachází v uhelném dehtu, v automobilových výfukových plynech, v každém kouři vzniklém při spalování organických materiálů (včetně listů tabáku při kouření)

Astma

• onemocnění dých. cév, zánět sliznic a cév dých. ústrojí  stížené dýchání až k vdechové nedostatečnosti
• 10 % dětí – především chlapci, v dospělosti spíše ženy
• v dospělosti – důsledek alergií, chladu, stresu
• příznaky: zhoršené dýchání, chrčení a kašel, neschopnost fyz. výkonu + vytváření hlenu
• příčiny: geneticky podmíněné faktory, vlivy z okolí (stres, kouř…), alergické reakce způsobené prostředím
• astma alergické – hladká svalovina průdušek se smrští (zúží) – u průdušinek není chrupavka, která by zabránila zúžení
• léčba: dýchátko – povoluje hladkou svalovinu

TBC

• způsobuje ho mycobacterium turberculosis
• infekční kapénková ch.
• nejčastěji plic (80 %), ledvi, mozkových obalů
• příčina: bakterie Kokův bacie
• zánět plicní tkáně  rozpad  vznik dutin
• rozpoznání: rentgenové snímky, analýza slin
• příznaky: zvětšení lymfatických uzlin, kašel + krev (infekční), hořečky…
• očkování ve vyspělých zemích
• výskyt v rozvojových zemích, mezi bezdomovci, narkomany – nakažení
• úmrtnost – 2. nejvyšší po AIDS
• léčba: antibiotika, po 2. týdnech není infekční

Rakovina plic

• ročně na ni umírá 5000 lidí – nejčastější typ rakoviny u mužů
• příčina: kouření  vznik plicní rakoviny = přerušená průduška
• Příznaky: kašel, zhoršení dýchání, vykašlávání krve, zhoršení dušnosti, bolest na hrudi
• rozpoznání: bronchoskopie – odběr tkání  histologie
• léčba: chirurgicky odebrat (rekonvalescence po operaci 3 týdny)

Bronchitida: zánět průdušek

• bronch = průduška, tida = zánět
• akutní (přechozené), chronická (z kouření či špatného ovzduší)
• Příznaky: kašel, hlen, dušnost
• léčení: chronické se nedá – max. léky pro vykašlávání, akutní – klid a antibiotika

Pneumonie= zápal plic

• zánětlivé onemocnění
• Bakteriálního i virového původu – hl. v době chřip. období
• Příznaky: kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání
• při infekci horních dých. cest, rakovině plic, TBC
• Vyšetření: rentgen
• Léčba: antibiotika, klid, vyvýšená hlava, pití, neprochladnout

Volné radikály:

• Přijímaný kyslík reaguje s železem v našem těle
• Některé molekuly kyslíku se změní na volné radikály (rozštěpení O₂ – neaktivní)
• mohou poškodit jakoukoli b. v těle – útočí hl. na geny  rychlejší stárnutí b.
• Tělo je ničí antioxidanty (vit., ovoce, zelenina)

První pomoc:

• soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení
• Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.