Nahosemenné rostliny
22. 7. 2021 2021-07-23 15:41Nahosemenné rostliny
Nahosemenné rostliny
Jehličnany
Jehličnany jsou vždy dřeviny (stromy nebo keře) s jehlicovitými nebo šupinovitými listy. V listech jsou jednoduché cévní svazky, vytvářející jedinou žilku. Většina jehličnanů vytváří lepkavé pryskyřice a vonné silice, kterými se chrání proti býložravým živočichům.
Rozmnožování
V době rozmnožování (většinou na jaře) vytvářejí dva druhy rozmnožovacích orgánů. Oba typy orgánů jsou uspořádány v šišticích.
Samčí šištice (a) jsou tvořené tyčinkami – drobnými váčky, ze kterých se uvolňují pylová zrna. Samičí šištice (b) jsou tvořené malými šupinami (c) a na každé z nich jsou drobná vajíčka.
Pylová zrna jsou přenášena větrem. Když se pylové zrno uchytí na povrchu vajíčka, vajíčko se postupně přemění na semeno. Semeno obsahuje zárodek budoucí nové rostliny a výživné látky. Semena jehličnanů většinou mají blanité křidélko, které umožňuje snazší přenos větrem (d).
Při zrání semen samičí šištice zdřevnatí a přemění se na známou šišku. Zralá semena se z šišek uvolňují a po dopadu na zem z nich vyklíčí noví jedinci. Semena jehličnanů nejsou ukryta v plodech. Leží volně na šupinách a nejsou nijak krytá (jsou “nahá”). Proto jehličnany řadíme mezi nahosemenné rostliny.
Významné jehličnany
borovice lesní – jehlice vyrůstají ve dvojicích, je dobře přizpůsobena životu na skalách,
má hluboké kořeny, v horách roste příbuzná keřovitá borovice kleč
borovice černá – pochází z jižní Evropy, má delší a tmavší jehlice než borovice lesní,
dobře snáší znečištěné ovzduší (proto je často vysazována ve městech)
smrk ztepilý – původně rostl jen v horách, později byl vysazován i v nížinách, má ostré
jehlice, šišky visí dolů, kořeny jsou uložené mělce pod povrchem (ve vichřici se
snadno vyvrátí)
jedle bělokorá – má ploché lesklé měkké jehlice, šišky rostou vztyčené vzhůru a při
dozrání semen se rozpadají (nepadají dolů jako u smrku), kdysi velmi hojná, dnes
vlivem znečištěného prostředí je už vzácnější
modřín opadavý – jehlice vyrůstají ve svazečcích, na zimu opadávají
tis červený – keř s tmavými jehlicemi, nevytváří žádné pryskyřice ani silice, je jedovatý, semena jsou kryta červeným dužnatým
obalem, je dvoudomý – vytváří samostatné samčí jedince (vytvářejí pouze pyl) a samičí jedince (vytvářejí pouze vajíčka
a později semena)
jalovec obecný – pichlavý keř, jeho šištice po dozrání zdužnatí a připomínají tmavě modré bobule (používají se jako koření
a k ochucení alkoholických nápojů)
cypřiše a cypřišky – mají šupinovité listy, u nás sice v přírodě nerostou, ale jsou často vysazované v parcích nebo v zahradách
(například zerav známý pod názvem “túje”)
Jinany
Patří také mezi nahosemenné rostliny. Jsou to stromy s plochými listy s typickou žilnatinou do vějíře. Nevytvářejí šištice, vajíčka a později semena vyrůstají na stopkách. Semena jsou po dozrání obalena dužnatým obalem. Podobně jako tis jsou dvoudomé (zvlášť rostou samčí jedinci a zvlášť samičí). Pocházejí z Číny, u nás se občas v parcích pěstuje jinan dvoulaločný.
Cykasy
Cykasy jsou nahosemenné rostliny připomínající svým vzhledem palmy. Mají silný kmen, na jehož vrcholku vyrůstají velké zpeřené listy. Pocházejí z teplých oblastí Asie, Austrálie, Afriky a střední Ameriky. U nás se občas pěstují jako pokojové rostliny.
