Předložky

Předložky vyjadřují vztah podstatných jmen, zájmen nebo číslovek k jiným větným členům. Jsou to slova neohebná a nemají ani samostatný věcný význam. Jejich význam se projevuje právě až ve spojení se jmény – tvoří s nimi tzv. předložkovou vazbu.

Podle původu rozlišujeme:

1. předložky vlastní (původní) – mají jen význam předložek a nemohou být jiným slovním druhem, např.: k, nad, pro, před, při, za, …
2. předložky nevlastní (nepůvodní) – v závislosti na kontextu mohou být i jiným slovním druhem,
   např.:
   během – během života X rychlým během
   koncem – koncem týdne X šťastným koncem
   kolem – kolem rybníka X mlýnským kolem X proběhl kolem

Spolu s následujícími slovními druhy tvoří předložky tzv. předložkový pád:
– s podstatnými jmény – za svítání, k domovu, během roku, začátkem léta, …
– se zájmeny – ke mně, za ním, s nimi, za všechno, pro každého, …
– s číslovkami – po dvou, na čtyřech, s oběma, …

Předložky se mohou pojit s jedním nebo několika pády:

• s 1. pádem se spojují pouze předložky cizího původu, užívané např. ve spojeních Sparta versus Slavia, Fantomas kontra Scotland Yard, kuře à la bažant,
  
• s 2. pádem se spojují předložky bez, do, kromě, od, u, z, za, složené předložky jako např. zpod, a převážná většina nepůvodních předložek, např. během cesty, uprostřed náměstí, nedaleko Prahy, 
• se 3. pádem se spojují předložky k, (na)proti, vůči, např. k letišti, (na)proti sobě, vůči nemocem,
  
• se 4. pádem se spojují předložky mimo, na, nad, o, ob, po, pod, pro, přes, před, s, z, v, za, a některé složené předložky, např. mimo dosah, na kraj lesa, nad terasu, za odměnu,
  Pamatuj! Ve 4.p. se předložka s používá jen v výrazech kdo s koho, být s to !
  
• s 6. pádem se spojují předložky o, při, na, po, v, např. v domě, při smyslech, na horách, po jídle, o nás,