Občanská válka v USA
9. 7. 2021 2021-07-09 12:19Občanská válka v USA
Občanská válka v USA
Občanská válka v USA
Od vzniku Spojených států se jednotlivé oblasti vyvíjely různě. Na jihu vlastnili rozsáhlé
pozemky bohatí velkostatkáři, kteří potřebovali k obdělávání své půdy velký počet levné
pracovní síly. Nejprve nechávali na plantážích pracovat indiány, ale ti příliš velkou zátěž
nebyli schopni zvládnout. Z tohoto důvodu se ve velkém začali dovážet černí otroci z Afriky.
V 19. století si už žádný Jižan nedokázal život bez otroků představit. 350 tisíc otrokářů
vlastnilo více než 4 miliony otroků. Plantážníci a otroci nebyli jedinými obyvateli Jihu.
Nacházela se zde i takzvaná střední vrstva. Byli to drobní farmáři, kteří se svými rodinami
pracovali na své půdě, případně vlastnili dva až tři otroky.
Severovýchod USA se vyvíjel odlišně, těžiště hospodářství těchto oblastí bylo v průmyslu a
obchodu. Budovaly se továrny, železnice, silnice, soustředil se zde obchod s Evropou a Asií.
V polovině 19. století došlo k narušení hospodářské rovnováhy mezi jednotlivými oblastmi
USA. Průmyslový Sever získával převahu a začal navíc požadovat zrušení otrokářství, které
bránilo přílivu levné pracovní síly do severních oblastí.
Od roku 1820 byla tzv. Missouriským kompromisem stanovena hranice 36° a 30′ severní šířky, za kterou se nesmělo otrokářství šířit. V roce 1854, kdy byly v Senátu projednávány podmínky vstupu Kansasu do Unie, bylo rozhodnuto, že obyvatelé Kansasu si měli sami zvolit, zda u nich bude povoleno otroctví. Do Kansasu přicházeli jak odpůrci otrokářství, tak jeho zastánci, cílem obou táborů bylo usadit na území co nejvíce svých zastánců pro případ lidového hlasování. Množily se případy drobných potyček a střetnutí, objevily se i případy obětí na životech. V boji proti otroctví se stal známou osobností John Brown, který mnohdy volil téměř teroristické metody. Připravoval velké povstání otroků, tato akce v roce 1859 nakonec skončila neúspěchem, J. Brown (na obr. →) byl zatčen a později popraven.
Spory v Kansasu rozdělily politické strany Unie. Proti vládnoucí Demokratické straně, hájící zájmy jižanských plantážníků a lidí spojených s obchodováním s bavlnou, byla založena roku 1854 Republikánská strana. Ta hájila zájmy farmářů, dělníků a průmyslníků ze Severu. V roce 1860 v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln (na obr.→), kandidát Republikánské strany, která byla proti otrokářství. Na protest proti jeho zvolení vystoupilo 13 jižních států z Unie a spojilo se v Konfederaci s hlavním městem Richmond.
Snaha uhájit jednotu Spojených států amerických vedla v letech 1861 – 1865 k ozbrojenému
konfliktu.
Počátek války se jevil příznivě pro Jih, který mohl využít zkušeností vojenských velitelů,
naopak výhodou Severu bylo silnější námořnictvo. Obě strany předpokládaly, že válka skončí
jejich vítězstvím v krátké době. Sever chtěl zaútočit na hlavní město Konfederace a obsadit
Mississippi, což by znemožnilo zásobování jižních států. Konfederace zase spoléhala na
pomoc Velké Británie, která byla největším odběratelem její bavlny.
Převratným momentem ve válce bylo zrušení otroctví v Unii v roce 1863. Začaly vznikat
první černošské oddíly, které se postavily na stranu Severu. Od bitvy u Gettysburgu v roce
1863 bylo prakticky rozhodnuto o vítězství Severu.
V roce 1865 se sešli velitelé znepřátelených stran – generál Lee (Jih) a generál Grant (Sever),
aby podepsali kapitulaci Konfederace.
Na oslavu ukončení války bylo uspořádáno slavnostní divadelní představení, během něhož byl
na Lincolna spáchán atentát. Lincoln na jeho následky zemřel.
Rozdělení Spojených států amerických na státy Unie a státy Konfederace (podle časopisu
Živá historie, říjen 2009)
