08. Hlavní konflikty v mezinárodních vztazích v období vrcholného středověku

KŘESŤANSTVÍ

• Vznikalo v období Římské říše a roku 313 bylo zrovnoprávněno Ediktem milánským, od Konstantina I.
• Křesťanství v budoucnu ovlivnilo filosofii, politiku, umění a další
• Počátky jsou spojeny s osobou Ježíše Krista z Nazaretu
• V Jeruzalémě byla první křesťanská obec
• Křesťanství původně vyšlo z judaismu – i Ježíš byl Žid, ale tvrdil, že je avizovaný Mesiáš
• Život Ježíše Krista je popsán ve čtyřech evangeliích (Marek, Matouš, Lukáš a Jan) – součást Nového zákona v Bibli
• Do Říma se křesťanství dostalo za císaře Claudia, kde začalo jejich kruté pronásledování
• Rod Flaviovců nechal v Římě postavit Koloseum, kde zemřelo mnoho křesťanů krutou smrtí v boji s gladiátory nebo šelmami
• Roku 1054 proběhlo velké schizma a došlo k rozdělení církve – západní církev vedená papežem v Římě a východní církev vedená konstantinopolským patriarchou
• Církev měla ve středověku obrovský vliv na společnost (spíše západní církev)

CÍRKEV

• Církev měla velké pravomoci, její postavení se více a více posilovalo  byla uznávána veškerou společností
• Zasahovala do světských záležitostí – majetková moc
  • Církvi obrovsky narůstal majetek: většinový vlastník pozemků
    • byly v tom velké peníze (majetek byl nedělitelný a nezdanitelný)
  • Pravidelný přísun peněz církvi = DESÁTKY (desetina z úrody jde církvi)
    • Platilo se za křest, svatbu, pohřeb, …
  • Dalším zdrojem peněz pro církev byly ODPUSTKY = poplatky za odpuštění
  • KANONICKÉ PRÁVO = samostatné církevní právo
  • Církev začínala být rozmařilá a hříšná – pitky, hostiny, …
    • INKVIZICE = instituce, která sloužila k upevňování a ochraňování církve =) brutálními způsoby umlčovala lidi, kteří vystupovali proti odpustkům
  • Vzdalovala se od původních ideálů chudoby a skromnosti, což vyvolávalo odpor u obyčejných lidí, vznikala různá hnutí na reformaci církve, jejich příslušníci nazýváni kacíři nebi heretiky
  • SEKTY = hnutí nespokojených (z nižších vrstev), kritizují, že církev nežije podle bible
    • ALBIGENŠTÍ
      • pochází z francouzského města Albi (jih Francie)
      • / 13. Století
      • Požadavek sekularizace = zabavení přebytečného majetku
      • Vcelku silná podpora
      • 1209 je proti nim uspořádána křížová výprava
    • VALDENŠTÍ
      • Pochází z Francie ( Burgunsko a Provence)
      • Požadují sekularizaci a návrat k tradičním hodnotám (život v chudobě)
      • Požadují svobodný výklad bible =) jsou pronásledováni
    • Rozpory mezi společností a církví narůstají až do 14. Století
    • Objevují se snahy reformovat církev i zevnitř (vznikají nové mnišské řády)
      • CISTERIÁCI
        • reformovaní benediktíni
        • Skromní, mají chudší život
        • Působili v roce 1098 v Citeaux (klášter)
        • Zemědělská činnost, izolace
      • ŽEBRAVÉ ŘÁDY
        • Století
        • Součást rozvoje měst
        • Žijí z toho, co si vyžebrají
      • DOMINIKÁNI
        • Odvozeno od jména sv. Domininka – působí v oblasti vzdělávání a inkvizice
        • Městské školy, univerzity
        • Mají sídlo v Česku – Olomouc
      • FRANTIŠKÁNI
        • František z Assisi
        • Patron zvířat (4. Října – den zvířat)
        • Chudoba a žebrání
        • Později se také angažují ve vzdělání, ale především v inkvizici
        • Přichází zejména do Prahy
      • KLARISTKY
        • století v Česku
        • Za uvedením stojí sv. Anežka (přemyslovna) =) 1989 byla svatořečena Janem Pavlem II.
        • Obdoba františkánů
        • Humanitární činnost
        • Zdislava z Lemberka

• Majetky církve byly od panovníků, takže církev byla v lenní závislosti na světské moci, ale papež měl zase právo panovníka exkomunikovat – exkomunikovaného panovníka nemusí poddaní poslouchat
• Toto spolu s císařovým právem zasahovat do volby papeže byl jeden z důvodů bojů o investituru

Boj o investituru

• Zkráceně to byl boj mezi světskou mocí a církví o to, kdo z nich bude ve společnosti důležitější
• Začalo to roku 800, kdy byl Karel Veliký korunován papežem na císaře a začal prosazovat svou císařskou moc
• Pojem investitura označuje uvádění do církevních úřadů (biskup, arcibiskup,…)
• Část této pravomoci zastupovala církev, ale část místní panovník
• Problém byl v tom, že císař chtěl mít právo vybírat a jmenovat církevní hodnostáře, ale to se nelíbilo církvi – církev se chtěla vymanit z vlivu císařovi moci
• Boj o investituru byl zahájen v 70. letech 11. století za vlády římského papeže Řehoře VII. A císaře Jindřicha IV.
• Papež vydal nařízení, že papež mohl být volen jen sborem kardinálů, tedy bez souhlasu panovníka – Řehoř VII. byl takto zvolen, ale Jindřich IV. ho neuznal jako papeže
• Řehoř VII. chtěl navrátit církvi větší moc a vydával různé papežské výnosy (buly)
  • V jedné z nich nařídil, že světská moc musí být podřízena té církevní, což se Jindřichu IV. vážně nelíbilo
• Papež a císař se navzájem pomlouvali, uráželi a posílali proti sobě vojska
• Evropa byla rozdělena na dva tábory – příznivci papeže nebo příznivci císaře
• Řehoř VII. využil svého práva exkomunikovat císaře a vyloučil Jindřicha IV. z církve – toho využila knížata v římskoněmecké říši a povstala proti císaři
• Jindřich IV. nemohl bojovat proti papeži a povstalcům najednou, proto roku 1077 přijel za papežem na jeho hrad do Canossy na severu Itálie, kde papeže žádal o odpuštění
• Papež Jindřichu odpustil, vzal ho zpět do církve a roku 1084 ho znovu korunoval na císaře
• Jindřich potlačil říšské povstání a poté pokračoval v boji o investituru
• Roku 1085 Jindřich IV. dobyl Řím za pomoci českého knížete Vratislava II. (dostal za to královský titul) a přitlačil papeže na zeď
• Konec to nebyl – boj o investituru pokračoval i za nástupců Jindřicha IV. a Řehoře VII.
• Až roku 1122 boj skončil, byl vydán Konkordát wormský – prohlášení mezi papežem a císařem, že investitura je plně v rukou církve, a církev složila lenní slib, protože její pozemky byly stále panovníka – tento mír uzavřel císař Jindřich V. a papež Kalixtus II.
• Církev si upevnila svou pozici pro následující události
• Křížové výpravy (Kruciáty)
• – 13. Století
• Vojenská výprava křesťanských vojsk do Jeruzaléma, Palestiny a Předního východu, za účelem vysvobození svatého hrobu
• 1076 – dobyt Jeruzalém pod nadvládou Seldžuských Turků  křesťané ztratili přístup do Jeruzaléma, Arabové je tam předtím vpustili
• Byzantský císař požádal o pomoc evropské panovníky
• Roku 1095 proběhl koncil, na kterém se dojednávalo jak získat Jeruzalém zpět a papež Urban II. vyhlásil křížové výpravy do Svaté země
• Byzantský císař dovolil, aby hlavní slovo měl papež dočasná spolupráce východního a západního křesťanství

† 1. Křížová výprava (1095 – 1099)

• Dva proudy: Chudina a feudálové
• VÝPRAVA CHUDINY
  • Jako první vyslyšeli papežova slova řemeslníci a zemědělci – byli špatně vyzbrojeni a měli málo zásob
  • Do Palestiny se dostala jen poloviny výpravy, někteří se vrátili nebo byli zabití  NEÚSPĚCH
• VÝPRAVA FEUDÁLŮ
  • 1099 dobyli Jeruzalém a svatý hrob  zpřístupněno křesťanům
  • Vzniká Jeruzalémské království, aby nedošlo k opětovné ztrátě, někteří tam zůstali
  • Okolo vznikaly křižácké státy: Eddesa, Antiochia: k obraně poutníků – křesťanské státy však byly dočasné
  • Vznikaly rytířské řády: Věnují se dobročinnosti, obranně poutníků, zakládání hospiců
    • Templáři, Johanité, Řád německých rytířů
  • Turci roku 1187 dobyli Jeruzalém znovu

† 2. Křížová výprava (1147 – 1149)

• Iniciátory jsou evropští panovníci (Vladislav II., Ludvík VII.)
• Nedostali se ani do Palestiny  neúspěch
• Skončili v Damašku, odkud si odnesli bohatství

†3. Křížová výprava (1189 – 1192)

• Iniciátorem je Friedrich I. Barbarossa (rudovous), dále Filip II. August, Richard I. lví srdce – významní evropští panovníci tehdejší doby
• Výpravu provázejí problémy
  • Friedrich zahynul hned na začátku výpravy, když se utopil v bahně
  • Rivalita mezi francouzským a anglickým králem  Dochází k rozdělení
• Filip II. se časem vrátil do Francie a Richard I. pokračoval k Jeruzalému
• K dobytí Jeruzaléma nedošlo, Richard I. se dohodl s Turky, že tam křesťané budou mít volný vstup
• Tato křížová výprava byla vnímána jako neúspěšná výprava = poslední, ve které šlo o osvobození svatého hrobu

†4. Křížová výprava (1202 – 1204)

• Dochází k ní pouze z důvodů ekonomických zájmů
• Iniciátory byly bohatší obchodníci z městských republik Benátky a Janov – zneužití výprav
• Původně měla být namířena proti Egyptu, ale Benátčané tam měli obchodní zájmy a proto křižáci dobyli uherské město Zadar a poté dobyli Konstantinopol
• Byzantská říše přestala existovat a místo ní bylo vytvořeno křižácké Latinské království, v jehož čele stáli francouzští feudálové
• Měli z toho ekonomický zisk, navázali obchodní vztahy
• Roku 1261 byla obnovena Byzantská říše

†5. Křížová výprava (1212)

• Byla to tzv. dětská výprava
• Neúspěšné křížové výpravy z předešlých let vedly k závěru, že pouze nevinní lidé bez hříchu mohou osvobodit Jeruzalém – jedinými nevinnými lidmi byly děti
• Byly to děti z Německa, Nizozemí a Francie
• Naloďovali se v Itálii  postupně, ale zemřely nebo byly rozprodány do otroctví

† 6. Křížová výprava (1216 – 1221)

• Tato křížová výprava byla vedená do Egypta, pod vedením legáta = vyslanec papeže

† 7. až 9. Křížová výprava (50. – 70. léta 13. století)

• Byly to výpravy krále Ludvíka (Do Tunisu a Egypta)
• Všechny byly neúspěšné – končí smrtí Ludvíka
• Nezůstaly žádné královské státy, zůstávají tam Seldžukové
• Křesťané tedy mají pouze volný vstup k hrobu

DŮSLEDKY KŘÍŽOVÝCH VÝPRAV

• Křesťané nezískali žádnou moc na východě
• Křesťanství jako instituce neselhala, ale světští panovníci ano  církev byla naopak posílena a velmi zbohatla, i když Jeruzalém dobyt nebyl
• Dočasně vzrostla soudržnost Evropy
• Rozvoj kultury dochází k prolínání evropské, arabské a turecké kultury
• Vzniká tzv. rytířská kultura (ve vyšších vrstvách)
• Rozvoj dálkového obchodu
• Obohacování novými plodinami, začíná se používat vidlička a nůž
• Měkká postel a přepych (spodní prádlo)
• Nové plodiny: Pomeranče, rýže, cukrová třtina, sojové boby, mák, koření  buduje se na něm závislost (ukládalo se v něm maso, ochucovadlo)