19. Příčiny a vývoj Francouzské revoluce do pádu Jakobínů

Příčiny 

• Vláda Ludvíka XIV. (*1638, vláda 1643- 1715)

Francouzský král z rodu Bourbonů; jeho vláda je vrcholem absolutismu, nenechá si radit (nesvolává generální stavy); za jeho vlády dochází k prohlubování krize ve Francii Þ celospolečenská krize. Jeden z posledních panovníků před VFR, který měl napravit špatnou finanční situaci ve Francii (dluhy), po něm Ludvík XV. (1715-1774) a Ludvík XVI. (1774-1792) => oba panovníci mají podobnou vládu

• Politická krize

Krize absolutismu – po vládě Ludvíka XIV. není možnost, aby tu vládl někdo jiný (rada apod.). Panovník se opírá o armádu (Ludvík XVI. vybudoval největší armádu ve střední Evropě), státní aparát (úřady) – ty ale využívají jeho slabosti (korupce, intriky, úplatky aj.) Ludvíci nepřijímají rady

• Společenská krize

sociální skladba je středověká – existuje stavovské označení Þ

a) Duchovenstvo – privilegovaná vrstva, výsady a výhody, přístup do úřadů

1. b) Šlechta – privilegovaná vrstva, výsady a výhody, přístup do úřadů
   c) Měšťanstvo – (rolníci, žebráci, hospodáři aj.)

99% společnosti, hospodářsky silná vrstva, ale ne politicky; zatíženi daněmi, živí ostatní stavy; nemají přístup do úřadů; rodí se tu společenská krize, nespokojenost; nejvíce nespokojení jsou obchodníci, hospodáři; krize se stále prohlubuje

• Hospodářská krize

         Francie je po ekonomické stránce kapitalistickým státem; obchodní politika –
         merkantilismus, fyziokratizmus; tržby především z podnikání, manufaktur, vývozu produktů

Dochází ale k neustálému zadlužování; privilegované vrstvy všechny své finance věnují svému luxusnímu životu, spotřebovávají veškeré finance; hrozba státního bankrotu; panovník živí autokracii, neustále zvyšuje daně 3. stavu

Ve Francii navíc panuje neúroda, hlad – venkov. Ludvík XVI. Uzavírá obchodní smlouvu s Anglií, ze které sem proudí přísun levných výrobků, což opět znevýhodňuje francouzské výrobce a zvyšuje se tak nezaměstnanost.

• Osvícenství
  Poukazuje na stagnaci Francie, na zaostalou společnost – lidé volají po reformách

Voltaire Þ chtěl změnit absolutismus pomocí postupných reforem proti katolické církvi

Motesquie Þ zabýval se tím, jak by měla vypadat společnost po svrhnutí šlechty; „O duchu zákonů“ – moc ve státě by měla být rozdělena na tři na sobě nezávislé složky (moc soudní, moc výkonná a legislativní; chtěl konstituční monarchii

Rousseau  Þ  stejně myšlenky jako Montesquie; podle jeho Společenské smlouvy si jsou všichni lidé rovni, všichni mají právo dávat zákony a volit zastupitelské orgány; v čele státu mohl stát král, ale musel dodržovat Společenskou smlouvu, když jí nebude dodržovat, může být svrhnut; byl pro republiku a nevylučoval možnost revoluce

Diderot Þ encyklopedista

• Ludvík XVI. (1774-1793)

Byl slabým panovníkem, který podléhal cizím vlivům, čehož využívalo jeho okolí, ale
i jeho manželka Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie); Ludvík si stál za tím, že bude vládnout absolutisticky, jako absolutní monarcha – nenechává si radit

Poté, co nastupuje na trůn, zbavuje se nenáviděných ministrů, metresy svého dědy, ale obnovuje zasedání soudních dvorů

Slábla i opora jeho vlády, která spočívala v armádě, ta sice byla početná, ale oslabená kvůli dezerci a špatnému zacházení s vojáky, státní správa byla plná intrik a korupce a katolická církev byla oslabována osvícenstvím – lidé v této době rozumu nad náboženstvím příliš nepřemýšleli

Za jeho vlády vygradovala krize – státní dluhy byly tak vysoké, že hrozil státní bankrot; finanční vyčerpanost Francie pramenila nejen z luxusního života šlechty, cechovních monopolů, vnitřního cla, ale především z finanční podpory britských kolonií při boji za nezávislost na Americe

Marie Antoinetta byla provdána za Ludvíka, aby se utužil křehký vztah mezi Rakouskem a Francií; Marie nebyla francouzským lidem příliš oblíbená, protože utrácela za drahé šaty, šperky, prohrávala peníze v kartách a do vlivných úřadů jmenovala své oblíbence

• po roce 1744 bankrot začne řešit ministr financí Turgot Þ navrhuje reformu státních
  financí, upozorňuje na potřebu zdanit 1. a 2. stav; je ale neúspěšný, protože šlechta
        přesvědčí Ludvíka, aby jeho návrh nepřijal
• v roce 1789 se krize prohlubuje a Ludvík začne uvažovat o reformách (ví, že je to již
  nevyhnutelné); v této době je ministrem financí Jacques Necker, který přichází
        s daňovou reformou a zveřejňuje státní dluh; 3. stav požaduje svolání generálních
        stavů, na kterém se má řešit problematika státního dluhu

POČÁTKY FRANCOUZSKÉ REVOLUCE

• Ludvík svolává generální stavy (poprvé od roku 1614), které tvořily zástupci všech tří stavů (volby se konaly v roce 1789)
• v květnu 1789 se scházejí ve Versailles
• hlavní cíl = vyřešit špatnou finanční situaci ve Francii, vytvořit daňovou reformu
• stav ale začne klást i jiné požadavky jako politické reformy, ústavu, omezení panovníka (snaha odstranit absolutismus), jiné uspořádání => vzniká spor o způsob hlasování => většina zástupců 1. a 2. stavu zastávala způsob hlasování podle stavů, naopak 3. stav byl pro hlasování podle hlav, protože tím by získal většinu hlasů
• června 1789 se 3. stav prohlašuje za Národní shromáždění, za reprezentanta národa, protože přeci jenom tvořil téměř 99% veškerého obyvatelstva Francie
• o pár dní později se ke 3. stavu přidal i 1. a 2. stav, aby nezůstal tzv. „mimo hru“ (NS začalo pracovat na nové ústavě a ostatní stavy se na ní chtěly také podílet)
• 7. 1789 se Národní shromáždění prohlašuje za Ústavodárné shromáždění (konstituanta) s cílem přijmout ústavu a ukončit absolutismus; vznikají revoluční nálady, radikalizace lidu

30. FÁZE
    A) OBDOBÍ 1789 – 30.9.1791

• král ustupuje, ale ústavu nechce, k Versailles, kde zasedá ÚNS povolal vojsko
• tento akt vyvolal u Pařížanů vlnu nevole, vtrhli do zbrojnic, ozbrojili se a v ranních hodinách července 1789 zaútočili na Bastilu (věznice politických vězňů, byla považována za symbol absolutismu)
• král se zmírnil, odvolal vojska a přijal trikolóru za symbol revoluce (bílá – barva Bourbonů; červená, modrá = barvy Paříže)
• Ludvík uznává Národní shromáždění a revolucionáři se začínají hlásit k souhlasu s revolucí
• revoluce se přesouvají na venkov; šlechta se bojí o život a tak emigruje (Belgie)
• -5.8. se ruší starý sociální systém: důsledkem velkých nepokojů je schůze NS, které přezkoumá feudální ustanovení => rozhodne o jeho zrušení, ruší také církevní desátky, robotu za výkup, poddanství, soudní pravomoci feudálních pánů, ruší odúmrť (po vymření rodu po mužské linii půda propadla vrchnosti), ale odvádění nájemného za půdu zůstalo, ruší daňová privilegia, dojde také k reformě cechovního systému
• srpna byla přijata Deklarace práv člověka a občana – vycházela z názorů Montesquiea, Rousseaua, i z americké ústavy. Zaručovala svobodu, rovnost před zákonem, nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Poprvé v historii prosazovala zásadu, že lid je zdrojem veškeré moci, a tudíž má nárok na odpor proti vládě. Král
  byl nucen podepsat deklaraci (2. vlna emigrace šlechty) a musel též přesídlit do Paříže => heslo revolucionářů = rovnost – rovnost před zákonem, volnost – svoboda podnikání, slova, tisku, shromažďování, bratrství – bylo zbytečné rozdělovat společnost na stavy
• vznikaly Národní gardy – ozbrojení dobrovolníci připraveni zabránit drancování se snahou o udržení nově nastoleného pořádku. Jejich vůdcem se stalmarkýz La Fayette (hrdina Americké revoluce)
• Ústavodárné shromáždění si klade za cíl vytvořit ústavu, z Francie se má stát konstituční monarchie, Ludvík by měl vládnout společně s ústavou a měl by se o svou moc dělit
• Politické kluby a strany =>
  Pravice = velkoburžoazie, pokroková šlechta, obchodníci – chtěli uvolnění politického režimu, prosazují se, početně převažují ve shromáždění, a proto odmítají revoluci – mají moc
  Levice = dělnictvo, nižší vrstvy – chtějí sociální změnu, jsou menšinou (Girondisté, Jakobíni); nemají moc a proto usilují o revoluci
• Existují (poslanecké) kluby, kde se sdružují lidé, kteří diskutují s obyvatelstvem, nejdůležitější jsou =>
  a) Kordiliéři – požadují radikální revoluci, jsou to republikáni, chtějí odstranění francouzské monarchie (Danton, Marat)
  b) Jakobíni – maloobchodníci, řemeslníci, liberálové, umírnění; chtějí vypracovat ústavu, chtějí zrušení královského veta (M. Robespierre). Název podle kostela, ve kterém se společně scházeli (radikální inteligence, střední buržoazie)
• 9. 1791 vzniká 1. francouzská ústava, je zachována monarchie – konec 1. etapy VFR

20. B) – FÁZE NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ (1791 – 20.9.1792)

F se postupně mění v konstituční monarchii

• postupně se rodí složky státní moci – moc výkonná, zákonodárná, soudní (podle návrhu Montesquie)

• hlavní slovo má parlament (zákonodárné shromáždění), trochu se mění
• vedoucí složkou jsou Kordiliéři
• Jakobíni mění své cíle, dochází u nich k radikalizaci, chtějí se stát hlavní politickou silou; radikální levice => chtějí hájit sociální otázku, zaměřují se na chudé obyvatelstvo
• Girondisté (další poslanecký klub) jsou umírnění, chtějí zavádět společenský liberalismus, podporují myšlenku na republiku (liberální buržoazie, obchodníci, finančníci a průmyslníci)
• nastávají však problémy – kluby mezi sebou bojují, soupeří o moc v NS
• nejvíce se to projevuje v zahraniční politice, Evropa dění sleduje => vzniká protifrancouzská koalice (konzervativní státy, které se obávají důsledků VFR – Rakousko, Prusko + F šlechta, která emigrovala)
• girondisté jsou tak pro preventivní válku; jakobíni válku nechtějí, protože Robespierre si uvědomuje špatný stav armády
• roku 1792 je však vyhlášena bitva Rakousku ze strany NS, NS vyhlašuje zákon o dobrovolnících, kterým vyzývá všechny Francouze, aby přišli bránit Paříž, král tento zákon vetoval, ale lidé ho neposlechli a do Paříže přišli, jednotky pochodující z Marseille si zpívali píseň Marseillaisu, budoucí hymnu Francie
• Francie zastavila zahraniční intervenci v bitvě u Valmy 20. září 1792
• král má k událostem VFR odpor, jeho manželka je napojena na zahraničí, chce se dostat z Francie, jsou ale uvězněni v Louvru (královský palác), kde jsou kontrolováni a hlídání. Ludvík se po čas strávený v paláci věnoval spravování hodin, Marie psala dopisy přátelům, rodině a milenci ze Švédska. Pokusili se o útěk, ale byl neúspěšný. Marie a Ludvík jsou uvězněni do žaláře – vzniká velké povstání, lidé se na ně koukají jako na zrádce, chtějí zrušit monarchii

1. FÁZE
2. A) OBDOBÍ GIRONDISTICKÉHO KONVENTU (22.9.1792 – 2.6.1793)

• změna politického systému
• 9.1792 je vyhlášena 1. francouzská republika
• Girondisté vítězí ve volbách a stávají se hlavní politickou silou – určují domácí i zahraniční politiku; působí i radikální jakobíni
• Bylo zavedeno všeobecné hlasovací právo
• Girondistický konvent = zákonodárná instituce (na základě všeobecného volebního práva)
• hlavní otázkou je, co s panovníkem? (byl napojen na zahraničí, možnost kontrarevoluce ) => královská rodina je rozdělena, děti odebrány (syn umírá během revoluce)
• konvent hlasuje o Ludvíkově osudu – s rozdílem jednoho hlasu je rozhodnuto o trestu smrti – leden 1793 – je popraven gilotinou, pod civilním jménem Ludvík Kapet
• pro popravu byli především jakobíni, girondisté počítali s jeho vězněním a později propuštěním; vyvolává to mezi lidmi nevoli, hodně jeho příznivců spáchá sebevraždu
• Marie Antoianetta je popravena v říjnu 1793
• revoluce je v rámci Evropy odsouzena
• postupně se začíná zhoršovat ekonomický stav Francie => klesá výroba, není silná podpora ani vývozu ani dovozu; zvyšují se ceny – 1. sociální nepokoje; roste nespokojenost; přichází povstání zběsilých (chudina); lid chce zajištění alespoň základních potravin, jakobíni prosazují maximální ceny, girondisté ale žijí z vysokých cen, podařilo se prosadit pouze max. ceny na obilí
• girondisté již nechtějí pokračovat v revoluci, jakobíni ano, protože nejsou u moci
• zahraniční politika – formuje se koalice (hlavně Prusko, Rakousko ale i Anglie, Nizozemí); F je neúspěšná, v čele armády jsou girondisté; porážky i v oblasti Porýní
• 6.1793 dochází k politickému převratu, končí girondistický konvent
  (několik desítek tisíc lidí obklopilo sídlo Konventu a pozatýkalo představitele girondistů, kteří měli v úmyslu zbavit se Jakobínů – ti měli ale na své straně lid)

1. B) – OBDOBÍ JAKOBÍNSKÉHO KONVENTU (1793-1794)

• do čela Francie se dostávají jakobíni (Robespierre)
• snaží se vládnout populisticky
• hlavním cílem je připravit novou, „jakobínskou ústavu“, která ale nikdy nevzešla v platnost
• zavedli nový revoluční kalendář, který začínal 22.9.1792, tedy vyhlášením 1. francouzské republiky (rok měl 12 měsíců, měsíc 30 dní po 10denních týdnech, názvy měsíců byly podle události v přírodě – měsíc vinobraní, sněhu apod.)
• jakobíni se snažili udržet rovnováhu sil; zavedlireformy (zásah do vlastnických vztahů) – na venkově rozprodali emigrantské a občinové půdy drobným rolníkům, byla zrušena feudální práva a povinnosti bez náhrady, zavedena branná povinnost. Ve městech byla zavedena všeobecná maxima cen zboží denní potřeby (potraviny), ale byla zavedena i všeobecná maxima mezd
• vydávali také další dekrety které by znemožnily lichvu, hazard aj. => snažili se o mravní čistotu společnosti
• tím, že začínají vydávat dekrety proti všemu a všem se jejich vláda mění na jakobínský teror – pronásledují a stíhají ty, kteří jim odporují, kritizují je apod. (nejkrvavější období VFR)
• teror nastal také poté, co proběhlo povstání girondistů a royalistů proti revoluci (největší ve Vandéé), ale vše bylo úspěšně potlačeno
• jakobíni vytvářejí silnou ústřední vládu, centralizují moc, zavádějí výbory a komise (celkem 21 výborů, které postupně ovládnou výkonnou a soudní moc)
• nejdůležitější výbory =>
  a) Výbor pro veřejné blaho = v čele Robespierre, sledují nejdůležitější zájmy – finance, armáda, zahraniční politika, zásobování, válečná výroba (centralizace Francie, správní orgán)
  b) Výbor veřejné bezpečnosti = má za úkol hledat politickou opozici, odhalování nepřátel revoluce, zatýkání
  c) Výbor bdělosti = sledují, kontrolují, donášejí, trestají (gilotina)
• zahraniční politika – Robespierre vyhlásil všeobecnou mobilizaci; války proti Rakousku => 1794 bitva u Fleurus – porážka Rakouska, rozpad koalice a přistoupení k nezávislosti Belgie
• do čela intervence se postavila Anglie, které se podařilo ovládnout celé severní pobřeží Francie a Toulon (ten byla nakonec osvobozen Napoleonem Bonaparte)
• v Konventu byl zrušen volební census, takže mohl volit každý muž starší 21 let, už to nebylo závislé na výši majetku
• nastal rozkol ve skupině jakobínů => Zběsilí – chtěli pokračovat v revoluci, Dantonovci – chtěli ukončit teror a revoluci; mezi nimi stál Robespierre, který je chtěl usmířit a najít kompromis i za cenu násilí, začal je tedy zatýkat a popravovat (popravil představitele jak Zběsilých, tak Dantonovců – nic mu nestálo v cestě); Robespierre měl ale v Konventu nepřátelé, kteří rozpoutali obrovskou vlnu teroru a popravování, vše svedli na Robespierra, aby ho zdiskreditovali
• 6. 1794 dochází k politickému převratu (thermidorský převrat); Robespierre je popraven a tím končí vláda jakobínů (podle revolučního kalendáře se jedná o 9. thermidor – červen)