Marie Pujmanová – Lidé na křižovatce

Román Lidé na křižovatce, je jedním z prvních našich velkých knih socialistického realismu. Marie Pujmanová seznamuje čtenáře v prvním díle triologie Lidé na křižovatce ( Hra s ohněm, Život proti smrti) s životem Ondřeje Urbana v 1. republice. Po smrti otce se rodina Urbanova přestěhovala do Prahy. Bydleli ve stejném domě jako rodina dělnického advokáta Gamzy. Strávili u nich vánoce, a tu Ondra poznal poprvé sociální rozdíl mezi oběma rodinami. Ondřej si začíná věcí kolem sebe více všímat a vážit a chce se ve svém životě uplatnit. Odjíždí do Úl, kde je velká továrna na oděvy. Zde se učí za velmi těžkých podmínek, ale i přesto je tam rád. Je tiché povahy, pilný a pracovitý. Zde také pracuje. Jednou, když továrna začala hořet, pomáhá Ondřej hasit po boku vedoucího továrny. Ten vedoucí je jeho vzor. Jeho snem bylo mít jednou také vlastní továrnu. Při požáru utrpěl zranění a leží v nemocnici. Na 1. máje za ním přijede jeho sestra Růžena, kterou už delší dobu nenáviděl. Je vyučená kosmetičkou. V Úlech se seznámila s advokátem Haüslerem, který jí zajistí místo manekýnky. Ukončí své manželství a nakonec se s Růženou ožení. Při Ondřejově dovolené se seznamuje s podmínkami dělníků v továrně. Stává se svědkem stávky a střetnutí dělníků s policií, která zabíjí i bezbranné děti. Z továrny se začnou propouštět dělníci. Když chtějí propusti i dlouholetou pracovnici, tak se jí Ondřej zastane a vyhodí ho také. Rozhodne se odjet do SSSR. Při cestě vlakem se setká s paní Gamzovou, která jede za svou dcerou Helenou. Helena byla velmi těžce nemocná a po svém vyléčení se provdala do SSSR, kde se jí narodil syn. 

Marie Pujmanová líčí ve svém románu problémy mladých lidí v kapitalistické společnosti a ukazuje na příčinu boje mladých proti kapitalistickému vykořisťování. Ukazuje zde na příkladu lidí z továrny, kteří jsou za peníze schopni zradit společnost a třídu, která je vychovala a jsou ochotni i proti ní bojovat.