Sámova říše
12. 7. 2021 2021-07-12 12:42Sámova říše
Sámova říše
Sámova říše
Od počátku 6. století se na našem území postupně usazovaly slovanské kmeny. Živily se
zemědělstvím a musely se vyrovnávat s nadvládou Avarů, kteří se usídlili v Panonii (dnešní
Maďarsko a Rumunsko). Avaři Slovanům odebírali úrodu a nutili je ke službě v avarském
vojsku. Aby se mohly Avarům účinněji bránit, slovanské kmeny se spojovaly a v roce 623
(nebo 624) vytvořily kmenový svaz, do jehož čela si Slované zvolili franckého kupce Sáma.
Podle něj se tomuto útvaru říká Sámova říše.
O Sámově kmenovém svazu se zmiňuje kronikář Fredegar, který píše o Slovanech jako
o lidech, kteří jsou ve válce proti Hunům (myšleno Avarům) a kterým vládne Sámo. Vládl jim
prý 35 let a během jeho vlády došlo i k vojenskému střetnutí s franckým králem Dagobertem
(v roce 631) u Wogastisburku (hradiště, jeho poloha není dosud přesně určena). Ke střetnutí
patrně došlo kvůli tomu, že na slovanském území byla přepadena skupina franckých kupců
a Sámo odmítl vyhovět žádosti franckého krále o náhradu škody.
Kde se Sámova říše přesně nalézala, nedokážeme dosud určit, chybí archeologické nálezy. Stanovit její hranice můžeme zatím pouze přibližně. S osobou Sáma byla říše ale natolik spojena, že se po jeho smrti rozpadla.
![](https://www.ucseonline.cz/oochoong/2021/07/4.png)
Slované na geograficky výhodných oblastech stavěli opevněná hradiště, která sloužila jako
střediska obrany. Byla stavěna na vyvýšených místech, v ohbí řek, případně opevněna
palisádami z dřevěných kůlů. Slované kolem stavěli opevněné valy, které vysypávali hlínou,
hloubili příkopy. V případě nebezpečí se do hradiště mohlo uchýlit i obyvatelstvo, které žilo
v zemědělských osadách, v hradišti se usídlovali řemeslníci, společnost byla rozdělena podle
majetku a moci.
Slovanské obyvatelstvo uctívalo pohanské bohy a modly. Nejvyšší slovanský bůh se
jmenoval Perun a byl to pán blesků a hromů, stvořitelem všech důležitých společenských
zákonů byl bůh Svarog, jeho syn Svarožic byl ztotožňován se sluncem a Slované ho uctívali
hlavně v období slunovratu. Bohem války a hospodářství byl Svantovít, u některých
slovanských kmenů byl uctíván jako válečný bůh Radegast.