Rok 1968

Rok 1968

V šedesátých letech dochází k celkovému uvolnění politické atmosféry, je
omezována cenzura a umožněn svobodnější kulturní život.
V lednu 1968 dochází ke krizi v KSČ, do čela strany je zvolen nový generální
tajemník ÚV KSČ. Funkci získal představitel reformního křídla Alexandr
Dubček.
Dochází k obnovení zaniklé organizace Junák, postupně vznikají nová politická
uskupení nebo jsou obnovovány zaniklé strany.
V březnu 1968 dochází ke změně i v prezidentském úřadě, novým prezidentem
se stal armádní generál Ludvík Svoboda.
Ve společnosti sílí snahy o reformu komunistického režimu, je zvýšena podpora
svobody slova, orientace ekonomiky na spotřební zboží a bylo připravováno
státní vyrovnání Čechů a Slováků – federalizace ČSSR na dvě rovnoprávné
republiky.
V červnu 1968 spisovatel Ludvík Vaculík vystoupil s manifestem Dva tisíce
slov, kde požaduje další změny ve společnosti. Sílící opozice ve společnosti a
snahy o reformy komunistického režimu vyvolaly obavy u sovětské vlády.

21. srpna 1968 je Československo napadeno vojenskými jednotkami armád pěti
států Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Polsko, Německá demokratická
republika, Bulharsko a Maďarsko). Během několika hodin byla obsazena velká
města ČSSR, přerušeno televizní a rozhlasové vysílání, obsazena letiště. Útok
byl ospravedlňován tzv. zvacím dopisem, který vládě Sovětského svazu
adresovalo pět vysoce postavených členů komunistické strany.

V Československu se proti okupaci zvedl obrovský odpor, byla vyhlášena
generální stávka, lidé znemožňovali orientaci cizím jednotkám, stavěly se
zátarasy. Když sovětské vedení zjistilo, že se nepodaří intervenci obhájit
politicky, bylo vedení československého státu uneseno do Moskvy a pod
nátlakem donuceno podepsat moskevský protokol, který byl faktickou
kapitulací.
Invazní vojska zůstala na našem území do listopadu 1968, poté odešly jednotky
německé, polské, maďarské a bulharské. Sovětská armáda měla své základny na
našem území až do roku 1991.

Na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa armádami států
Varšavské smlouvy se 16. ledna 1969 student Jan Palach upálil v horní části
Václavského náměstí v Praze. Jan Palach byl studentem historie a politické
ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na následky rozsáhlých
popálenin za tři dny zemřel.