Soustava žláz a vnitřních sekrecí
12. 7. 2021 2021-08-04 12:21Soustava žláz a vnitřních sekrecí
Soustava žláz a vnitřních sekrecí
Funkce:
- s CNS zajišťují tzv. neurohumorální regulaci orgánů a organismu→v žlázách vznikají hormony→jsou krví předány do krve→krví do orgánů (zpomalují nebo zrychlují funkci)
- vyměšují hormony do krve
Řízeno:
zpětné vazby
zvýšená nebo snížená sekrece hormonů je ovlivněna
- 1)koncentrací hormonů v krvi
- 2)koncentrací regulačních látek
- může být:
- 1) pozitivní – zvýšení hladiny glukózy→zvýšená sekrece inzulinu
- 2) negativní – zvýšení Ca v krvi→snižuje se produkce parahormonu
- projevy poruch
- snížená činnost → funkce se omezí → hypofunkce
- zvýšená funkce → nadprodukce → hyperfunkce
- hormony:
- a) gendotropní-ovlivňují činnost jiných žláz a produkují je (adenohypofýza)
- b) efektorové-přímo ovlivňují činnost orgánů a ostatní edokrijní žlázy (neurohypofýza)
- přehled žláz s vnitř.sekrecí:
- hypofýza (podvěsek mozkový)
- epyfýza (šišinka, nadvěsek mozkový)
- štítná žláza
- příštitná tělíska
- nadledvinky
- brzlík
- langerhansovi ostrůvky
- varlata, vaječníky
- nemají vývod
- bohatě protkány krevními a mízními vlásečnicemi->hormony rovnou do krve
1)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU ŽIVIN
- inzulin
- glukagon
- thyroxin
- růst. hormon
- glukokortikoidy
2)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU MINERÁLNÍCH LÁTEK
- mineralokortikoidy
- antidiuretický hormon
- parathormon
3)HORMONY V ÚZKÉM VZTAHU K NERVOVÉ SOUSTAVĚ
- adrenalin
- noradrenalin
- melatonin
4)HORMONY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST JINÝCH ŽLÁZ S VNITŘ.SEKRECÍ
- tyreotropní hormon
- gonádotropní hormony
- adrenokortikotropní hormon
5)POHLAVNÍ HORMONY
- estrogeny
- progesteron
- -testosteron
A)HYPOFÝZA (podvěsek mozkový)
- uložen v tureckém sedle kosti klínové
- velký asi jako třešeň
- spojen s podhrbolím mezimozku
- má nadřazenou fci
- stavba
- přední lalok (adenohypofýza)
- zasní lalok (neurohypofýza)
- hormonony předního laloku
- a) somatotropní (růstový) hormon (STM)
- podporuje syntézu bílkovin
- urychluje přenos aminokyselin přes buň.membránu
- má anabolický efekt
- ovlivňuje uvolňování tuků z tuk.tkání při fyzické zátěži
- ovlivňuje růst v dětství a při dospívání (působí na růst chrupavky→růst kostí
- snížená produkce→růst se zpomaluje→trpasličí vzrůst (nanismus)
- nadprodukce→obr (gigantintismus)
- zvýší-li se produkce až v dospělosti→akromegálie – růst okrajových částí těla v dospělosti
- b) prolaktin (laktační) hormon
- rozvoj buněk v mléčné žláze
- vyvolává sekreci mléka
- v těhotenství a v obdob kojení stoupá
- vysoká hodnota→poruchy plodnosti – to se může projevit nepravidelnou nebo žádnou menstruací
- c) tyreotropní hormon
- působí na štítnou žlázu, ovlivňuje její činnost a zpetnovazebné ovlivňování vnitřní sekrece
- d) adrenokortikotropní hormon
- složitý komplex látek
- ovlivňuje činnnost kůry nadledvinek
- e) gonádotropní hormony
- ovlivńují růst i činnost pohl. žláz ženských i mužských
- 1) folikulostimulační hormon
- u žen posporuje zrání Gráfova folikulu>ovulaci ve vaječníku
- u mužů růst semoenotvorných kanálků a zrání spermií
- 2) luteinizační hormon
- u žen udržuje činnost žlutého tělíska
- u mužů působí na vyměšování pohl.hormonu
- zajišťují pohl.vývoj
- podporují činnost pohl.žláz
- f) β-endorfin
- objeveny později
- jsou roztroušeny po mozku (v místech, které mají význam pro různé stavy i pro vnímání bolesti)
- vnímání bolesti
- při stresových situacích
- činnost adenohypofýzy je ovlivňován hypotalamem – tvoří spolu hypotalamo-hypofýzní systém
- hormony zadního laloku
- při vývoji vznikl jako vychlípenina mezimozku
- vznikají v nervových buňkách v podhrbolí→nervovými výběžky se dostávají do laloku a tam se hromadí→pak se krví dostávají na místo působení
- a) antidiuretický hormon
- ovlivňuje ledviny
- zvyšuje propustnost ledv.kanálků→zpětné vstřebávání vody →zahušťování moči
- nedostatek→ztráta vody z těla→časté močení(moč je řidká)→velká žízeň→nemoc žíznivka (úplavice močová)
- s aldestoronem řídí metabolismus vody a solí v organismu (zjišťuje rovnováhu)
- b) oxytocin
- ovlivňuje hladkou svalovinu dělohy při porodu→vyvolává stah při porodu
- žena není těhotná – svaly nejsou drážděny
- ovlivňuje hladkou svalovinu ve vývodech mléč.žlázy (při kojení→stahy podporují vypuzování mléka)
B) ŠIŠINKA (epifýza)
- shora připojená k mezimozku
- ovlivňuje fci NS a celého organismu→životně nezbytná
- produkuje melatonin – zajišťuje biolog.rytmicitu ostatních žláz s vnitř.sekrecí
- ovlivňuje důležité pochody v organismu (růst, vývoj, imunita, psych.procesy)
C) ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
- největší endokrinní žláza
- rozdělena na 2laloky (spojeny úzkým můstkem)
- pokud není zvětšená→není na přední straně krku ani vidět ani není hmatatelná
- váží asi 20g (při patologickém zvětšení až několik kilo)
- tkáň žlázy je tvořena
- mikrostopickými váčky (vystlané jednovrstev.epitelem a vyplněný vazkou bílkovinou)
- váčky jsou spojeny vazivem (prostoupeno krevními a mízními vlásečnicemi)
- epitelové buňky váčků mají schopnost z krve vychytávat jód → nezbytný pro syntézu hormonu št.žlázy tyroxinu
- tyroxin
- částečně do krve a ukládá se ve formě tyreoglobulinu
- uvolňuje hormon tyroxin do krve dle potřeby
- zabezpečuje normální oxidaci živin v buňkách (např. vedou k vyšší spotřebě O2 a uvolňování E, k spotřebě všech živin ubývá tuk, zrychluje se metabolismus bílkovin, mobilizuje se jaterní glykogen a zvyšuje se tvorba tepla, zrychluje se krevní oběh a srd. činnost…)
- podporuje tělesný růst a duševní vývoj
- porucha – zvětšením = struma
- při nedostatku jódu (v potravě a vodě)
- vyklenuje se na krku – tlačí na jícen a dých.cesty – polykací a dýchací potíže
- hypofunkce v dětství – spojena s nedostatečným vylučováním tyroxinu – poruchy těl. i duševního vývoje
- projevy -zpomalení růstu, ochablost svalstva, snížená přeměna látek, duševní opoždění těžkého stupně= kretenismus
- v dospělosti vzniká MYXEDÉM
- častější u žen
- snížení látkové přeměny, zkleslost, zpomalení srdeční činnosti, tvorba rosolovitých otoků v podkožním vazivu obličeje a končetin
- hyperfunkce- zvýšené vylučování tyroxinu = BASEDOWOVA NEMOC
- příznaky – zrychlená látková přeměna, zrychlená srdeč.činnost, neklid, dráždivost, třes prstů, hubnutí, vlhká kůže, vystouplé oční koule
D) PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyroideae)
- dva páry čočkovitých útvarů
- uložené při zadní straně laloku štít.žlázy
- cca 100mg
- tvoří hormon – parathormon
- zajišťuje stálou haldinu Ca a P v krvi (nutné pro srážení krve, dráždivost nerv. a sval.buněk)
- uvolńuje Ca z kostí a omezuje jeho vylučování ledvinami
- při nedostatku – těžké poruchy zdraví – zvyšuje se nervosvalová dráždivost (křeče svalstva = tetanie) →postiženo i svalstvo hltanu a dých.svalů→znemožňuje dýchání
- při nadbytku – vyplavování Ca a P z kostí – jejich zvýšené vylučování močí→snadná lámavost kostí – horší hojení zlomenin
E) BRZLÍK(thymus)
- ze dvou laloků
- uloženy v dutině hrudní za hrudní kostí
- velikost se během života mění
- důležitá součást imunitního systému dítěte
- zrají zde prvotní lymfocyty→T-lymfocyty
F) NADLEDVINY
- párové žlázy
- umístěny na polích ledvin
- hmotnost 5-10g
- s kládají se ze dvou vrstev
- kůra a dřeň – jsou funkčně naprosto odlišné
- dvě endokrinní žlázy
KŮRA
- k životu nezbytná
- zasahaju do metabolismu solí a živin
- její hormony – KORTIKOIDY (steroidy)
- dělí se podle účinku:
- 1) glukokortikoidy
- 2) mineralokortikoidy
1) glukokortikoidy
- nejdůležitější látkami jsou kortizon, kortizol, kotikosterol
- zúčastňují na přeměny bílkovin na AMK(→játra zpracovávají na glukózu→v játrech hromadí glykogen + část do krve a zvyšuje glykémii)
- jejich význam stoupá při zátěži i psychickém stresu
- při nedostatku klesá odolost vůči zátěžím
- jejich vyměšovaní je řízeno adrenokortikotropním hormonem (předního laloku hypofýzy)
2) mineralokortikoidy
- největší význam má aldosteron – řídí metabolismus Na, K(→zvyšuje vstřebávání Na a vylučování K v ledvinách→zvyšuje koncentraci Na v organismu→váže na sebe vodu→zvyšuje se objem mimobuň.tekutiny ve tkáních)
- v kůře se tvoří též hormony podobné pohl.hormonům
- mužský – androgenní hoírmon
- ženský -estrogenní hormon
- pří hypofunkci – závažné poruchy→narušení vnitřního prostředí→ztráta vody
- při nedostatku glukokortikoidů není schopen člověk obstát při zátěži
- při sníženém vyměšování obou hormonů – ADDISONOVA CHOROBA – bronzová kůže, svalová slabost, únavnost až vyčerpanost
- hypofunkce se vyskytuje zřídka
- zvýšená produkce androgenů (u plodu žen) →získá jejich zevní pohl.ústrojí→mužské znaky – pseudohermafroditismus
DŘEŇ
- vznikají dva hormony – adrenalin, noradrenalin -=>nazývají se katecholaminy
- adrenalin
- zrychluje a prohlubuje srdeční činnost
- zvyšuje minutový objem srdce
- zrychluje tep a tlak
- v kožních cévách způsobuje smrštění
- v kosterních svalech, srdci a v játrech naopak rozšíření
- podílí se na přesunu krve z nečinných oblastí a krev.zásobáren do prac.svalů
- má vliv na met.sacharidů
- vyvolává rozklad glykogenu v játrech a svalech
- zvyšuje koncentraci glukózy v krvi
- působí na hladké svaly→rozšiřuje průdušky a tlumí činnost svalstva žaludku a střev
2) noradrenalin
- zpomaluje srd.frekvenci
- nemění se minutový objem srdce
- vyvolává smrštění cév s výjimkou mozku a srdce
- oba hormony zvyšují krev.tlak
- v krvi jsou krátce – hned se rozkládají
- důležité při zátěži (stresu)
- zajišťují přesun krve do svalů, vyprázdňují krev.zásobárny, zvyšují činnosti a dráždivost CNS a oddalují svalovou únavu
- dřeň nadledvinek + sympatické nervy = sympatoadrenalní systém→řízena sekrece hormonů
G) LANGERHANSOVY OSTRŮVKY
- skupina buněk rozptýlené ve slinivce břišní
- oválné útvary
- bohatě krevně zásobeny
- tvoří hormnony bílkovinné povahy: inzulin, glukagon
1) inzulin
- umožňuje přenos krevní glukózy do buněk srdčního a kosterního svalstva
- zvyšuje ukládání sacharidů do zásoby vytvářením jater. a sval. glykogenu
- zasahuje do metabolismu bílkovin a tuků (podporuje syntézu bílkovin z AMK a zmenšuje tvorbu cukrů a bílkovin)
- hl.roli má při snižování hladiny cukru v krvi (glykémie)
- vyměšování inzulinu je řízeno jednak množstvím glukózy v krvi a také nerv.vlivy
- →když stoupne koncentrace glukózy v krvi→stoupá i vyměšování inzulinu a naopak
- nedostatek = CUKROVKA(úplavice cukrová, diabetes mellitus)
- nadbytek = hyperfunkce Langerhansových ostrůvků je znám při nádorech této endokrinní tkáně nebo při předávkování inzulinem u diabetiků →rychlí pokles glykémie(např. ráno před snídaní, po vynechaném jidle)
2) glukagon
- opačný účinek
- podporuje štěpení jat.glykogenu na glukózu ->vstupuje do krve a zvyšuje glykémii
- stimuluje štěpení tuků v tuk.tkáni
H) POHLAVNÍ ŽLÁZY
- funkce – vytvářet pohl.hormony a pohl.buňky
- na začátku puberty urychluje růst a produkci pohl.hormonů
- pod vlivem těchto hormonů začnou růst vnitř. a zevní pohl.orgány →vyvíjejí se druhotné pohl.znaky a dozrávají pohl.buňky
- ovlivňují vývoj oplozeného vyjíčka, růst zárodku a plodu a celý průběh těhotenství v těle ženy
- důležité pro sex.chování a sex.život
- zasahují do metabolismu tkání
- ovlivňují tedy anabolické procesy metabolismu
1) VAJEČNÍKY
- ženské pohl.žlázy
- – estrogeny
- tvoří se v buňkách Graafova folikulu v korové vrstvě
- v těhotenství také v placentě
- způsobují cyklické bujení děložní sliznice v profilační fázi a připravují ji k přijetí oplozeného vajíčka
- v pubertě vývoj druhotných pohl.znaků
- – progesteron
- vzniká ve žlutém tělísku a v placentě
- se zánikem žlutého tělísky ke konci cyklu hladina progesteronu prudce klesá
- přivádí zbujelou děl.sliznici do sekrečního stádia
- v těhotenství tlumí činnost hl.svalstva dělohy (brání předčasnému porodu)
2) VARLATA
- mužské pohl.žlázy
- – testosteron
- vytváří se e varletech v Leydigových buňkách
- až na začátku v pubertě
- vliv na růst a vývoj vnitř. a zevních pohl.orgánů
- ovlivňuje tvorbu bílkovin ve všech tkáních→rozvoj svalstva
- podporuje metabolismus Ca a P→uzavírání růst.štěrbin
- udržuje vitalitu spermií
TKÁŇOVÉ HORMONY
- nejsou vylučovány zvláštními žlázami
- gastrin, enterogastron, sekretin – vznikají v tráv.ústrojí
- serotonin – uvolňován na některých zakončeních mozku z krev.destiček
- erytropoetin – stimulační tvorba červ.krvinek
- renin – zvyšuje krevní tlak
reklama