Občan a demokracie

• – principy a formy demokracie
• – způsoby demokratické kontroly
• – politický pluralismus, politické strany
• – participace občanů v demokratickém státě
• – lidská práva

Principy a formy demokracie

Demokracie = státní forma zajišťující občanům a obyvatelům všechna zákl. práva a svobody a umožňující přímou nebo nepřímou účast na správě a řízení státu všem občanům plně způsobilým k právním úkonům

• – demos=lid, kracia=vláda, moc
• – formy demokracie:
• – přímá – referendum, plebiscit, iniciativa, odvolání
• – nepřímá – občan volí své zástupce, kteří rozhodují;   mandát(volný-  rozhodování podle vl. svědomí; těsný)

Principy demokracie :

• – zdrojem moci jsou občané(voliči)
• – existuje pluralita politických stran
• – státní moc slouží všem občanům
• – rozhodnutí vyjadřuje názor většiny, ale nesmí ohrožovat zákl. zájmy menšiny
• – rozhodování státních orgánů musí být v co největší možné míře veřejná
• – svobodné volby
• – dělba státní moci
• – spravedlivý soudní proces
• – rovnost před zákonem

Dělba moci:

Zásada státu, kterou formulovali poprvé J. Locke a Ch. L. Montesquieu ve své kritice absolutní monarchie. Podle ní struktura státní moci není jednotná a má se dělit na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní v souvislosti se zásadou parlamentarismu.

• – princip dělby moci:
• – zákonodárná
• – výkonná
• – soudní

Způsoby demokratické kontroly

• – základní formy demokracie jsou přímá a nepřímá (zastupitelská)
• – přímá demokracie – založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných, v čisté formě existovala jen v antickém Řecku, současnou formou přímé demokracie je referendum nebo plebiscit
• – nepřímá (zastupitelská) demokracie – občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu, obce
• – v současnosti jsou všechny demokracie nepřímé
• – nejčastěji využívanou formou nepřímé demokracie jsou volby:
• – volby = aktivní proces, mechanismus obměny politických elit
• – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
• – určují reprezentaci, zjišťují aktuální složení politických sil ve společnosti, udělují legitimitu parlamentu a vládě, zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany, vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí, poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku
• – funkce voleb – zachovat pluralitu názorů, obměna přestavitelů

Volební právo:

• – aktivní (volit)
• – pasivní (být volen)
• – principy: všeobecné, rovné, tajné, přímé
• – účast ve volbách je dobrovolná
• – druhy voleb:
• – parlamentní
• – prezidentské
• – komunální
• – evropské

Volební systémy – řád, princip podle kterého se organizují volby

• – většinový(majoritní) – přináší větší stabilitu, silná vláda, snížení počtu polit. stran, malé strany nedostanou hlasy, strany netvoří koalice, většinou dualismus
• – poměrný(propoziční) – dovoluje větší pluralitu názorů, méně stabilní vláda, objevuje se nutnost uzavírat koalice, dohody; větší reprezentativnost, přehledněji odráží názory společnosti, i menší strany mají možnost se projevit, nepřehlednost pro voliče, zdlouhavá jednání stran

Politický pluralismus, politické strany

Politická strana = sdružení obyvatel, kteří mají stejné politické smýšlení a snahu jej prosadit

• – má svůj program(dlouhodobé cílené plánování)
• – krátkodobé přesné popsání cílů
• – 5% hlasů je potřeba, aby se strana dostala do parlamentu
• – pravicové
• – liberální
• – konzervativní
• – levicové
• – křesťanské
• – liberální
• – komunistické
• – politický pluralismus = široké politické spektrum

Participace občanů v demokratickém státě

• – občanská společnost = oblast soukromých občanských iniciativ zaručených právem a uznávaných jako participace(účast) občanů na správě státu
• – politická participace = účast, aktivita jednotlivců a skupin, kterou se snaží ovlivnit nebo podpořit vládu a politiku
• – základním způsobem participace občana na politice je účast ve volbách, referendech či iniciativách, sdružování v zájmových skupinách občanské společnosti, podpora petic a demonstrací

Lidská práva

= práva fyzických osob, která vyplývají z příslušnosti k lidskému rodu; týkají se oblastí, ve kterých jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud respektuje zákony; vyplývají z přirozenosti a humanity Svoboda je stav bytosti, která jedná pouze z vlastní vůle, nezávisle a bez donucení. Nejvyšší atribut člověka vedle rozumu.

Lidská práva jsou:

• – univerzální
• – nezrušitelná a nezcizitelná
• – nepromlčitelná
• – nezadatelná
• − zásadní dokument, který upravil lidská práva, byla Všeobecná deklarace lidských práv (1948, 10.12. –› Mezinárodní den lidských práv)
• − 1950 – uzavřena Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
• − 1992 v ČR přijata Listina základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod

• – součást Ústavy ČR
• – složena z preambule a 6 hlav (44 článků)
• 1. Základní lidská práva a svobody – důstojnost člověka v základních oblastech – právo na život, nedotknutelnost osoby a soukromí, osobní svoboda, právo na lidskou důstojnost a ochranu jména, právo na majetek, tajemství zpráv, svoboda myšlení, vyznání
• 2. Politická práva – možnost účastnit se politického života, ochrana v občanské a veřejné rovině, shromažďovací právo, právo volit
• 3. Práva národnostních a etnických menšin – ochrana před diskriminací, násilným tlakem většiny a násilnou asimilací; právo na všestranný rozvoj kultury, právo na vzdělání v mateřském jazyku, užívání mateřského jazyka v úředním styku
• 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva – garantují určitou životní úroveň, umožní rozvíjet osobnost; právo podnikat, právo pro svobodnou volbu povolání,  právo na stávku, na odměnu za práci, na sociální a důchodové zabezpečení, právo na vzdělání, autorská práva
• 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu – korektnost a spravedlnost soudního jednání; možnost domáhat se svého práva u nestranného soudu, veřejný proces, presumpce neviny

Lidská práva vstupují do mezinárodních vztahů

• − OSN – Komise pro lidská práva (sídlo v Ženevě)
• − Rada Evropy – Štrasburk – Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva
• − dokumenty Rady Evropy v souvislosti s lidskými právy: Římská úmluva a Evropská charta sociálních práv

Nezávislé organizace

• – mezinárodní – Amnesty International (podpora a ochrana politických vězňů)
• – u nás – dříve Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, nyní Český helsinský výbor

Veřejný ochránce práv = ombudsman

• − z islandského umbuk = moc; osoba jednající v zájmu jiné osoby
• − v ČR od r. 2000; je to institut přispívající k ochraně základních práv a svobod; působí k ochraně osob před nečinností úřadů nebo jejich jednání, je-li v rozporu s právem a neodpovídá principům demokracie
• − volen Poslaneckou sněmovnou na 6 let, kandidáty navrhuje prezident a Senát
• − jeho působnost se vztahuje: Policie ČR, armáda, ústavní zařízení, ministerstva, města, obce