Přírodní poměry ČR

• -středoevropský demokratický středně vyspělý vnitrozemský stát
• Rozloha: 78 864 km2

Geologický vývoj:

• -pestrý terén – nížiny, roviny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny..

-2 části, hranici tvoří – Ostrava – Moravská Brána -Přerov-Vyškovská brána-Jih Brna-Znojmo (vněkarpatská sníženina):

• na Z – Česká vysočina
• na V – Karpaty (SK, Polsko, Ukrajina, Rumunsko)
• + k nám zasahují ještě Středoevropská nížina (na S, Středopolská nížina) a Západopanonská pánev (Vídeňská pánev z Maďarska)

Vývoj České vysočiny:

• Prvohory: (250mil.let)
• -konec prvohor, moře vysychalo

–hercynské vrásnění – započalo ve Fr.středohoří – rozdělilo se na:

• V větev – k nám (Krušné hory, Jizerky, Šumava)
• Z větev ( Britské ostrovy, Irsko, Z E)

-mořské dno se vyvrásnilo v pohoří, které se zúžilo a zaoblilo postupem času (díky působení vnějších činitelů) – z pohoří se téměř nic nezachovalo – sedimenty

Druhohory: (100 mil.let)

• -konec 2hor, doznívá hercynské vrásnění
• -území bylo opět zalito mořem – oblast České tabule, Karpaty, Západopanonské úvaly, pánve – zbyly vrstvy písku, břidlice (Tachovské skály v Českém Ráji, Barrandov, Prachovské skály)

Třetihory:

• –alpinsko-himalájské vrásnění, neklidné, v bezprostřední blízkosti České vysočiny, ale nezasáhlo ji přímo
• -zemská kůra byla stará ® pukla ® kry byly vyzdviženy (Šumava, Krkonoše, Karpaty, hraniční oblasti, podpořeno i sopečnou činností – Říp, Milešovka) nebo poklesly

Čtvrtohory:

• –postupné ochlazování i oteplování podnebí (Glaciál – doba ledová X Interglaciál – doba meziledová)
• -v dobách ledových se rozšířil pevninský ledovec ( pokrýval Z a Stř E), zastavil se na S ČR ® dostal se k nám jen v oblasti SV Moravy – Ostravsko (protože tu nebyl vysoký reliéf) – přišel ze SL oceánu, zbyly jen bludné balvany – nejsou spojeny s mateční horninou, protože byly tlačeny ledovcem. ® morény = čelní valy.
• -horské ledovce v oblasti Krkonoš, Šumavy, Jeseníků – pozůstatky v Krkonoších – ledovcová údolí (ve varu „U“ – Kar, Trog) – Krkonoše: Obří Důl, Sněžné jámy, a Velká a Malá kotelní jáma , kt leží mezi Mísečkami a Rokytnicí, Jeseníky, na Šumavě 5 jezer (Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné, Laka..), zbytek území tundra jako v S Evropě

Vývoj Karpat:

• -před 30mil.let (na konci prvohor) bylo na území Karpat moře = prvohory
• –třetihory– ustoupilo do nížin (pozůstatky = Černé moře) J Moravský úval zalit mořem
• -vrásnění (ochlazování podnebí X ale nebyly ledovce, jen tundra), Z Karpaty – vnější pásmo zasahuje k nám. Ostré hrany jsou mladší (Alpinsko-Himalájské), nestihly se zaoblit ani vyrovnat, velké výškové rozdíly mezi kopci (500m).

Reliéf:

-z geomorfologického hlediska dělíme ČR na 4 provincie:

• Česká vysočina (Český masiv) – 6 subprovincií

• Šumavská subprovincie: Novohradské hory (Kamenec 1072), Šumava (Plechý 1378), Český les (Čerchov 1042)
• Krušnohorská subprovincie: Smrčiny (Háj 758), Krušné hory (Klínovec 1244),Děčínská vrchovina, České středohoří (Milešovka 837), Doupovské hory (Hradiště), Slavkovský les (Lesný)
• Krkonošsko jesenická: Lužické hory (Luž 793), Ještědsko-Kozákovský hřbet (Ještěd 1012), Jizerské hory (Smrk 1124), Krkonoše (Sněžka 1602), Orlické hory (Velká Deštná 1115), Hrubý Jeseník (Praděd 1491), Nízký Jeseník (Slunečná 800)
• Poberounská: Brdská vrchovina (Tok 865)
• Česká tabule: (Baldský vrch , Říp)
• Česko-moravská subprovincie: Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina, Drahanská vrchovina, Žďárské vrchy, Železné hory, Javořická vrchovina (Javořice 837), Hornosvratecký úval (Devětskal)

• Středoevropská nížina

• Středopolská nížina

• Západní Karpaty – vnější pásmo zasahuje na naše území

• Vněkarpatské sníženiny: Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Moravská brána
• Vnější západní Karpaty: Bílé Karpaty (Velká Javořina 970), Javorníky, Moravskoslezské Beskydy (Lysá Hora 1323)

• Západopanonská pánev– jádro na území Maďarska

• Vídeňská pánev

• -sopečné kužele ŘÍP 456m, Kozákov (u Turnova)
• –nejvyšší bod Sněžka 1602m.n.n. X Hřensko 115 mnm
• -hory nad 1600: Krkonoše-Sněžka
• -hory nad 1400: Kralický Sněžník, Praděd(Hrubý Jeseník)
• -hory nad 1300: Lysá Hora(Moravsko-Slezké Beskydy), Plechý(Šumava)
• -hory nad 1200: Klínovec (Krušné hory)
• -hory nad 1100: Smrk(Jizerské hory), Velká Deštná(Orlické hory)
• -hory nad 1000: Čerchovo(Český les), Ještědský hřbet, Kamenec(Novohradské hory), Velký Javorník(Javorníky)
• -Krkonoše->hory: Sněžka, Černá, Růžová, Studniční, Luční, Lyščí, Čertova hora, Přední a Zadní Žalí, Medvědín, …
• -tabule-Česká tabule(Východočeská, Středočeská, Severočeská), Dolnohorská tabule
• -úvaly-Hornomoravský, dolnomoravský a Dyjskosvratecký
• -pánve-Mostecká, Sokolovská, Chebská..Třeboňská, Českobudějovická,..Ostravská..Moravská a Vyškovská brána, Liberecká a Plzeňská kotlina..

Podnebí:

• -Podnebí = dlouhodobý stav atmosféry, střídání období, mírné, přechodné x Počasí = proměnlivé
• -Podnebí ČR je dáno její polohou ve středu mírného pásu na severní polokouli, ležíme na atmosférické frontě = přes nás přechází tlakové útvary (cca 60 za rok), každá přináší změnu počasí – t, vítr, srážky (rozhranní mezi různě teplými vzdušnými masami, teplá, studená, okluzní apod)

Klimatičtí činitelé:

• – vliv na podnebí má:  zeměpisná šířka – mírné (48,5o – 51 o s.š.), vzdálenost od oceánu – přechodné, nadmořská výška – všude „stejné“ podmínky,

-rozdělujeme na 3oblasti:

• teplé – J Morava, roviny, Polabí, nížiny ø t 9,5 o C.
• mírně teplé – pahorkatiny + vrchoviny
• chladné– hory 0 o C. Obecně nížinné oblasti jsou teplejší a sušší, naopak vysokohorské jsou vlhčí a chladnější, teplo a vláhu dodává Atlantský oceán a Golfský proud

Teplota: Ø t 0-10 o C v ČR,

• -v Klementinu se měří neustále od 1775, na horách jsou teplotní rozdíly menší než v nížinách
• -Teplota klesá o 0,6 na 100 m – v létě a 0,3 na 100 m – v zimě
• -nejchladnější leden Praha 0°C, Sněžka -7°C 1 za 3roky únor / 1za10let prosinec
• -nejteplejší měsíc je červenec 19 o C J Morava 1 za 3roky srpen/1za10let červen
• -Praha ø roční t 9,4°C = velkoměstský efekt (nezapadá do svého prostředí, smog, továrny, oxid sirný)
• -maximální teplota 40,3°C Uhříněves 1988 X minimální t -42°C ČB 1929
• -Tropický den– teploty nad 30°C X mrazivý den – pod 0°C,
• -v zimě bývá v nížinách TV na horách TV – Teplotní inverze – teplota s rostoucí výškou stoupá, jiný chod teplot směrem do vyšší výšky než přirozený.
• -Srážky: sněhové/dešťové, se vzrůstající výškou srážky stoupají, padají nejvíce v létě v nížinách, hraje roli profil terénu, přirozené překážky
• – nejsušší Žatecko, Mostecko = srážkový stín, X nejmokřejší Lysá hora
• -např. Podkrušnohoří 410mm za rok – což je úroveň stepí, polopouště
• -JV Morava, Praha – 500mm x nejvíce srážek zachytí Jizerské hory, Lysá hora je nejdeštivější místo v ČR. Platí tzv.třetinové pravidlo: 1/3 s vsákne, 1/3 vypaří a 1/3 odteče povrchovými vodami
• -Oblačnost  = stupeň pokrytí oblohy mraky, nej› v zimě X v létě menší, na horách více
• -Vítr: vlivem otáčení Země převažují západní větry, směr větru: od SZ ®JV (od Z přichází fronty) X na Ostravsku vane více vítr ze S, díky vnitrozemské poloze zde dochází k míšení oceánských a kontinentálních podnebných vlivů, alpský masív ® počasí se vyznačuje velkou proměnlivostí a nestálostí
• -rychlost – začínají se objevovat minitornáda

Tlakové útvary:

• –S Evropa je ovlivňována stálými tlakovými nížemi nebo výšemi
• -Islandská TN od SZ ze S Atlantiku, ovlivňuje u nás počasí v létě(chladné a deštivé) i v zimě (sníh i déšť, t kolem 0 o C)
• -Sibřská TV léto: suché, teplejší X zima: suchá, mrazivá
• -Azorská TV od J Atlantiku, léto:deštivo, horké, bouřky X Zima: déšť, teplo
• -Íránská TN u nás hlavně v létě – teplé září, říjen tzv. babí léto
• -Arktická TV hlavně v zimě- horké, nízké teploty, mrazivé počasí, sucho, jasno, nesněží

Vodstvo:

-ČR leží na hlavním rozvodí Evropy, jež odděluje úmoří severních a jižních moří ® Kralický Sněžník je hlavní rozvodný bod, z něj řeky stékají do tří evropských moří:

• Severní – Labe
• Černé – Morava
• Baltské moře – Odra

-u nás je převážně vodstvo pevnin, řeky u nás hlavně pramení – tzn. jejich využití nižší (doprava, hydroelektrárny)

• -dost minerální vody, málo jezer (když tak ledovcová)
• -významné rybníkářství – v J Čechách, významné vodní nádrže
• -nejdelší Vltava – 430km, Labe 370km, Dyje 209km(jen na území ČR)

Řeky:

• -hustá říční síť je přímo závislá na množství atmosférických srážek – průtoky kolísají během roku
• -nejvyšší na jaře (taje sníh) a na začátku léta (déšť), nejnižší na konci léta
• -nej› průtok Labe 300m3/s, v Praze Vltava 150m3/s, říční síť je poměrně hustá, na poměry Evropy krátké řeky, sněho – dešťový odtokový režim mají všechny řeky

Úmoří Severního moře

-Povodí Labe (ELBE) – nejdelší řeka u nás odvodňuje 2/3 vod u nás (celou J polovinu Čech), považováno za národní českou řeku, Polabí = nejrozsáhlejší nížinné území s intenzivním zemědělstvím,.

Labe – pramení na Labské louce v Krkonoších

• Levé přítoky: Úpa, Metuje, Orlice (Tichá, Divoká), Loučná, Chrudimka, Doubrava, Vltava, Ohře, Bílina
• Pravé přítoky: Cidlina, Jizera, Ploučnice, Kamenice

Vltava– pramení na Šumavě (Studená, teplá)

• Levé přítoky:Otava (Čeňkova pila, soutok Vydra a Křemelná), Blanice, Volyňka, Berounka (Mže a Úslava)
• Pravé přítoky: Malše, Lužnice (Nežárka), Sázava, Botič

Úmoří Černého moře

Morava – pramení na Kralickém Sněžníku

• Levé přítoky: Bečva (Rožnovská, Vsetínská)
• Pravé přítoky: Dyje (Svratka, Jihlava, Svitava), + Dyje do Dunaje a do Černého moře

Úmoří Baltského moře

Odra

• Levé přítoky: Opava (přítok Moravice)
• Pravé přítoky: Ostravice – Olše

Splavnost řek:

• -Labe (od Pardubic pro menší lodě, pro větší od Chvaletic)
• -Vltava /od Slap po Mělník)
• -Berounka (v Radotíně je přístav)
• -Nesouvisle splavná je Morava asi 50km
• -Vltava+Labe – Mělník
• -Plzeň – Berounka, Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava

Jezera:

-vodní nádrže, mají velký význam z hospodářského hlediska, nejdůležitější jsou přehrady, kterých je na našem území cca 150, mnohem více je zde ale rybníků, kolem 21000, k jejich budování vedl nedostatek přirozených jezer

Přírodní:

• –na Šumavě 5 ledovcových – karová, nej› Černé, na dně propastí můžeme nalézt krasová jezírka (např. v Macoše), ostatní jezera nejsou významná rozlohou, ale původem
• – Na S Moravě 2 rašeliništní jezírka, na Z Čech Odlezelské (Mladotické) jezero na řece Střele, vzniklé zahrazením údolí při sesuvu v roce 1872
• – Kamencové jezero u města Chomutov – malé, těžen kamenec a voda zaplavila vytěžený prostor, zvětšilo se, ale nemůžou zde žít žádní živočichové

Umělá:

-Přehrady (cca 150) – zadržují 6x více vody než rybníky, hloubka 60 – 80 m

–Fce přehrad:

• regulace toku – k ovlivňování průtoku českých řek
• ochranná fce, elektrárny (Orlík, Slapy)
• zavlažovací fce (JV Morava – Nové mlýny-přehrady na Vltavě)
• zásobárna průmyslové vody, pitné vody (Želivka)
• protipovodňová ochrana

-nej› objem Orlík, nejrozlehlejší je Lipno

-Vltavská kaskáda – největší soustava přehrad v České republice, vybudována v 2.pol.20.st, Vltava od Šumavy po Prahu

– Lipno 1, Lipno 2, Orlík, Kamýk, Štěchovice, Vrané, Štvanice – elektrárna

Rybníky (cca 21000)

• – hloubka 3-10 m, umělé vodní nádrže
• -jejich budování u nás má dlouhou tradici nej› v J Čechách – Třeboňsko a Českobudějovicko,
• -největší Rožmberk v 16.st.– protéká Lužnice, Svět, Džbán, Bezdrev, Dvořiště, Hejtman, Bajkař

Podzemní voda

• -minerálních pramenů je v českých zemích tak velké množství, že norma pro označení pramene za pramen minerální je v České republice přísnější než v jiných státech Evropy
• -najdeme zde prameny s různými minerálními příměsemi, kyselky obsahující oxid uhličitý, horké i radioaktivní prameny ( v Jáchymově)
• -nerovnoměrně – nejvíc v horninách České Tabule. Chladné/teplé/vřídla (nad 50°C)

Lázeňství:

• – Karlovy Vary, Františkovy lázně, Mariánské, Konstantinovy, Jáchymov
• –S Čechy: Teplice, Bílina, Lipverda, Bělohrad, Běloles, Bohdaneč, Poděbrady
• –Morava: Lipová, Karlova Studánka
• –Ostravsko: Klímkovice, Luhačovice.

Podpovrchová

-především v místech mořských sedimentů (více Česká tabule, Jihočes.pánev, Moravské úvaly)

Minerální voda

• -je obohacena o min.látky – v 1 l vody 1gram
• -všechny vodní plochy v České republice jsou ovšem ve srovnání s největšími světovými rezervoáry pitné vody nepatrné

Ochrana přírody:

• Národní parky:  – 4x

– nejvyšší stupeň ochrany – Krkonošský(nejstarší), Šumava, Podyjí(nejmenší), Labské pískovce (České Švýcarsko, žádná činnost člověka)

• Chráněné krajinné oblasti (CHKO):

-občas činnost člověka, zemědělství

– 25x – Šumava, Blanský les (Krumlov), Třeboňsko, Slavkovský les, Křivoklátsko, Český kras, Blaník, Kokořínsko (Mělník), České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory, Jizerské hory, Český ráj, Broumov, Žďárské vrchy, Železné hory, Orlické hory, Jeseníky, Poodří, Beskydy, Bílé Karpaty, Litovelské Pomoraví, Moravský kras, Mikulov (Pálava)

• Biosferická rezervace:

-oblast, kde činnost člověka musí být v souladu s přírodou, aby byla vytvářena harmonie, vyhlášeno UNESCEM

– u nás 6 ze 400 světových – Bílé Karpaty, Pálava, Třeboňsko, Šumava, Křivoklátsko, KRNAP

-Kulturní dědictví – pod patronací UNESCO: (12)

• Praha – Vyšehrad, Pražský Hrad, Malá strana, Nové město, Hradčany- celé historické centrum Prahy
• Kutná Hora – Chrám sv. Barbory
• Český Krumlov¨
• Telč
• Litomyšl (zámek a zahrady)
• Holašovice
• Žďár nad Sázavou (Zelená hora, kostel Jana Nepomuckého)
• Olomouc (sloup nejsvatější trojice)
• Kroměříž, Lednicko-Valtický areál
• Brno (vila Thugendhat)