Společenské chování

Dochvilnost

Přesnost je zdvořilostí králů. Dochvilností dáváme najevo
úctu k člověku nebo k času člověka, s kterým se máme setkat.
Nedochvilností si můžeme způsobit nepříjemnosti. Ztratíme
důvěru lidí. K přesnosti patří i zásada nechodit o moc dříve.

Při schůzce ženy s mužem platí, že pán má přijít o chvilku
dříve, aby žena nečekala na něj. Za zpoždění, kterému
nemůžeme zabránit, se musíme také omluvit. Stejně tak by
neměl nikdy čekat starší na mladšího, nadřízený na
podřízeného a učitel na žáky.

Nacvičte a předveďte scénky. Seřaďte je podle společenského
chování od správného po úplně špatné.

1. Kluk se má sejít s dívkou před divadlem. Dívka čeká již
několik minut. Hoch příjde, pozdraví a řekne dívce, ať jde za
ním.

2. Kluk se má sejít s dívkou před divadlem. Dívka čeká již
několik minut. Hoch příjde, velmi se omlouvá za svůj pozdní
příchod, nabídne dívce své pravé rámě a odchází.

3. Kluk se má sejít s dívkou před divadlem. Chlapec příjde o
chvilku dřív. Dívka příjde přesně. Pozdraví se, muž nabídne
dívce své pravé rámě a společně odchází.

POZDRAV

Pozdrav je nejzákladnější projev zdvořilosti a přátelství.
Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost.

Kdo koho zdraví první? Muži zdraví dříve ženy. Mladší
lidé zdraví dříve starší a podřízení zdraví nadřízené. Podle
těchto pravidel se řídí všechny formy společenského chování.

Pozdrav musí být slyšet, ale nekřičí se. Můžeme se u něj
usmát. Nezdravíme s rukama v kapsách.

Pozdrav můžeme obohatit podáním ruky. Tady platí opačná
pravidla než při pozdravu. Ruku podává první osoba
společensky významnější. Ruka se nepodává při letmém
setkání a ve velké společnosti.

Nacvičte a předveďte scénky. Seřaďte je podle společenského
chování od správného po úplně špatné.

1. Hoch pozdraví dívku jako první a ona mu odpoví.

2. Dívka pozdraví svého spolužáka dříve a on ji odpoví.

3. Ve škole potkáte pana ředitele. Pozdraví Vás, ale Vy se
stydíte a neodpovíte.

4. Ve škole potkáte pana ředitele. Pozdravíte a on Vám
odpoví.

5. Ve škole potkáte pana ředitele. Pozdravíte, on Vám odpoví
a hned mu podáte ruku.

Na ulici

Na vesnici se lidé znají, takže se snaží chovat společensky
správně. Ve městě si můžeme myslet, že nás nikdo nezná,
takže se nemusíme ohlížet na pravidla chování. Ale je to
správná myšlenka?

Po chodníku, po cestách pro chodce chodíme vždy vpravo.
Upřednostňovaná osoba jde vždy po pravé straně. Žena tedy
chodí po pravé straně muže. Muž vždy nese ženě tašku (kromě
kabelky). Při chůzi po schodech jde žena u zábradlí. Pokud
jdou za sebou, muž musí být níž, aby ji mohl zachytit při pádu.

Po silnici chodíme vlevo. (Pokud nejdeme jako velká
skupina. To bychom museli jít také vpravo.)

Nacvičte a předveďte tři scénky. Víte, která představuje
správné chování?

1. Udělejte dvě dvojice. Každá si povídá. Tyto dvě dvojice
jdou proti sobě na chodníku. Jedna po pravé straně, druhá po
levé. Srazí se.

2. Udělejte dvě dvojice. Každá si povídá. Tyto dvě dvojice
jdou proti sobě na chodníku. Jedna jde po levé a druhá po
levé.

3. Udělejte dvě dvojice. Každá si povídá. Tyto dvě dvojice
jdou proti sobě na chodníku. Jedna jde po levé a druhá po
levé.

Veřejné dopravní prostředky

Při cestování autobusem bývá zvykem pozdravit řidiče. Při
vstupu do kupé ve vlaku pozdravíme spolucestující a při
nastupování do letadla letušky.

Při nastupování do dopravních prostředků se netlačíme a
neodstrkujeme ostatní lokty.

Za jízdy vlakem či dálkovým autobusem otevíráme okno
pouze se souhlasem spolucestujících.

V městských dopravních prostředcích uvolňujeme místo
osobě starší, nemocné či těhotné ženě, protože je pro ně někdy
velmi těžké vydržet stát za jízdy.

Nacvičte a předveďte tři scénky. Víte, které
představují správné chování?

1. Cestujete ve vlaku. Najednou vstoupí do kupé člověk, který
si bez pozdravu sedne a dá si nohy na protější sedačku.

2. Cestujete ve vlaku. Najednou vstoupí do kupé člověk, který
pozdraví a posadí se. Další z cestujících se zeptá, zda může
otevřít okno. Ostatní souhlasí.

3. Při jízdě autobusem nastoupí holčička s berlemi.
Chlapec ji pustí sednout. Holčička mu poděkuje.

KULTURA

Do divadla a kina chodíme kvůli uměleckému zážitku.
Společenská pravidla umožňují si tento zážitek vychutnat.
Chodíme včas, abychom nerušili ostatní. Vhodné oblečení
volíme podle druhu představení. Vždy musí být čisté a
upravené.

V šatně pomáhá s kabátem muž ženě, mladší staršímu.
Protože jsme přišli včas, nemusíme předbíhat a cpát se ve
frontě.

Do divadelního sálu vstupuje první muž, u sebe má lístky,
které dává uvaděčce. Do řady sedadel vstupuje první muž a to
čelem k sedícím. Při průchodu řadou používáme slova dovolte
a děkuji.

Rozhovor před začátkem představení musí být tlumený. Za
nevhodné se považují hlasité pozdravy. Známé můžeme
pozdravit jen pokynutím hlavou. Po začátku představení již
nemluvíme ani šeptem, nenakláníme k sobě hlavy a nešustíme
pytlíky od bonbónů. Na konci přestavení vždy zatleskáme.

Nacvičte a předveďte dvě scénky. Víte, která představuje
správné chování?

1. Jste v divadle. Chcete si sednout. Přelézáte diváky aniž
byste je požádali o uvolnění cesty. Sednete si, začnete si
povídat, jíst čokoládu a pokřikovat po známých.

2. Jste v divadle. Procházíte uličkou ke svému sedadlu,
používáte slova dovolte a děkuji. Sednete si, pokynete
známým a v tichosti začínáte sledovat představení.

Pracovní list – vybarvi čtvereček u správné odpovědi: