Středověká města
12. 7. 2021 2021-07-12 12:12Středověká města
Středověká města
Středověká města
V období raného středověku bylo v Evropě málo měst, na našem území byla města zakládána
v období kolonizace (nejvíce ve 12.- 13. století), do roku 1300 bylo u nás založeno 120 měst.
Město mohlo vzniknout jen na základě souhlasu panovníka. Buď byl povýšen už existující
sídelní celek (u hradů, klášterů, na obchodních křižovatkách), nebo bylo založeno zcela nově
na tzv. zeleném drnu (volné, dosud neosídlené prostranství). Města na zeleném drnu se
budovala na místech, která byla důležitá pro obranu zemských stezek, u obchodních cest,
nebo tam, kde se rozvíjelo nové hospodářské podnikání, např. v místě dolování kovů nebo
výroby železa.
Druhy měst:
• královská (patřila králi, např. Plzeň, Kolín, Znojmo, Brno),
• poddanská (se souhlasem panovníka zakládali šlechtici nebo církev, např. Kroměříž),
• věnná (patřila královně, např. Hradec Králové, Jaroměř, Mělník, Chrudim),
• horní (těžilo se zde stříbro, např. Kutná Hora, Jihlava, Stříbro).
Obyvatelstvo ve městech rozvrstveno podle majetku:
• bohatí kupci,
• řemeslničtí mistři, kramáři,
• lidé, kteří byli zaměstnaní u kupců a řemeslnických mistrů ( tovaryši, služky,
čeledínové, nádeníci).
Pro horní vrstvu městského obyvatelstva velkých měst se později vžil název patriciát.
Patricijové měli velké bohatství a vliv. Sídlili většinou v královských a horních městech –
v Praze, Brně, Kutné Hoře nebo Jihlavě.
Řemeslníci se sdružovali v organizace, kterým se říkalo cechy.
Svoje cechy měli soukeníci, mlynáři, pekaři, řezníci, ševci, kováři, kožešníci, sedláři, barvíři i
další řemesla. Nejstarší cechovní organizace jsou doložené v Praze. Kromě charitativní a
společenské funkce měly cechy hlavně likvidovat konkurenci. Kdo nebyl příslušníkem cechu,
nesměl pracovat ve městě ani v jeho nejbližším okolí (7,5 km).
Řízení města
Města podléhala svému zakladateli. Na správě města se podíleli nejbohatší obyvatelé –
patriciát, z nich bylo vybíráno 12 konšelů. V čele městské rady stál rychtář.
Architektura středověkých měst
Střed města tvořilo tržiště (rynek), od něj směřovaly ulice k městským hradbám, ve kterých
bývalo několik bran. Ty se na noc nebo v případě nebezpečí uzavíraly. (Námět: zjisti kolik
bran bylo v Třebíči a jak se jim říkalo?) V centru města měli své výstavné domy bohatí
obyvatelé, směrem k hradbám se usazovali méně majetní. Nejdůležitějšími budovami byla
radnice a kostel.
Městům panovník uděloval výsady neboli privilegia.
• zřídit samosprávu
• tržní – právo pořádat trhy,
• mílové – v okruhu jedné míle (asi 7,5 km) kolem města se bez povolení nesměl usadit
cizí řemeslník,
• hradební – město se smělo opevnit hradbami,
• hrdelní – městská rada měla pravomoc odsoudit provinilce k smrti,
• várečné – ve městě se smělo vařit pivo.
Dění ve městě řídila městská rada, jejím členům se říkalo konšelé. V čele městské rady stál
rychtář, kterého jmenoval panovník nebo vrchnost
