Chetité

Počátky chetitské říše sahají k období kolem 1800 př. n. l. (v Babylónii zhruba v tomto období
vládne Chammurabi), definitivně říše přestala existovat před rokem 1200 př. n. l., kdy její pád
pravděpodobně zavinil vpád tzv. mořských národů. Chetitská kultura sice ještě potom
přežívala v jednotlivých opevněných městech, ale na svůj předchozí rozkvět již nikdy
nenavázala.

Chetité patří mezi indoevropské národy, o jejichž původu mnoho nevíme. Mluvili
indoevropským jazykem, ve kterém se dochovaly texty z oblasti historie, politiky, práva nebo
náboženství. Texty jsou zapsány klínovým písmem na hliněných tabulkách. Při vykopávkách ve městě
Chattušaš na začátku 20. století objevili velký archív němečtí archeologové. Písemné památky byly napsány v akkadštině, mnoho tabulek bylo ale popsáno jazykem, kterému nikdo nerozuměl.
Na práci německých archeologů navázal mladý český badatel Bedřich Hrozný, který do té
doby neznámý jazyk Chetitů rozluštil.

Důležitou písemnou památkou je mírová smlouva (asi 1269 př. n. l.), kterou po nerozhodné
bitvě u Kadeše uzavřeli Chetité s Egyptem. Smlouva se dochovala i v chetitské i v egyptské
verzi a platila až do pádu chetitské říše.

Hospodářství se opíralo o zemědělskou produkci, Chetité chovali dobytek, pěstovali pšenici,
ječmen a víno. Společnost se dělila na svobodné a otroky, které Chetité získávali z válečných
zajatců a obyvatelstva podrobených území. Na jejich válečných úspěších mělo podíl také
využívání koní, válečných vozů a jejich znalost výroby železa.