Počasí

Podobně můžeme vypočítat průměrnou teplotu měsíční i roční.

2) Oblačnost

Oblaků je mnoho druhů. Rozlišujeme tří základní typy.

a) kumuly (kupy)
Jsou to oblaka pěkného počasí, vyskytují se hlavně v létě. Mají středně rovnou
základnu a jsou načechrané. Někdy se spojují a rostou, vzniká tím bouřková mrak. Je
tmavý, vysoký s protáhlým kovadlinovým vrškem.

b) straty
Tato oblaka tvoří celistvou šedivou vrstvu nízko nad zemí. Většinou z nich padá
mírný ale vytrvalá déšť. Nejčastěji se s nimi setkáváme na podzim.
Barometr

c) cirry (řasy)
Tato oblaka jsou velmi vysoká. Jsou tvořena zmrzlými krystalky ledu. Obvykle
přes ně prosvítá Slunce. Mohou mít tvar řas, beránků. Jsou předzvěstí zhoršení počasí.

Zvláštním druhem oblačnosti je tzv. nízká oblačnost. Vzniká tehdy, když je jasno a
chladno. Studený vzduch se hromadí při zemi, nad ním jako poklička sedí vrstva nízké
oblačnosti a vrcholky hor mají jasné, teplejší počasí než údolí.

Mlha a opar jsou maličké vodní kapky při zemi. Mlha bývá spíše v noci, opar k ránu.
Vyskytují se především v údolích, u vody. Pokud je mlha znečištěna prachem a aerosoly,
mluvíme o smogu.

Množství oblačnosti
Podle toho, kolik oblohy pokrývá oblačnost mluvíme o těchto pojmech: jasno, skoro
jasno, polojasno, polojasno, oblačno, skoro zataženo a zataženo.

3) Srážky – Jsou většinou
kapalné, někdy pevné.
Měříme je v milimetrech.
a) Déšť – středně velké kapky o různé intenzitě
b) Mrholení – malé kapky do půl mm.
c) Mžení – miniaturní kapičky
d) Sníh – sněhové vločky o různé velkosti ve tvaru šestiúhelníku. Silné sněžení nazýváme blizard.
e) Kroupy – tvrdé kuličky ledu o různé velikosti. Vyskytují se v létě za největšího horka, tvoří se ve vrcholcích bouřkových mraků. Velké kroupy mohou být velmi nebezpečné a každoročně napáchají mnoho škod.
f) Jíní (námraza) – je zmrzlá rosa. Pokrývá okna a hladké předměty.
g) Jinovatka – hrubá, bílá, silnější vrstva zmrzlé mlhy. Většinou se zachycuje na
stožárech, drátech apod.