Počátky písemnictví

první texty vznik ve staroslověnštině, latině, hebrejštině a němčině
první texty vytvořili cizinci, kníže Rastislav požádal bytantského císaře o vyslání misionářů, věrozvěstů na území Velkomoravské říše => snaha upevnit víru, vychovat obyvatelstvo, r. 863 na Velkou Moravu bratři Konstantin a Metoděj z jihu ze Soluně, hlásat evangelium, přináší jazyk staroslověnštinu – tehdy si byly slovanské jazyky velmi blízké, podobné, vzniká z bulharsko-makedonského dialektu, Češi staroslověnštině rozumí, podle nich měly být bohoslužby vedeny v jednom národním jazyce, vypravili se do Říma za papežem, aby uznal staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk

Konstantin – později vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril, zkoumal jazyky, sestavil v Byzanci staroslověnské písmo hlaholici z malých písmen řecké abecedy, cyrilice byla jednoduší, bez kudrlinek, vytvořil ji z velkých písmen řecké abecedy, cyrilice se stala základem pro azbuku

Metoděj – organizátor, diplomat

odpůrci staroslověnštiny byli proti staroslověnské liturgii, měli obavy, že vytlačí jejich západní liturgii, ale o to se jihoslovanští kněží nesnažili, chtěli obě církve propojit, po Metodějově smrti staroslověnští kněží vyhnáni, zpřetrhání vazeb s Byzancí, Přemyslovci se orientují na západ
Velká Morava se stala centrem vzdělanosti, která se šířila mezi ostatní Slovany, šíření písma a staroslověnského spisovného jazyka

1) Staroslověnská literatura

tvoří ji především překlady, překlad bible, především Nového zákona – evangelií
původní tvorba zaměřená na obranu slovanské literatury a jazyka

Kyjevské listy – ovlivněno latinskou liturgií, nejstarší dochováné originální texty, překlady novozákonních evangelií do staroslověnštiny

Proglas – veršovaná předmluva k evangeliu, připisováno Konstantinovi, první dochovaná slovanská báseň, vyzdvižen význam psaného slova a knih, vysvětlení Konstantinových snah o převedení biblických textů do jazyka, který bude srozumitelný všem, lidé mají právo na bohoslužbu v mateřském jazyce, rozumět jí

Zákon sudnym ljudem – právní spis pro laiky sepsaný Konstantinem

Život Konstantinův – životopis, život a působení Konstantina, zabývá se výkladem jeho názorů, spory, které vedl, básnický jazyk

Život Metodějův – konkrétně zaměřen na působení Metoděje na Velké Moravě, oslava jeho díla

Panonské legendy, legendy zaznamenávající život a působení obou bratří, zaměřují se především na jejich díla, autoři věrozvěsty pokládají za světce
český biskup Vojtěch příslušník rodu Slavníkovců, kteří byli Přemyslovci vyvražděni(995), konec 10. stol., vědomě navazuje na myšlenky Konstantina a Metoděje

Moravsko-panonské legendy – legenda = epické vyprávění o světcích, o jejich životě, skutcích, ve vypravování by se měl objevit zázrak, Konstantin a Metoděj stvořili jazyk, tím se zasloužili o kanonizaci, zázrakem je, že dali slovanským národům jazyk a písmo

Sázavský klášter – centrum staroslověnské vzdělanosti, založen mnichem Prokopem r. 1032, rozvoj slovanské liturgie(=křesťanský bohoslužebný řád), 1054 Velké schizma – církevní rozkol mezi východní a západní církví => zastavení vývoje, zakázání staroslověnštiny při bohoslužbách

Legendy – vznikají v latině, zachycují životy prvních světců a jejich skutky – knížete Václava(935 zavražděn bratrem Boleslavem, jeho babičky Ludmily – oba byli obětmi rodinných sporů přemyslovské dynastie

Staroslověnská legenda o sv. Václavovi – první staroslověnská legenda, má historický základ, Václav je jako panovník srovnáván s Kristem, zdůraznění jednoty panovníka a církve, vznik v 10. stol., měla pokračování, které vzniklo v 11.stol., Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem, Václav představen jako mírumilovný a spravedlivý panovník

2) Latinsky psaná literatura

-od 11. stol. staroslověnština vytlačena, nahrazena latinou, nejvýznamnější jsou v té době legendy a kroniky, přístupná jen některým vrstvám – studenti, feudálové, kněží

Kristiánova legenda – latinsky psaná legenda, konec 10. stol., psaná latinsky, pojednává o umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily, autor obhajuje staroslověnské písemnictví, příbuzný Vojtěcha, zaznamenává působení Konstantina a Metoděje, počátky českého křesťanství, českého státu – legendy oslavovali i sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Cyrila a Metoděje

Kronika česká(Chronika Boëmorum) – aurorem Kosmas, patřil k nejpřednějším českým vzdělancům, první psané dějiny českých zemí, dějiny jednoho státu jako celku, nejen jednoho místa, první česká kronika psaná latinsky, bohatý slovník, přehled dějin od nejstarších dob – tj. pověst o Praotci Čechovi, hoře Říp, O Přemyslu Oráčovi až po Kosmovu součastnost(1045-1125), nejstarší pověsti a mýty z dějin českého národa

– tři části => Bájivá vyprávění starců – lidová slovesnost, to co slyšel, Hodnověrné zprávy svědků – vyprávění pamětníků a očitých svědků, Vlastní zážitky Kosmasovi – píše o tom, co sám zažil

Kosmas – kanovník vyšehradské kapituly, popsání dějin českých zemí a nejstarší pověsti a mýty, skvělý vypravěč, hodně cestoval, vzdělaný muž, vypravuje barvitě, čtivé, zajímavě líčí příběhy, s humorem, není objektivní, o staroslověnské literatuře nejsou zmínky, zaujatý proti K. a M., nezmiňuje se o Sázavském klášteru, uznává panovníky, kteří se nedostávali do sporu s církví

3) Česky psaná literatura – probouzení národního cítění, píše se latinsky a hlavně německy, ale česky psaná literatura v podstatě není, 13. – 14. stol. změna, čeština se stává plnohodnotným literárním jazykem, prosazování národního jazyka

a) písně

Hospodine, pomyluj ny(=Pane, smiluj se nad námi) – dochovaná duchovní lyrika v počeštěné podobě, připisovaná sv. Vojtěchovi, píseň, nebyla obřadním textem, dochovala se, plnila funkci národní hymny, na konci Krleš, Krleš, Krleš = Kyrie Elejson(Pane smiluj se)

Svatý Václave, vévodo české země – píseň z konce 12. stol., Václav jako patron české země, postupně se stávala posvátným textem, motlitba ke sv. Václavovi, aby se přimluvil za český lid u Boha

b) epika

Dalimilova kronika – užitý jazyk blízký běžné mluvě, přístupné i laickému publiku, prostší než Alexandreida, veršované

zachycení českých dějin od počátků do r. 1314 – nastoupení Jana Lucemburského na český trůn, vychází z Kosmovy kroniky, není historicky spolehlivá
protiněmecké zaměření, snaha vytvořit si vlastní svébytnost, odstranit německý vliv, vlastenecké, nacionální, vyzdvihuje Český stát, nabádá k hrdosti na český původ a znalosti tradic
např. pověst O Oldřichovi a Boženě
kronika tak řečeného Dalimila – přídomek Dalimil dosazen později, nepodloženo, autor neznámý, příslušník nižší šlechty, hájí její zájmy
vyhledávána v době národního obrození

Alexandreida(Alexandreis) – 13. stol., dvorský veršovaný epos, vznešený, ze stejnojmenné německé předlohy přepracována na české poměry, autor neznámý, zřejmě z řad šlechty, vzdělaný, blízko k církvi, za ideálního panovníka si křesťané volí Alexandra Makedonského, Přemysl Otakar II. je k němu přirovnáván, bojovník proti nevěřícím, moralizuje, politicky zaměřená, tlumočí názory české šlechty, jak by měl jednat ideální rytíř a panovník

český překlad evangelií a žalmů

Vrcholná gotika, „Zlatý věk“ za vlády Karla IV.

vymření přemyslovského rodu, 1310 nastupují Lucemburkové, z nichž nejvýznamnější byl syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny – Karel IV., rozkvět společnosti, kultury a vzdělanosti, Karel IV. českým králem a zároveň císařem Sv. říše římské národa německého, zakladatel Karlovy univerzity, první univerzity ve střední Evropě
zesvětštění literatury, autoři z širokých vrstev, už nepochází pouze z těch nejvyšších, píší i měšťané, všímají si obyčejného života, roste počet literárních děl, novým žánrem je žákovská lyrika, vznik naučných děl psaných univerzitními profesory, úplný překlad bible do češtiny

1) Latinsky psaná literatura

Zbraslavská kronika – snaha navázat na kroniku českou, práci započal opat Ota, pokračoval Petr Žitavský, veršované, i citace z bible, psaná latinsky, dopsána za vlády Lucemburků

Vita Caroli(= Život Karlův) – latinsky, životopis Karla IV., píše o svém mládí v cizině, pobytu v Čechách, náboženské a morální úvahy, mimořádná osobnost – panovník vynikající svou znalostí jazyků, literárně činný

2) Česky psaná literatura

Legendy – Karlem IV. podporované, hlavní je v legendě zázrak, vychází z latinských předloh

Legenda o sv. Prokopu – psána prostým stylem, Prokop je mužem z prostého lidu, zbožný, obětavý a pracovitý, první opat Sázavského kláštera, střediska staroslověnské vzdělanosti

Legenda o sv. Kateřině – děj se odehrává v Alexandrii, krásná Kateřina odmítá své nápadníky, odmítne se stát ženou syna pohanského císaře, ve snu se setká s Ježíšem, zůstane mu věrná, dává mu přednost před všemi, přijímá křesťanskou víru, umírá jako mučednice pro svou víru, obrazné a symbolické

Tkadleček – asi nejnáročnější text té doby, autor neznámý, filosoficko – teologické problémy se řeší prostřednictvím alegorie, složité básnické a rétorické prostředky, zaměřuje se hlavně na literární styl, formu, obrazná pojmenování

– Tkadlečka opustila jeho milá, citové zklamání řeší na úrovni zla a dobra, interpretováno jako střet Středověku(neštěstí) a renesance(tkadleček)

a) Výchovné a satirické básnictví

Hradecký rukopis – vznik kolem r. 1400, soubor satirických textů, satira využívá humoru, ironie, hyberboly, kritika, často mravní ponaučení nebo hrozba hříšníkům, součástí jsou *Satiry o řemeslnících a konšelích – útok na řemeslníky a městské úředníky, hrozí jim peklem za nepoctivost a chamtivost

Smil Flaška z Pardubic – český překlad Ezopových bajek, výchovný charakter,

alegorie(jinotaje), *Nová rada, zvířata radí lvu, nastupujícímu králi, jak vládnout

b) Žákovská poezie

satirické básně, rozverné verše studentů Pražské univerzity, vysmívají se druhým i sobě
makarónská poezie – verše latinské střídají verše české, žákovská poezie psaná i pouze v češtině nebo pouze v latině

Podkoní a žák – satirický spor, rozdělen na dva monology, na řečnické otázky se neočekávají odpovědi

Klaret – vznik učebních příruček po založení univerzity, Klaret píše slovníky, které vysvětlují česky latinské pojmy, tři veršované slovníky *Vokabulář gramatický, Bohemář, Glosář

c) divadlo

vývoj dramatu od liturgických her, fraškovitý charakter her, hry mají světštější charakter

Hry tří Marií – na Velikonoce, tři Marie chtějí nabalzamovat Jažíšovo tělo, ale nenajdou ho

Mastičkář – autor vzdělaný, práce se slovem, prostoupeno komikou, parodie na některé biblické události, groteskní scény, není cílem zesměšnit, ale pobavit, spojení vážného s fraškovitým, prostředí trhu, kde Marie nakupují masti, zesměšnění podvodných středověkých lékařů

d) Světská lyrika

milostné náměty, obohacené žákovskou tvorbou

Závišova píseň – vychází z německé předlohy, formálně propracovaná

Dřěvo se listem odievá – nářek zamilovaného mladíka, metafory, personifikace, využívá ji jako předlohu František Hrubín pro Romanci pro Křídlovku, přebásnil ji

e) Rytířské eposy

rytířské ideály už většinu společnosti neoslovují, k nám prostřednictvím německé literatury
dobrodružství, milostné vztahy, cílem je pobavit, určené k přednesu

Počátky písemnictví