Vznik staroslověnského písemnictví na Velké Moravě

VZNIK STAROSLOVĚNSKÉHO PÍSEMNICTVÍ NA VELKÉ MORAVĚ
– první literární památky na našem území vznikly v období Velké Moravy – prvního
státního útvaru na našem území (9. stol.)
– jeden z velkomoravských knížat – kníže Rastislav I. – se rozhodl přijmout křesťanství
(křesťanství hrálo v raném středověku roli důležitého státotvorného činitele, protože
pomáhalo při sjednocování a upevňovalo moc panovníka)
– Rastislav I. měl dvě možnosti, odkud získat učitele a šiřitele křesťanství:

• ze západu – tj. z východofranské říše – bál se ale přílišného vlivu franských
kněží a franské rozpínavosti, navíc franští kněží kázali latinsky
a náš lid by jim nerozuměl
• z východu – tj. z byzantské říše – byzantská říše měla vyspělou kulturu, navíc
její součástí byla v té době např. i Makedonie (území jižních
Slovanů), kde obyvatelstvo mluvilo slovanským dialektem,
kterému naši předkové jakožto Slované mohli rozumět

– Rastislav I. proto z pochopitelných důvodů dal přednost přijetí křesťanství z východu
a vyslal poselstvo k tehdejšímu byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou, aby mu
poslal nějaké učence – šiřitele křesťanství, kteří by učili víru v jazyce, kterému by náš
lid rozuměl
– Michael III. této prosbě vyhověl a poslal na Velkou Moravu dva učence – bratry
Konstantina (Cyrila) a Metoděje – bratři pocházeli z okolí Soluně (hlavní město
Makedonie), a tak hovořili makedonským dialektem

863 – příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu
(tzv. cyrilometodějská mise = poselstvo)
– význam cyrilometodějské mise:

• • • oba bratři – věrozvěstové – šířili na Velké Moravě křesťanství
    • vytvořili nový jazyk zvaný staroslověnština – jeho základem byl
      makedonský dialekt z okolí Soluně, který byl našim předkům
      srozumitelný
    • do staroslověnštiny přeložili základní křesťanské bohoslužebné texty
    • vytvořili písmo zvané hlaholice – připomínalo azbuku (hlaholice byla
      ale složitá, a tak ji později nahradila jednodušší cyrilice)
    • vytvořili první literární památky na našem území – tyto památky jsou
      psány staroslověnsky (stsl.)

– staroslověnské literární památky:

Proglas – veršovaná předmluva k staroslověnskému překladu evangelií
(evangelia = celkem 4, tj. svatého Matouše, Marka, Lukáše a Jana, jsou
součástí Nového zákona )

Život Konstantinův – označovány jako tzv. moravsko-panonské legendy

Život Metodějův (legenda = vypravování o životě a skutcích svatých)