Realismus ve světové literatuře

REALISMUS VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE
Realismus
(1. a především 2. polovina 19. století)
– literární směr projevující se ve všech evropských literaturách
– protiklad romantismu
– opírá se o rozumové, racionální pojetí světa

Znaky realismu:

• důraz na důkladné poznání a pochopení všech souvislostí života a světa
• objektivní zobrazení skutečnosti – spisovatelé se snaží zobrazit skutečnost pravdivě,
bez příkras, nebojí se zobrazovat i negativní stránky lidského života nebo nepěkné
prostředí
• díla jsou oproštěna od emocí, sentimentu, nadpřirozena a fantazie
• počátek realismu je spojen s rozvojem přírodních a technických věd – nové poznatky
umožňují, aby věci mohly být vysvětlovány rozumově a dobře pochopeny¨
• zvláštním typem realismu je kritický realismus – snaží se o analýzu a rozbor dobových
zvláštností a okolností

– v této době přichází anglický biolog Charles Darwin (1809 – 1882) se svou evoluční
teorií o vývoji rostlinných a živočišných druhů (evoluce = pomalý, postupný vývoj)
– základem evolučního vývoje je podle Darwina přirozený výběr
– svoje myšlenky shrnul v knize O vzniku druhů přirozeným výběrem

Hlavní představitelé realismu ve světové literatuře

FRANCIE
Honoré de Balzac /onoré de balzak/ – autor románů, studoval práva v Paříži, ale
této profesi se nevěnoval, kariéru začal jako autor gotického neboli černého románu
(= prozaický útvar s mystickým, záhadným a tajemným dějem)

Lidská komedie – rozsáhlý cyklus téměř sta povídek a románů, kde se objevují tytéž
ústřední postavy, okolo kterých je rozvíjen děj – podává pravdivý obraz
francouzské společnosti od r. 1789 do začátku Velké francouzské
revoluce, zobrazuje všechny vrstvy francouzského obyvatelstva,
tj. měšťanstvo, aristokracii i chudé, kteří žili v ubohých poměrech
– jeho tvorbu nejlépe vystihují tři romány, které společně tvoří volnou trilogii:

Otec Goriot – hlavní postavou je bohatý obchodník Goriot, který obětoval všechno
svým dcerám, aby je zajistil a dobře provdal, ale nevděčným dcerám
na otci nezáleží, a tak Goriot dožívá poslední chvíle svého života sám
a opuštěný; do románu vstupuje jako další postava chudý student Evžen
Rastignac /rastiňak/, který je zpočátku plný ideálů, ale záhy dospívá
k názoru, že dobrým chováním ani povahou nelze dosáhnout lepšího
postavení ani majetku; v tom jej utvrzuje i bývalý trestanec Vautrin

Ztracené iluze – venkovský básník Lucien Rubempré /lisijen ribmpré/ přichází plný
ideálů do Paříže, kde začíná zjišťovat, že zde mnohem více než talent
znamenají peníze

Lesk a bída kurtizán – 4dílný román, kde se znovu objevuje postava básníka Luciena,
který je zkažen pokleslým prostředím, do kterého se dostal; román
zobrazuje na jedné straně svět bohatých finančníků, na druhé straně
pařížské podsvětí (kurtizány = prostitutky)
– další romány: Šangrénová růže (Oslí kůže), Evženie Grandetová, Lilie v údolí,
Sestřenice Běta

Gustav Flaubert /gustav flóbér/ – byl typickým autorem klasického realistického románu,
dokázal dokonale zobrazit lidské nitro se všemi jeho tajemnými zákoutími, prudké
city, divokou vášeň i pochody, které se odehrávají v psychice jedince
– takové je i jeho první a zároveň nejúspěšnější dílo:

Paní Bovaryová – román odhaluje duševní strádání a utrpení hlavní ženské hrdinky
Emy Bovaryové, což je romanticky založená mladá dívka, která byla
vychována v klášteře – smysl svého života vidí v uzavření manželství,
a tak se provdá za venkovského lékaře, ale vzápětí se její ideály a touhy
hroutí a ona hledá východisko v nevěře, která vyústí nakonec v její
sebevraždu, a její manžel umírá v důsledku psychického vyčerpání
(pojem – tzv. bovarismus = útěk od reality k iluzím)

Citová výchova – román zpracovává opět téma ztracených iluzí; hlavním hrdinou je
je mladík Frederick Moreau /frederik moró/, který sice všechno chce
a po všem touží, ale u ničeho nemá výdrž, a tak nakonec nezíská nic

Salambó – tentokrát se jedná o historický román; Salambó, dcera kartaginského
vojevůdce Hamilkara, což byl syn Hanibalův, se zamilovala do zajatce
a chce ho osvobodit – rozhoduje se tak mezi láskou k muži, k vlastnímu
otci a láskou k vlasti; román končí smrtí zajatce, Salambó umírá také

Émile Zola – patří spolu s Balzacem a Flaubertem mezi trojici nejvýznamnějších autorů
francouzského realistického románu, dosáhl velkého úspěchu svým cyklem románů:

Rougon-Macquartové /ružn mekvartové/ – hlavní hrdinkou je dívka Adélaide a román
zobrazuje všechny vrstvy francouzské společnosti od chudiny až
po aristokracii zcela realisticky se všemi neřestmi a nekalostmi
– do cyklu patří romány:

Štěstí Rougonů
Břicho Paříže
Zabiják – o zhoubném vlivu alkoholu na lidský život
Nana – o kurtizáně, která díky svému povolání ovládala mocné
muže, jak chtěla
Germinal
Lidská bestie
Doktror Pascal

Guy de Maupassant – tvořil v době francouzského realismu, ale sám nepatří mezi typické
realisty, na rozdíl od svých kolegů nechtěl problémy doby rozebírat, ale jen vyprávět
příběhy, napsal řadu povídek a románů s lechtivými, místy až erotickými náměty,

Kulička – povídka o prostitutce, která měla větší smysl pro vlastenectví než mnoho
relativně počestných občanů

Miláček – příběh kariéry pařížského publicisty, který se dostal na vrchol díky ženám
a pokrytectví

ANGLIE
Charles Dickens – sám prožil velice těžké dětství, jeho otec se dostal do vězení, a tak se
musel brzy začít o sebe starat sám – ve svých románech popisuje právě osudy dětí,
podobné tomu jeho, líčí sociální křivdy, těžký život a strádání dětí bez domova, rodiny
a lásky

Oliver Twist – příběh chudého sirotka Olivera, který nejdříve strádá v sirotčinci, poté
pracuje nějaký čas u hrobníka, kde je ponižován a podroben krutému
zacházení, a tak uteče a rozhodne se jít do Londýna, kde se ho ujímá Žid Fagin,
pro kterého je Oliver nucen spolu s ostatními dětmi z pouličního gangu krást;
Oliver se seznamuje s londýnským podsvětím, ale u Fagina získává alespoň
pocit jakéhosi zázemí, dostane najíst a má kde přespat; nakonec má Oliver
štěstí – ujme se ho bohatý muž, který mu poskytne výchovu a zázemí

David Copperfield – podle tohoto románu si zvolil svoje umělecké jméno i známý
kouzelník a iluzionista David Copperfield

Malá Dorritka – jde o sociální satiru, která kritizuje nešvary viktoriánské společnosti,
zejména institut vězení pro dlužníky

Nadějné vyhlídky

Kronika Pickwickova klubu

Robert Louis Stevenson – pocházel ze Skotska, psal také realistické romány, ale myšlenkově
se hlásil k novoromantismu, obliby se dočkaly zejména jeho dobrodružné romány
a prózy s psychologickým pozadím

Ostrov pokladů – dobrodružný román, námětem je klasický pirátský příběh o pokladu,
který je zakopán na neznámém ostrově

Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda – psychologický román, vykresluje dvojí
povahu jedné postavy – z charakterního dr. Jekylla se stává zlý Hyde a naopak

Pavilón na písčinách

Thomas Hardy – v jeho dílech se objevují prvky baladické i naturalistické, postavy románů
často bojují s přírodními silami nebo se zaostalým společenským myšlením a v tomto
boji negativním vlivům podléhají

Neblahý Juda
Starosta casterbridgeský

USA
Mark Twain – vlastním jménem Samuel Langhorne, jeho pseudonym znamená v překladu
něco jako „Pozor, mělčina!“, pracoval jako novinář, vedl velmi dobrodružný život
jako lodivod a zlatokop, oblíbené jsou jeho knihy, které napsal pro mládež:
Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna

RUSKO
Nikolaj Vasiljevič Gogol – pocházel z Ukrajiny, část života prožil v Petrohradě, část v Itálii,
psal zejména povídky, napsal román, ale velký úspěch měla jeho komedie s názvem

Revizor – úředník Chlestakov se vydává za revizora, všichni se ho bojí, a tak je
svědkem intrik a přetvářky, jak se mu ostatní snaží zalíbit, nakonec odjíždí,
protože se bojí prozrazení, a teprve pak se všichni dozvídají pravdu

Večery na vesnici blízko Dikaňky – povídky

Mrtvé duše – román měl původně 2 díly, hlavní postavou je Čičikov, který zbohatl
díky hlouposti sedláků, od kterých odkupoval „mrtvé duše“ sedláků, kteří
zemřeli po posledním sčítání lidu

Ivan Sergejevič Turgeněv – prakticky v Rusku nežil, přátelil se s Gustavem Flaubertem,
v jeho románech se opět do ruské literatury vrací motiv „zbytečného člověka“, poprvé
uvedený A. S. Puškinem

Lovcovy zápisky – povídky, kritika nevolnictví

Rudin – román

Šlechtické hnízdo – román

V předvečer – ruská žena se zamiluje do bulharského revolucionáře, ten představuje
protiklad „zbytečného člověka“, je aktivní, rozhodný, bojuje na barikádách,
kde nakonec i umírá, žena odchází z Ruska do jeho vlasti Bulharska

Otcové a děti – nejúspěšnější román, částečně psychologický, hlavním hrdinou je
mladý lékař Jevgenij Bazarov, který o sobě tvrdí, že je „nihilista“ (= člověk,
který v nic nevěří – ani v lásku, ani v pokrok, v přátelství apod.), když se
nakazí smrtelnou nemocí a umírá, poznává, že jeho názor byl mylný

Ivan Alexandrovič Gončarov – jeho román a stejnojmenný hrdina se nazývá

Oblomov – typ čestného a upřímného člověka, který je ale příliš pasivní

Lev Nikolajevič Tolstoj – celý život strávil na svém statku v Poljaně, psal menší povídky,
dramata i romány

Sevastopolské povídky – menší povídky

Živá mrtvola – drama

Vláda tmy – drama

Anna Kareninová – slavný román, ve kterém hlavní hrdinka řeší manželské problémy
a mimomanželský vztah, román končí tragicky – žena spáchá sebevraždu

Vojna a mír – historický román, je nazýván jako tzv. román-řeka, tj. v románu
vystupuje mnoho postav a všechno se odehrává jakoby v proudu – v proudu
historických událostí; děj se odehrává v době napoleonských válek a hlavními
postavami jsou Napoleon a ruský generál Kutuzov

Fjodor Michajlovič Dostojevskij – položil základy moderního psychologického románu,
do děje zařazuje často prvky zpomalující děj jako např. monology postav; Dostojevskij
byl odsouzen k smrti za účast na protistátním spiknutí, ale trest mu byl změněn
na 10 let ve vyhnanství na Sibiři, což se odrazilo výrazně v jeho tvorbě

Zločin a trest – román, zločinec se vlivem lásky změní v dobrého člověka

Běsové – román volně navazuje na Turgeněvův román „Otcové a děti“

Bratři Karamazovi – román o vztahu otce a jeho čtyř synů, součástí románu je i
náboženská legenda „O velkém inkvizitorovi“

Anton Pavlovič Čechov – prozaik a především skvělý dramatik
– prózy: Pavilón č. 6, Dáma s psíčkem, Černý mnich, Step, Stihomam
– dramata: Racek, Tři sestry, Strýček Váňa, Višňový sad

POLSKO
Henryk Sienkiewicz – držitel Nobelovy ceny za literaturu, autor historických románů

Ohněm a mečem – trilogie, 3 části: Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski

Křižáci – román o řádu německých rytířů

Quo vadis – román z doby starověkého Říma za vlády císaře Nera (z lat. „Quo
vadis?“ = Kam kráčíš?)

NORSKO
Henrik Ibsen – báseň Peer Gynt, slavná dramata Nora, Nepřítel lidu, Paní ze zámoří