Druhy vět podle postoje mluvčího
29. 6. 2021 2021-06-29 12:11Druhy vět podle postoje mluvčího
Druhy vět podle postoje mluvčího
Při promluvě zaujímá mluvčí k obsahu věty určitý postoj, tj. vyslovuje větu s nějakým záměrem.
Podle toho rozlišujeme:
Věty oznamovací
- mluvčí chce něco sdělit nebo oznámit
- sloveso v přísudku bývá nejčastěji v oznamovacím způsobu
- v písmu je na konci těchto vět tečka
Př.: Můj nejlepší kamarád se odstěhoval do Prahy. Strávili jsme tento víkend na chatě u přátel. Chci si koupit nový mobilní telefon.
Věty tázací
- mluvčí se na něco ptá, pokládá otázku – v písmu je na konci těchto vět otazník
- věty tázací rozdělujeme na:
- a) otázky zjišťovací – zjišťujeme jimi správnost nebo nesprávnost celé výpovědi, tj. žádáme její potvrzení nebo popření – odpovídáme na ně „ano“ – „ne“
Př.: Budeš dnes večer doma? Četla jsi už tu novou knížku? Máš rád zvířata? - b) otázky doplňovací – doplňujeme si jimi nějakou neúplnou znalost – na začátku těchto otázek je tázací zájmeno nebo tázací příslovce – odpovídáme na ně konkrétními výrazy
Př.: Které auto je vaše? Kdy se vrátí maminka? Kolik stálo to nové kolo?
- a) otázky zjišťovací – zjišťujeme jimi správnost nebo nesprávnost celé výpovědi, tj. žádáme její potvrzení nebo popření – odpovídáme na ně „ano“ – „ne“
Věty rozkazovací
- mluvčí vyjadřuje určitou výzvu, aby adresát něco udělal nebo naopak neudělal
- sloveso v přísudku bývá obvykle ve tvaru rozkazovacího způsobu
- výzvy mohou být:
- silné, velmi rázné a rozhodné, tj. rozkaz, příkaz, povel, vyslovujeme je důrazně a v písmu za nimi děláme vykřičník
Př.: Buď zticha! Stůj! Choďte vlevo! Zde nekuřte! Počkej! - mírné, méně závazné, tj. prosba, vybídnutí, návrh, rada, doporučení, v písmu za nimi bývá tečka
Př.: Přijďte zítra zase. Pomozte mi vybrat správnou barvu. Udělej si v pátek odpoledne čas. Počkejte s tím do příštího týdne.
- silné, velmi rázné a rozhodné, tj. rozkaz, příkaz, povel, vyslovujeme je důrazně a v písmu za nimi děláme vykřičník
Poznámky:
- všechny věty s rozkazovacím způsobem nemusejí vyjadřovat výzvu k tomu, aby adresát něco vykonal, např. kladný rozkaz může být míněn v záporném smyslu, např. Jen to rozbij! Tak si třeba natluč! Opovaž se nepřijít včas.
- některé věty s rozkazovacím způsobem jsou prostředkem k navázání kontaktu mezi mluvčím a adresátem, např. Poslouchej, tys mi ještě nevrátil všechny kazety. Představ si, že mi poslal už dva maily.
- existují i zprostředkované rozkazy, kdy je výzva určena 3. osobě, např. Ať nábytek přiveze až pozítří. Ať mi pošle kopii mailem.
Věty přací
- mluvčí si přeje, aby si něco splnilo či naopak nesplnilo – v písmu je na konci těchto vět vykřičník – ve větách rozlišujeme:
- přání splnitelné – mluvčí si přeje to, co je splnitelné
Př.: Jen aby přijeli včas! Kéž by mě tehdy poslechl! Ať se vám tam líbí! - přání nesplnitelné – mluvčí si přeje to, co je (už) neuskutečnitelné
Př.: Kéž bychom uměli létat! Kdyby se tak vrátil čas! Kéž bych ho nepotkala!
- přání splnitelné – mluvčí si přeje to, co je splnitelné
Poznámka:
- přání můžeme vyjádřit také pomocí infinitivu, např. Žít na někde u moře! Jen nepropadnout panice! Moci jen tak nerušeně odpočívat a číst si!
Věty zvolací
- věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací můžeme vyslovit jako zvolání
- pronášíme je se silným citovým zabarvením, které mohou zesilovat částice
- v písmu je na konci těchto vět vykřičník
Př.: Jen ať se o nás nestarají!
reklama