Práce s mapou

Práce s mapou

Nejstarší mapy jsou staré přes 3000 let. Nejdříve se krajina kreslila. Při mapování krajiny ale potřebujeme znát přesně změřené body a pomocí úhlů v trojúhelníku počítáme tzv. triangulaci. Tvorba map dříve zahrnovala tzv. kartografické projekce. V současnosti se používá metoda leteckého snímkování. Mapy jsou zpracovávány a aktualizovány v počítačích.

Obor, který se zabývá vyhodnocováním leteckých a kosmických snímků se nazývá Dálkový průzkum Země.

Při orientaci v krajině můžeme použít různé pomůcky. Můžeme se orientovat podle hvězd, hodinek, polohy Slunce na obloze, lišejníků apod. Nejlépe je ale mít s sebou některou pomůcku vhodnou pro orientaci. Nejčastěji požívané jsou buzola a kompas. Ukáží nám, kde jsou které světové strany, pomohou při orientaci mapy a zjištění azimutu.

Při orientaci mapy položíme do rohu buzolu, na buzole nastavíme proti prostřední rysce. Dále otáčíme mapou, dokud magnetická střelka neukazuje na sever.

Jeden z prvních glóbů

Azimut je úhel mezi severem a směrem pochodu nebo cílem. Buzolu namíříme ve vodorovné poloze na cíl, písmeno N musí ukazovat na sever. Zjistíme úhel ve stupních mezi severem a cílem. Stanoviště v terénu i mapě nejlépe určíme podle významných bodů v krajině (kopce, komíny, rybníky apod.)

Nadmořské výšky určujeme podle mapy, výškových značek (kót) na kopcích či budovách a také pomocí GPS (Global Positioning System). Tyto přístroje jsou neocenitelné při navigacích na moři, v letadlech, neobydlených oblastech ale i v praktickém životě – např.: navigace v automobilech. Původně byly vyvinuty pro vojenské účely.

Družice systému GPS

reklama