Zeměpisná síť, určování zeměpisné polohy

Zeměpisnou síť tvoří poledníky a rovnoběžníky.
Poledníky jsou smyšlené čáry, které spojují oba zemské póly. Jsou všechny stejně
dlouhé. Na jednom poledníku mají ve stejný okamžik poledne. Mohli bychom jich vést po
Zemi nekonečně mnoho. Na glóbu jich ale vyznačujeme 2×180. Hlavním poledníkem byl
zvolen poledník procházejí hvězdárnou v Londýně – podle ní se mu říká greenwichský. Má
zeměpisnou délku 0°, proto se nazývá nultý poledník. Jemu protilehlý poledník má délku
180°. Jejich spojením vznikne kružnice, která dělí Zemi na východní a západní polokouli.
Čísla jednotlivých poledníků označují zeměpisnou délku – východní nebo západní.
Rovnoběžky jsou různě dlouhé. Nejdelší rovnoběžkou je rovník – měří 44 tisíc
kilometrů. K pólům se rovnoběžky zkracují až se z nich na pólech stane bod. Rovnoběžky
určují zeměpisnou šířku. Obratník Raka na severní polokouli a obratník Kozoroha na jižní
polokouli mají šířku 23,5°. Severní a jižní polární kruh mají zeměpisnou šířku 66,5°. Tato
čísla vyplývají ze sklonu zemské osy. Rovnoběžek také můžeme na Zemi vést nekonečně
mnoho, ale na glóbech a mapách se udává 90 na jižní a 90 na severní polokouli, tedy celkem
180. Určujeme tedy 0°- 90°severní a také jižní zeměpisné šířky.
Určování zeměpisné polohy – každý bod na Zemi je určen
zeměpisnou délkou a zeměpisnou šířkou.
Zeměpisná délka je buď východní délka – v.d., nebo západní délky – z.d.
Zeměpisná šířka je buď severní šířka – s.š, nebo jižní šířka – j.š.
Zeměpisnou polohu daného místa určíme tak, že protneme (na mapě, na
glóbu) určitý poledník s určitou rovnoběžkou.