Zájmena

ZÁJMENA 
Druhy zájmen

1) osobní
já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratné se
2) přivlastňovací
můj, tvůj, náš, váš, jeho, její, jejich a zvratné svůj
3) ukazovací
ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
4) tázací
kdo?, co?, jaký?, který?, čí?
5) vztažná
kdo, co, jaký, který, čí, jenž
6) neurčitá
kdo
ně- co -si , lec- jaký -koli , leda- který , čí
+ každý , všechen
7) záporná
nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Tvary zájmena já

1.p.  já
2.p.   mě/mne 2.p. – 2 písmena – mě   (2 + 2 = 4) – 2.p. = 4.p.
3.p.   mně/mi 3.p. – 3 písmena – mně   (3 + 3 = 6) – 3.p. = 6.p.
4.p.   mě/mne 2.p. = 4.p – mě
6.p.(o)   mně 3.p. = 6.p.- mně
7.p.   mnou

sebou – s sebou

Př.: Seď klidně a nevrť sebou. (ty = jeden objekt = jedno „s“)
Kapr sebou házel. (kapr = jeden objekt = jedno „s“)

X

Vezmi si s sebou svačinu. (ty + svačina = dva objekty = dvě „s“)
Vzali nás na výlet s sebou. (oni + my = dva objekty = dvě „s“)

Skloňování zájmen podle vzorů ten a náš

Přehled skloňování:
Jednotné číslo:

Mužský rod:

1.p. ten náš (syn, dům)
2.p. toho našeho
3.p. tomu našemu
4.p. toho našeho (syna), ten náš (dům)
6.p.(o) tom našem
7.p. tím naším

Ženský rod:

1.p. ta naše (dcera)
2.p. té naší
3.p. té naší
4.p. tu naši
6.p. (o) té naší
7.p. tou naší

Střední rod:

1.p. to naše (štěně)
2.p. toho našeho
3.p. tomu našemu
4.p. to naše
6.p. (o) tom našem
7.p. tím naším

Množné číslo:

Mužský rod: 

1.p. ti naši (synové), ty naše (domy)
4.p. ty naše (syny, domy)

Ženský rod:

1.p. ty naše (dcery)
2.p. těch našich
3.p. těm našim
4.p. ty naše (dcery) 
6.p. (o) těch našich
7.p. těmi našimi

Střední rod:

1.p. ta naše (štěnata)
4.p. ta naše (koťata)

1) Stejně jako ukazovací zájmeno ten se skloňují:
– ukazovací zájmena tento, tenhle, onen
– tázací i vztažné zájmeno kdo
– neurčitá zájmena někdo, leckdo, ledakdo, kdosi, kdokoli
– záporné zájmeno nikdo

Př.: kdo, k-oho, k-omu,… stejně jako ten, t-oho, t-omu,…
Pozor! rozdíl je ve tvarech 7.p. s kým …ale s tím

2) Stejně jako přivlastňovací zájmeno náš se skloňují:
– přivlastňovací zájmeno váš
– tázací i vztažné zájmeno co
– neurčitá zájmena něco, lecco, ledaco, cosi, cokoli
– záporné zájmeno nic

Př.: co, č-eho, č-emu,… stejně jako náš, naš-eho, naš-emu,…

Skloňování zájmena jenž
Přehled skloňování:

Jednotné číslo:

Mužský rod:

1.p. (muž) jenž
2.p. jehož
3.p. jemuž
4.p. (muže) jehož, jejž, (les) jejž
6.p. (o) němž
7.p. jímž 

Ženský rod:

1.p. (žena) jež
2.p. jíž
3.p. jíž
4.p. jíž
6.p. (o) níž
7.p. jíž

Střední rod:

1.p. (dítě) jež
2.p. jehož
3.p. jemuž
4.p. jež
6.p. (o) němž
7.p. jímž

Množné číslo:

Mužský rod:

1.p. (muži) již, (lesy) jež

Ženský rod:

1.p. (ženy) jež
2.p. jichž
3.p. jimž
4.p. jež
6.p. (o) nichž
7.p. jimiž 

Střední rod:

1.p. (děti) jež

1) Vztažné zájmeno jenž má stejný význam jako vztažné zájmeno který:

Př.: Ten muž, který čte noviny, vypadá jako můj dědeček. = Ten muž, jenž čte
noviny, vypadá jako můj dědeček.
Zájmeno jenž se užívá ovšem méně často. Tvary jež a jíž se vyskytují ještě řidčeji – jsou
to tvary knižní.

2) Zájmeno který a jenž může být nahrazeno i vztažným zájmenem co – takové vyjádření
má charakter hovorový:

Př.: Žena, která sedí napravo, je moje matka. – spisovný a běžný výraz
Žena, jež sedí napravo, je moje matka. – spisovný, ale knižní výraz
Žena, co sedí napravo, je moje matka. – hovorový výraz

Skloňování zájmen můj, tvůj, svůj

Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj se skloňují podle vzoru přídavných jmen mladý
(např. skloňování zájmena můj – 2. mého, 3. mému,…, jako mladého, mladému atd.)
Pouze v 1., 4. a 5. pádě jsou zčásti odlišné tvary.

Přehled skloňování:

Jednotné číslo:

Mužský rod:

1.p. můj (syn, dům)
2.p. mého
3.p. mému
4.p. mého (syna), můj (dům)
5.p. můj (synu!)
6.p. (o) mém
7.p. mým

Ženský rod:

1.p. má, moje (dcera)
2.p. mé, mojí
3.p. mé, mojí
4.p. mou, moji (dceru)
5.p. má, moje (dcero!) 
6.p. (o) mé, mojí
7.p. mou, mojí

Střední rod:

1.p. mé, moje (štěně)
2.p. mého
3.p. mému
4.p. mé, moje (štěně)
5.p. mé, moje (štěně!)
6.p. (o) mém
7.p. mým

Množné číslo:

Mužský rod:

1.p. mí, moji (synové), mé, moje (domy)
4.p. mé, moje (syny, domy)
5.p. mí, moji (bratři!), mé, moje (domy!)

Ženský rod:

1.p. mé, moje (dcery)
2.p. mých
3.p. mým
4.p. mé, moje (dcery)
5.p. mé, moje (dcery!)
6.p. (o) mých
7.p. mými

Střední rod:

1.p. má, moje (štěňata)
4.p. má, moje (štěňata)
5.p. má, moje (štěňata!)

Poznámka:
a) délku koncovky -i/-í při skloňování zájmena má, tvá, svá (tj. v ženském rodě) si
můžeme také odůvodnit pomocí ukazovacího zájmena ta:

Př.: Odjeli na víkend bez mé (= té) sestry.
Zahlédl jsem tvoji (=tu) sestru.
Byl spokojen se svojí (=tou) prací. (dvojhláska ou = prodloužení)

b) pravopis i/y v koncovkách zájmen si odůvodňujeme pomocí tvarů vzoru mladý:

Př.: Tohle všechno jsou mí (=mladí) bratři.
Vím o tvých (=mladých) problémech.
Seznámím tě se svými (=mladými) kamarády.

Skloňování zájmen týž, tentýž
Ukazovací zájmeno týž se skloňuje podle vzoru přídavných jmen mladý:

Př.: Viděl jsem té-ho-ž muže. = Viděl jsem mladé-ho muže.
Potkal jsem to-té-ž děvče. = Potkal jsem mlad-é děvče.

V některých pádech jsou tvary složené ze zájmen ten a týž (tentýž, tatáž, totéž).

Přehled skloňování:

Jednotné číslo:

Mužský rod:

1.p. týž, tentýž (muž, stroj)
2.p. téhož
3.p. témuž
4.p. téhož (muže), týž, tentýž (stroj)
6.p. (o) témž, tomtéž
7.p. týmž, tímtéž

Ženský rod:

1.p. táž, tatáž (žena)
2.p. téže
3.p. téže
4.p. touž, tutéž (ženu)
6.p. (o) téže
7.p. touž, toutéž

Střední rod:

1.p. totéž (děvče)
2.p. téhož
3.p. témuž
4.p. totéž (děvče)
6.p. (o) témž, tomtéž
7.p. týmž, tímtéž

Množné číslo:

Mužský rod:

1.p. tíž, titíž (muži), tytéž (stroje) 
4.p. tytéž (muže, stroje)

Ženský rod:

1.p. tytéž (ženy)
2.p. týchž
3.p. týmž
4.p. tytéž (ženy)
6.p. (o) týchž
7.p. týmiž

Střední rod:

1.p. táž, tatáž (děvčata)
4.p. táž, tatáž (děvčata)

Skloňování zájmena samý

Zájmeno samý se skloňuje podle vzoru přídavných jmen mladý.
V 1. a 4. pádě má toto zájmeno rovněž jmenné tvary, tj. sám, -a, -o (jako mlád, -a, -o):

Př.: Syn je dnes poprvé doma sám (=mlád).
Dcera nakreslila ten obrázek sama (=mláda).
Malé dítě už chodí samo (=mládo).
Chlapci zůstali doma sami (=mládi).
Dívky zvládly úkol naprosto samy (=mlády).
Zvířata si potravu zaopatřila sama (=mláda).